Ajsám Kúreší
Ajsám Kúreší | |
---|---|
Ajsám Kúreší ve Wimbledonu 2016 | |
Přezdívka | Somi[1] |
Stát | Pákistán |
Datum narození | 17. března 1980 (43 let) |
Místo narození | Láhaur, Pákistán |
Bydliště | Láhaur, Pákistán |
Výška | 183 cm[2] |
Hmotnost | 83 kg[2] |
Profesionál od | 1998[2] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 3 697 691 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 34–29 |
Tituly | 0 ATP, 1 challenger, 15 ITF |
Nejvyšší umístění | 125. místo (10. prosince 2007) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2002) |
Wimbledon | 2. kolo (2007) |
US Open | 1. kolo (2008) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 389–347 |
Tituly | 18 ATP, 29 challengerů, 17 ITF |
Nejvyšší umístění | 8. místo (6. června 2011) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2018) |
French Open | semifinále (2012) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2010) |
US Open | finále (2010) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2012, 2014, 2022) |
French Open | semifinále (2013, 2019) |
Wimbledon | semifinále (2014, 2016) |
US Open | finále (2010) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 21. dubna 2023
Ajsám Kúreší (paňdžábsky, urdsky: اعصام الحق قریشی, anglicky: Aisam-ul-Haq Qureshi, * 17. března 1980 Láhaur) je pákistánský profesionální tenista, deblový specialista. Na grandslamovém US Open 2010 si zahrál dvě finále, v mužské čtyřhře s Rohanem Bopannou a ve smíšené soutěži po boku Květy Peschkeové. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour osmnáct deblových turnajů včetně Paris Masters 2011 a Miami Masters 2013. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře a čtyřicet šest ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2007 na 125. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2011 na 8. místě. Trénuje Jásir Chán. Dříve tuto roli plnili Robert Davis, Jalil Chán či Abid Ali Akbar.[2]
V pákistánském daviscupovém týmu debutoval v roce 1998 láhaurským finálovým kolem 2. skupiny asijsko-oceánské zóny o postup proti Thajsku, v němž vyhrál úvodní dvouhru, následnou čtyřhru a prohrál druhý singl se Srichaphanem až 10–12 v páté sadě. Pákistánci postoupili do 1. skupiny po výhře 3:2 na zápasy. Do června 2023 v soutěži nastoupil ke čtyřiceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 40–22 ve dvouhře a 28–11 ve čtyřhře.[4]
Z Islámských her solidarity 2005 v Mekce si odvezl tři zlaté medaile, ve dvouhře, čtyřhře i mixu. Na Jihoasijských hrách 2016 v Guváhátí vyhrál singlovou soutěž a skončil třetí ve smíšené čtyřhře.[1]
V letech 2002 a 2010 jej Asociace tenisových profesionálů, vždy se spoluhráči, ocenila jako Humanitáře roku – Cenou Arthura Ashe za lidský čin, poprvé s Amirem Hadadem a podruhé s Rohanem Bopannou. Roku 2010 také obdržel ocenění „Champion of Peace“ (Mistra míru) od monackého Peace and Sport World Forum. Již v roce 2003 byl finalistou v nominaci na Cenu Anny Frankové za projev morální odvahy.[1]
Soukromý život a juniorská kariéra
Narodil se roku 1980 v paňdžábské metropoli Láhauru do rodiny podnikatele Ihtshama-ul-Haka a Nosheen Ihtshamové, která byla pákistánskou tenisovou jedničkou. Má bratra Zaina a sestru Šizu Hassanovou. V dětství se věnoval plavání a kriketu. S tenisem začal relativně pozdě, ve dvanácti letech. Jeho prvním trenérem se v Model Townu stal děd z matčiny strany Khawaja Iftikhar Ahmed, profesionální tenista Britské Indie a desetinásobný národní mistr.[1]
Absolvoval Paňdžábskou univerzitu v rodném Láhauru. Během prvních vln koronavirové pandemie, probíhajících od roku 2020, poskytl tisíci pákistánských rodin v nouzi příděly potravinových a hygienických balení. Plynně hovoří paňdžábsky, urdsky a anglicky. Za preferovaný uvedl travnatý povrch a jako silný silný úder bekhendový volej.[1]
V šestnácti letech obdržel dvouleté stipendium od Mezinárodní tenisové federace. Stal se juniorským šampionem Pákistánu a v juniorském tenise vyhrál mexický Casablanca Cup i LTA International Junior Championships 1998 v Roehamptonu, areálu wimbledonské kvalifikace, kde porazil Oliviera Rochuse, Andyho Rama a ve finále Taylora Denta. Na posledním juniorském turnaji, ósackém World Super Junior Championships, zdolal v říjnu 1998 Andyho Roddicka, než jej v semifinále vyřadil Ladislav Chramosta. Na singlovém juniorském žebříčku ITF figuroval nejvýše v prosinci 1998 na 11. místě.[3]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2010 | US Open | tvrdý | Rohan Bopanna | Bob Bryan Mike Bryan | 6–7(5–7), 6–7(4–7) |
Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2010 | US Open | tvrdý | Květa Peschkeová | Liezel Huberová Bob Bryan | 4–6, 4–6 |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 42 (18–24)
|
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 24. září 2007 | Bombaj, Indie | tvrdý | Rohan Bopanna | Robert Lindstedt Jarkko Nieminen | 6–7(3–7), 6–7(5–7) |
Finalista | 2. | 13. července 2008 | Newport, Spojené státy | tráva | Rohan Bopanna | Mardy Fish John Isner | 4–6, 6–7(1–7) |
Vítěz | 1. | 7. února 2010 | Johannesburg, Jihoafrická republika | tvrdý | Rohan Bopanna | Karol Beck Harel Levy | 2–6, 6–3, [10–5] |
Finalista | 3. | 11. dubna 2010 | Casablanca, Maroko | antuka | Rohan Bopanna | Robert Lindstedt Horia Tecău | 2–6, 6–3, [7–10] |
Finalista | 4. | 22. května 2010 | Nice, Francie | antuka | Rohan Bopanna | Marcelo Melo Bruno Soares | 6–1, 3–6, [5–10] |
Finalista | 5. | 28. srpna 2010 | New Haven, Spojené státy | tvrdý | Rohan Bopanna | Robert Lindstedt Horia Tecău | 4–6, 5–7 |
Finalista | 6. | 11. září 2010 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Rohan Bopanna | Bob Bryan Mike Bryan | 6–7, 6–7 |
Finalista | 7. | 28. září 2010 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Rohan Bopanna | Daniele Bracciali Potito Starace | 6–7, 6–7 |
Vítěz | 2. | 12. června 2011 | Halle, Německo | tráva | Rohan Bopanna | Robin Haase Milos Raonic | 7–6(8), 3–6, [11–9] |
Vítěz | 3. | říjen 2011 | Bangkok, Thajsko | tvrdý (h) | Oliver Marach | Michael Kohlmann Alexander Waske | 7–6(7–4), 7–6(7–5) |
Vítěz | 4. | 23. října 2011 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Rohan Bopanna | Marcelo Melo Bruno Soares | 6–1, 6–3 |
Vítěz | 5. | 13. listopadu 2011 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Rohan Bopanna | Julien Benneteau Nicolas Mahut | 6–2, 6–4 |
Vítěz | 6. | květen 2012 | Estoril, Portugalsko | antuka | Jean-Julien Rojer | Julian Knowle David Marrero | 7–5, 7–5 |
Vítěz | 7. | červen 2012 | Halle, Německo (2) | tráva | Jean-Julien Rojer | Treat Conrad Huey Scott Lipsky | 6–3, 6–4 |
Finalista | 8. | listopad 2012 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Jean-Julien Rojer | Maheš Bhúpatí Rohan Bopanna | 6–7(6–8), 3–6 |
Finalista | 9. | únor 2013 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Jean-Julien Rojer | Rohan Bopanna Colin Fleming | 4–6, 6–7(3–7) |
Vítěz | 8. | březen 2013 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Jean-Julien Rojer | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | 6–4, 6–1 |
Finalista | 10. | květen 2013 | Estoril, Portugalsko | antuka | Jean-Julien Rojer | Santiago González Scott Lipsky | 3–6, 6–4, [7–10] |
Vítěz | 9. | říjen 2013 | Stockholm, Švédsko (2) | tvrdý (h) | Jean-Julien Rojer | Jonas Björkman Robert Lindstedt | 6–2, 6–2 |
Finalista | 11. | leden 2014 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Rohan Bopanna | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | 6–7(3–7), 6–7(3–7) |
Vítěz | 10. | březen 2014 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Rohan Bopanna | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | 6–4, 6–3 |
Finalista | 12. | květen 2014 | Nice, Francie | antuka | Rohan Bopanna | Martin Kližan Philipp Oswald | 2–6, 0–6 |
Finalista | 13. | únor 2015 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Nenad Zimonjić | Rohan Bopanna Daniel Nestor | 4–6, 1–6 |
Vítěz | 11. | červenec 2015 | Newport, Spojené státy | tráva | Jonathan Marray | Nicholas Monroe Mate Pavić | 4–6, 6–3, [10–8] |
Finalista | 14. | srpen 2015 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Oliver Marach | Aleksandr Buryj Denis Istomin | 6–3, 2–6, [5–10] |
Finalista | 15. | duben 2016 | Marrákéš, Maroko | antuka | Marin Draganja | Guillermo Durán Máximo González | 2–6, 6–3, [6–10] |
Finalista | 16. | červenec 2016 | Hamburk, Německo | antuka | Daniel Nestor | Henri Kontinen John Peers | 5–7, 3–6 |
Vítěz | 12. | leden 2017 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Marcin Matkowski | Jonatan Erlich Scott Lipsky | 1–6, 6–2, [10–3] |
Vítěz | 13. | duben 2017 | Barcelona, Španělsko | antuka | Florin Mergea | Philipp Petzschner Alexander Peya | 6–4, 6–3 |
Vítěz | 14. | červen 2017 | Antalya, Turecko | tráva | Robert Lindstedt | Oliver Marach Mate Pavić | 7–5, 4–1skreč |
Vítěz | 15. | červenec 2017 | Newport, Spojené státy (2) | tráva | Rajeev Ram | Matt Reid John-Patrick Smith | 6–4, 4–6, [10–7] |
Vítěz | 16. | říjen 2017 | Čcheng-tu, Čína | tvrdý | Jonatan Erlich | Marcus Daniell Marcelo Demoliner | 6–3, 7–6(7–3) |
Finalista | 17. | říjen 2017 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Jean-Julien Rojer | Oliver Marach Mate Pavić | 6–3, 6–7(6–8), [4–10] |
Finalista | 18. | duben 2018 | Barcelona, Španělsko | antuka | Jean-Julien Rojer | Feliciano López Marc López | 6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 19. | únor 2019 | New York, Spojené státy | tvrdý (h) | Santiago González | Kevin Krawietz Andreas Mies | 4–6, 5–7 |
Vítěz | 17. | duben 2019 | Houston, Spojené státy | antuka | Santiago González | Ken Skupski Neal Skupski | 3–6, 6–4, [10–6] |
Finalista | 20. | únor 2020 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Dominic Inglot | Nikola Ćaćić Mate Pavić | 4–6, 7–6(7–4), [4–10] |
Vítěz | 18. | únor 2020 | New York, Spojené státy | tvrdý (h) | Dominic Inglot | Steve Johnson Reilly Opelka | 7–6(7–5), 7–6(8–6) |
Finalista | 21. | květen 2021 | Parma, Itálie | antuka | Oliver Marach | Simone Bolelli Máximo González | 3–6, 3–6 |
Finalista | 22. | listopad 2021 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Jean-Julien Rojer | Santiago González Andrés Molteni | 2–6, 2–6 |
Finalista | 23. | leden 2022 | Melbourne, Austrálie | tvrdý | Oleksandr Nedověsov | Wesley Koolhof Neal Skupski | 4–6, 4–6 |
Finalista | 24. | únor 2022 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Oleksandr Nedověsov | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer | 2–6, 7–6(7–5), [4–10] |
Tituly na challengerech ATP
Legenda |
---|
Challengery (1 D; 19 Č) |
Dvouhra (1 titul)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 1. prosince 2007 | Nové Dillí, Indie | tvrdý | An Čae-sung | 7–5, 6–4 |
Čtyřhra (29 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 5. srpna 2000 | Wrexham, Velká Británie | tvrdý | Daniele Bracciali | Miles Maclagan Andrew Richardson | 6–4, 6–2 |
2. | 10. prosince 2000 | Praha, Česko | tvrdý (h) | Kristian Pless | Ivo Heuberger Ville Liukko | 6–4, 6–4 |
3. | 7. října 2001 | Buchara, Uzbekistán | tvrdý | Rogier Wassen | Alexej Kedrjuk Alexandr Švec | 6–2, 6–4 |
4. | 9. prosince 2001 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Jaroslav Levinský | Jaymon Crabb Peter Luczak | 6–3, 6–7(7–5), 7–6(7–5) |
5. | 14. července 2002 | Bristol, Velká Británie | tráva | Dejan Petrović | Daniele Bracciali Gianluca Pozzi | 6–3, 6–2 |
6. | 21. července 2002 | Manchester, Velká Británie | tráva | Karol Beck | John Hui Anthony Ross | 6–3, 7–6(7–2) |
7. | 28. července 2002 | Hilversum, Nizozemsko | antuka | Stefano Pescosolido | John Hui Anthony Ross | 7–6(7–4), 6–0 |
8. | 17. května 2003 | Fergana, Uzbekistán | tvrdý | Justin Bower | Alexej Kedrjuk Orest Tereščuk | 3–6, 7–6(7–0), 6–4 |
9. | 3. srpna 2003 | Denver, Spojené státy | tvrdý | Rohan Bopanna | Josh Goffi Jason Marshall | 4–6, 6–3, 6–4 |
10. | 4. dubna 2004 | Salinas, Ekvádor | tvrdý | Federico Browne | José de Armas Eric Núñez | 6–3, 6–3 |
11. | 26. června 2004 | Andorra la Vella, Andorra | tvrdý | Gilles Müller | Santiago González Alejandro Hernández | 6–3, 7–5 |
12. | 14. srpna 2005 | Pamplona, Španělsko | tvrdý | Lovro Zovko | James Auckland Daniel Kiernan | 2–6, 6–3, 6–4 |
13. | 22. července 2007 | Manchester, Velká Británie | tráva | Rohan Bopanna | Jesse Huta Galung Michael Ryderstedt | 4–6, 6–3, [10–5] |
14. | 28. července 2007 | Nottingham, Velká Británie | tráva | Rohan Bopanna | Mustafa Ghouse Joshua Goodall | 6–3, 7–6(7–5) |
15. | 5. srpna 2007 | Segovia, Španělsko | tvrdý | Rohan Bopanna | Michel Kratochvil Gilles Müller | 7–6(10–8), 6–3 |
16. | 19. srpna 2007 | Bronx, Spojené státy | tvrdý | Rohan Bopanna | Alberto Francis Phillip King | 6–3, 2–6, [10–5] |
17. | 27. října 2007 | Barnstaple, Velká Británie | tvrdý (h) | Frederik Nielsen | Jasper Smit Martijn van Haasteren | 6–2, 6–7(4–7), [10–2] |
18. | 6. července 2008 | Dublin, Irsko | koberec (h) | Prakaš Amritráž | Jonathan Marray Frederik Nielsen | 6–3, 7–6(8–6) |
19. | 3. srpna 2008 | Belo Horizonte, Brazílie | tvrdý | Santiago González | Daniel Silva Caio Zampieri | 6–3, 7–6(7–3) |
20. | 30. listopadu 2008 | Tojota, Japonsko | tvrdý (h) | Frederik Nielsen | Tchi Čchen Grzegorz Panfil | 7–5, 6–3 |
21. | 15. března 2009 | Kjóto, Japonsko | koberec (h) | Martin Slanar | Tacuma Itó Takao Suzuki | 6–7(7–9), 7–6(7–3), [10–6] |
22. | 29. března 2009 | Nakhon Ratčasima, Thajsko | tvrdý | Rohan Bopanna | Sančai Ratiwatana Sončat Ratiwatana | 6–3, 6–7(7–5), [10–5] |
23. | 15. listopadu 2009 | Cáchy, Německo | koberec (h) | Rohan Bopanna | Philipp Marx Igor Zelenay | 6–4, 7–6(8–6) |
24. | 29. listopadu 2009 | Helsinky, Finsko | tvrdý (h) | Rohan Bopanna | Henri Kontinen Jarkko Nieminen | 6–2, 7–6(9–7) |
25. | květen 2015 | Aix-en-Provence, Francie | antuka | Robin Haase | Nicholas Monroe Artem Sitak | 6–1, 6–2 |
26. | březen 2016 | Irving, Spojené státy | tvrdý | Nicholas Monroe | Chris Guccione André Sá | 6–2, 5–7, [10–4] |
27. | červen 2017 | Surbiton, Velká Británie | tráva | Marcus Daniell | Treat Conrad Huey Denis Kudla | 6–3, 7–6(7–0) |
28. | červen 2019 | Nottingham, Velká Británie | tráva | Santiago González | Kung Mao-sin Čang Ce | 4–6, 7–6(7–5), [10–5] |
29. | červen 2019 | Ilkley, Velká Británie | tráva | Santiago González | Marcus Daniell Leander Paes | 6–3, 6–4 |
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
Rok | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016–2022 |
Pořadí | 776. | ▲ 367. | ▲ 261. | ▲ 251. | ▼ 265. | ▼ 493. | ▲ 199. | ▼ 450. | ▲ 417. | ▲ 148. | ▼ 221. | ▼ 636. | — | — | — | — | — | 1199. | — |
Čtyřhra
Rok | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
Pořadí | 1000. | ▲ 365. | ▲ 211. | ▲ 170. | ▲ 102. | ▼ 187. | ▲ 136. | ▼ 168. | ▼ 365. | ▲ 100. | ▲ 85. | ▲ 59. | ▲ 18. | ▲ 9. | ▼ 14. | ▼ 15. | ▼ 34. | ▼ 37. | ▼ 40. | ▲ 31. | ▼ 47. | ▼ 52. | ▲ 50. | ▬ 50. | ▼ 64. |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Aisam-ul-Haq Qureshi | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Ajsám Kúreší na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 21. dubna 2023
- ↑ a b Ajsám Kúreší na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 21. dubna 2023
- ↑ Ajsám Kúreší na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 21. dubna 2023
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ajsám Kúreší na Wikimedia Commons
- Ajsám Kúreší na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Ajsám Kúreší na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Ajsám Kúreší na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Ajsám Kúreší na Facebooku
- Ajsám Kúreší na Twitteru
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.