Ajlabún

Ajlabún עיילבון‎ عيلبون‎
Pohled na město Ajlabún
Poloha
Souřadnice	32°50′18″ s. š., 35°23′58″ v. d.
Nadmořská výška	194 m n. m.
Stát	Izrael Izrael
distrikt	Severní
Ajlabun
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,835 km²
Počet obyvatel	5 600 (2015[1])
Hustota zalidnění	1150,7 (r.2015) obyv./km²
Správa
Starosta	ג׳רייס מטר (Džirias Matar)[2]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ajlabún (hebrejsky עֵילַבּוּן‎, arabsky عيلبون‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Eilabun^[3]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 194 metrů v údolí Bejt Netofa v Dolní Galileji, cca 17 kilometrů severovýchodně od Nazaretu, cca 103 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 38 kilometrů východně od centra Haify.

Nachází se v hustě zalidněném a zemědělsky intenzivně využívaném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město je osídleno izraelskými Araby a další arabská sídla leží v blízkém okolí. Židovská sídla jsou zde většinou jen v podobě malých vesnic. Oblast s demografickou převahou židů začíná na východní straně, směrem ke Galilejskému jezeru a městu Tiberias. Ajlabun je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 65, která vede z Afuly do oblasti Galilejského jezera. Z této komunikace zde odbočuje lokální silnice číslo 806. Jižně od obce leží Národní park Sde Amudim.

Dějiny

Ajlabún založili v 17. století křesťanští Arabové, kteří sem přesídlili z nedaleké vesnice Dejr Channa. Už předtím zde existovala počátkem letopočtu židovská vesnice Ajlabo (עיילבו) zmiňovaná v Talmudu a Mišně^[zdroj?!]. Ve středověku sem mířili židovští poutníci na cestě k hrobu rabína Matja ben Chereše (רבי מתיא בן חרש‎). Francouzský cestovatel Victor Guérin popisuje obec koncem 19. století jako malou vesnici s cca 100 obyvateli.^[4]

Ajlabún byl stejně jako celá centrální Galilea dobyt izraelskou armádou během první arabsko-izraelské války v říjnu 1948 v rámci Operace Chiram.^[5] 14 místních obyvatel bylo po dobytí vesnice zabito. Arabské prameny hovoří o Ajlabúnském masakru. Zbylí obyvatelé byli vysídleni do Libanonu. V roce 1949 jim ale byl dovolen návrat.^[6] Z Ajlabúnu pochází Hana Sweid, bývalý starosta této obce - od roku 2006 poslanec Knesetu za levicovou stranu Chadaš.

Od 60. let 20. století vede v blízkosti obce Národní rozvaděč vody, který nad obcí naplňuje umělou vodní nádrž Ma'agar Calmon, pak vede okolo vlastního Aljabúnu tunely a poté se rozlévá do umělého koryta v údolí Bejt Netofa.^[4] Jde o nejvyšší bod Národního rozvaděče vody.^[7]

V roce 1973 byla vesnice povýšena na místní radu (malé město).^[8]

Demografie

Ajlabún je etnicky čistě arabské město. Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel izraelští Arabové - cca 4800 osob.^[3] Podle údajů z roku 2005 tvořili 71,3 % obyvatel arabští křesťané (maronité) a 28,7 % arabští muslimové.^[8]

Jde o menší sídlo městského typu (byť zástavba má zejména na okrajích obce rozvolněný a spíše venkovský ráz) s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2015 zde žilo 5600 lidí.^[1]

* údaje od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Odkazy

Reference

Související články

• Severní distrikt (Izrael)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ajlabún na Wikimedia Commons
• (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Bet Alon
• The Sons of Eilabun Archivováno 1. 2. 2020 na Wayback Machine.