Ajjúbovci

Ajjúbovský sultanát
الأيوبيون
ئەیووبی
11711260/1341
Vlajka státu
Vlajka státu
vlajka
Geografie
Mapa
Ajjúbovský sultanát v období po skonu sultána Saladina roku 1193
Rozloha
2 000 000 km² (odhad k 1 190)
1 700 000 km² (odhad k 1200)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
7 200 000 (odhad k 12. století)
Národnostní složení
Státní útvar
konfederace řízená dědičnou monarchií
Abbásovský chalífátAbbásovský chalífát Abbásovský chalífát (formální podřízení)
Vznik
Zánik
1260 – vyplenění Aleppa Mongoly
1341 – konec vlády posledního ajjúbovského emíra v Hamá
Státní útvary a území
Předcházející
Fátimovský chalifátFátimovský chalifát
ZengíovciZengíovci
Jeruzalémské královstvíJeruzalémské království
ZurajdovciZurajdovci
Gruzínské královstvíGruzínské království
Šáhští ArméniŠáhští Arméni
ArtukovciArtukovci
Následující
Mamlúcký sultanátMamlúcký sultanát
RasúlovciRasúlovci

Ajjúbovci nebo dynastie Ajjúbovců (arabsky الأيوبيون‎‎, al-Ayyūbīyūn, kurdsky خانەدانی ئەیووبیان‎, Xanedana Eyûbiyan) byla vojenská dynastie založená fátimovským vezírem kurdského původu Saláh ad-Dínem Júsufem ibn Ajjúbem, běžně nazývaným Evropany jako Saladin.[1] Po smrti svého pána damašského emíra Núr ad-Dína v roce 1174 se prohlásil sultánem.

Dynastie vládla v 12. a 13. století v Egyptě, Sýrii, Jemenu, Palestině, Horní Mezopotámii (Velké Arménii) a velké části Severní Afriky.[1]

Založení dynastie

Saladin byl kurdským generálem v protikřižáckém tažení uspořádaném Núr ad-Dínem, emírem Damašku (dynastie Zengíovců). Se svým strýcem Šírkúhem byl vyslán zabránit dobytí Egypta Evropany při Třetí křížové výpravě.

Díky zásahům ve fátimovském Egyptě ve sporech mezi vezíry, kteří zde bojovali o moc, se zde významně rozšířila Núr ad-Dínova moc. Roku 1169 dosáhl Šírkúh jmenování egyptským vezírem. Když však po dvou měsících zemřel, zaujal toto místo jeho synovec Saladin.

Zpočátku vykonával funkci vezíra a formálně byl Núruddínovým místodržícím v Egyptě. Když pak v roce 1171 zemřel tehdejší fátimovský chalífa al-Ádid, zabránil Saladin jmenování jeho nástupce, zrušil fátimovský chalifát v Egyptě a podřídil šíitský Egypt sunnitskému chalífovi v Bagdádu, kde v té době vládli Abbásovci.

Saladin využil Egypt jako základnu pro další výboje směrem na východ – roku 1187 vpadl do Palestiny, obsadil Jeruzalém a dobyl kromě Tripolského hrabství celou Svatou zemi.[1]

Po Saladinově smrti se říše začala rozpadat. V samotném Egyptě vládla ajjúbovská dynastie do roku 1250.

Členové dynastie

Ajjúbovci vládnoucí v Egyptě

Ajjúbovská keramika z Egypta
Ajjúbovská zeď v Káhiře

Ajjúbovci vládnoucí v Damašku

Ajjúbovští emírové v Aleppu (Halábu)

Ajjúbovská mince z Aleppa nesoucí jméno emíra Az-Záhira
Minaret velké mešity v aleppské citadele postavená Az-Záhirem v roce 1214

Ajjúbovci vládnoucí v Chamatu (Hamá)

Ajjúbovci vládnoucí v Homsu

Ajjúbovští emírové v Keraku/Zajordánsku

Ajjúbovci vládnoucí v Horní Mezopotámii

Ajjúbovci vládnoucí v Hisn Kajfá

Tento rod pokračoval až do 16. století.

Ajjúbovci vládnoucí v Jemenu

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ayyubid dynasty na anglické Wikipedii.

  1. a b c Lunde P.: Islám, Euromedia Group k. s., Praha 2004, str. 64, ISBN 80-242-1093-2

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No flag.svg
No official flag.
Flag of the Kingdom of Georgia.svg
Autor: Ec.Domnowall, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag according to Angelino Dulcert (1339) and Pizzigano's (1367) maps
Vexillum Regni Hierosolymae.svg
Autor: Ec.Domnowall, Licence: CC BY 3.0
Drapeau du Royaume de Jérusalem
Ayyubid Az Zahir 1204 Aleppo.jpg
Coin of Ayyubid Az-Zahir 1204, Aleppo, with a hexagram.
Ayyubid Wall Al-Azhar Park Cairo 01-2006.jpg
Autor: Błażej Pindor, Licence: CC BY 3.0
Ayyubid Wall seen from Al-Azhar Park in Cairo.
Ayyubid Sultanate 1193 AD.jpg
Autor: Ro4444, Licence: CC BY-SA 4.0
Map of the Ayyubid sultanate at the death of Saladin, 1193 AD, showing its political subdivisions and cities. Borders are approximate only, especially in the Yemen and western Arabia.

The primary resource used is the Encyclopedia of Islam, New Edition; see the articles regarding the various places, dynasties and individuals featured in the map. The articles on Diyar Mudar, Turanshah b. Ayyub, Tarim, 'Asir, Djayzan, Tihama, and Katada b. Idris were also reference.

The other major source used is Ibn al-Athir, volumes 2 and 3, passim.

Full reference list is given below.

Works Cited:

Mameluke Flag.svg

Mameluke Flag over Cairo according to the Catalan Atlas c. 1375 created by James Dahl. The golden banner is supposedly identical to the Ayyubid banner.

Warning WARNING: This image is somewhat speculative. It is drawn after the Catalan Atlas, a primary source of the late 14th century. This means that the flag is indeed attested in a (Western) source dated to the Mamluk period, but it does not follow that this flag was indeed in use, let alone that it is "the" Mamluk flag.
Minaret of the Aleppo Citadel Mosque Aleppo Syria.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Xvlun~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 2.5
Description: minaret of the Aleppo Citadel Mosque Aleppo Syria
Flag of the Rasulid Dynasty.png
Autor: Abo Yemen, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of the Rasulid Dynasty
Flag of Saladin.svg
Autor: Salah ad-Din Yusuf ibn Ayyub, Licence: CC0
Standard of Salah ad-Din Ayyubi
White flag 3 to 2.svg
White flag with width to height ratio 3:2
Flag of Ayyubid Dynasty.svg

Flag of Ayyubid. The Ayyubid dynasty is often represented by the colour yellow.

"The Ayyubids and Mamluks, who succeeded the Fatimids in Egypt and Syria, retained the association of yellow with the ruler." Jane Hathaway, A Tale of Two Factions: Myth, Memory, and Identity in Ottoman Egypt and Yemen, p. 97.
Abbasid banner.svg
Flag which can be used to represent the Abbasid Caliphate. Note that the concept of rectangular national flags did not exist during Abbasid times, but black was the dynastic color of the Abbasids (just as green was the dynastic color of the Fatimids, etc.), and the "black banner" of the Abbasids is famous in Islamic history.