Ajsám Kúreší

Ajsám Kúreší
Ajsám Kúreší ve Wimbledonu 2016
PřezdívkaSomi[1]
StátPákistánPákistán Pákistán
Datum narození17. března 1980 (43 let)
Místo narozeníLáhaur, Pákistán
BydlištěLáhaur, Pákistán
Výška183 cm[2]
Hmotnost83 kg[2]
Profesionál od1998[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek3 697 691 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů34–29
Tituly0 ATP, 1 challenger, 15 ITF
Nejvyšší umístění125. místo (10. prosince 2007)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2002)
Wimbledon2. kolo (2007)
US Open1. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů389–347
Tituly18 ATP, 29 challengerů, 17 ITF
Nejvyšší umístění8. místo (6. června 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2018)
French Opensemifinále (2012)
Wimbledončtvrtfinále (2010)
US Openfinále (2010)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2012, 2014, 2022)
French Opensemifinále (2013, 2019)
Wimbledonsemifinále (2014, 2016)
US Openfinále (2010)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230421a21. dubna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ajsám Kúreší (paňdžábsky, urdsky: اعصام الحق قریشی, anglicky: Aisam-ul-Haq Qureshi, * 17. března 1980 Láhaur) je pákistánský profesionální tenista, deblový specialista. Na grandslamovém US Open 2010 si zahrál dvě finále, v mužské čtyřhře s Rohanem Bopannou a ve smíšené soutěži po boku Květy Peschkeové. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour osmnáct deblových turnajů včetně Paris Masters 2011 a Miami Masters 2013. Na challengerech ATPokruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře a čtyřicet šest ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2007 na 125. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2011 na 8. místě. Trénuje Jásir Chán. Dříve tuto roli plnili Robert Davis, Jalil Chán či Abid Ali Akbar.[2]

V pákistánském daviscupovém týmu debutoval v roce 1998 láhaurským finálovým kolem 2. skupiny asijsko-oceánské zóny o postup proti Thajsku, v němž vyhrál úvodní dvouhru, následnou čtyřhru a prohrál druhý singl se Srichaphanem až 10–12 v páté sadě. Pákistánci postoupili do 1. skupiny po výhře 3:2 na zápasy. Do června 2023 v soutěži nastoupil ke čtyřiceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 40–22 ve dvouhře a 28–11 ve čtyřhře.[4]

Z Islámských her solidarity 2005 v Mekce si odvezl tři zlaté medaile, ve dvouhře, čtyřhře i mixu. Na Jihoasijských hrách 2016 v Guváhátí vyhrál singlovou soutěž a skončil třetí ve smíšené čtyřhře.[1]

V letech 2002 a 2010 jej Asociace tenisových profesionálů, vždy se spoluhráči, ocenila jako Humanitáře roku – Cenou Arthura Ashe za lidský čin, poprvé s Amirem Hadadem a podruhé s Rohanem Bopannou. Roku 2010 také obdržel ocenění „Champion of Peace“ (Mistra míru) od monackého Peace and Sport World Forum. Již v roce 2003 byl finalistou v nominaci na Cenu Anny Frankové za projev morální odvahy.[1]

Soukromý život a juniorská kariéra

Narodil se roku 1980 v paňdžábské metropoli Láhauru do rodiny podnikatele Ihtshama-ul-Haka a Nosheen Ihtshamové, která byla pákistánskou tenisovou jedničkou. Má bratra Zaina a sestru Šizu Hassanovou. V dětství se věnoval plavání a kriketu. S tenisem začal relativně pozdě, ve dvanácti letech. Jeho prvním trenérem se v Model Townu stal děd z matčiny strany Khawaja Iftikhar Ahmed, profesionální tenista Britské Indie a desetinásobný národní mistr.[1]

Absolvoval Paňdžábskou univerzitu v rodném Láhauru. Během prvních vln koronavirové pandemie, probíhajících od roku 2020, poskytl tisíci pákistánských rodin v nouzi příděly potravinových a hygienických balení. Plynně hovoří paňdžábsky, urdsky a anglicky. Za preferovaný uvedl travnatý povrch a jako silný silný úder bekhendový volej.[1]

V šestnácti letech obdržel dvouleté stipendium od Mezinárodní tenisové federace. Stal se juniorským šampionem Pákistánu a v juniorském tenise vyhrál mexický Casablanca Cup i LTA International Junior Championships 1998 v Roehamptonu, areálu wimbledonské kvalifikace, kde porazil Oliviera Rochuse, Andyho Rama a ve finále Taylora Denta. Na posledním juniorském turnaji, ósackém World Super Junior Championships, zdolal v říjnu 1998 Andyho Roddicka, než jej v semifinále vyřadil Ladislav Chramosta. Na singlovém juniorském žebříčku ITF figuroval nejvýše v prosinci 1998 na 11. místě.[3]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2010US OpentvrdýIndie Rohan BopannaUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 6–7(4–7)

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2010US OpentvrdýČesko Květa PeschkeováUSA Liezel Huberová
USA Bob Bryan
4–6, 4–6

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 42 (18–24)

Legenda (před / od 2009)
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (2–1)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (2–3)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (14–19)
Finále dle povrchu
Tvrdý (10–14)
Antuka (3–9)
Tráva (5–1)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.24. září 2007Bombaj, IndietvrdýIndie Rohan BopannaŠvédsko Robert Lindstedt
Finsko Jarkko Nieminen
6–7(3–7), 6–7(5–7)
Finalista2.13. července 2008Newport, Spojené státytrávaIndie Rohan BopannaUSA Mardy Fish
USA John Isner
4–6, 6–7(1–7)
Vítěz1.7. února 2010Johannesburg, Jihoafrická republikatvrdýIndie Rohan BopannaSlovensko Karol Beck
Izrael Harel Levy
2–6, 6–3, [10–5]
Finalista3.11. dubna 2010Casablanca, MarokoantukaIndie Rohan BopannaŠvédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
2–6, 6–3, [7–10]
Finalista4.22. května 2010Nice, FrancieantukaIndie Rohan BopannaBrazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares
6–1, 3–6, [5–10]
Finalista5.28. srpna 2010New Haven, Spojené státytvrdýIndie Rohan BopannaŠvédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
4–6, 5–7
Finalista6.11. září 2010US Open, New York, Spojené státytvrdýIndie Rohan BopannaUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7, 6–7
Finalista7.28. září 2010Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Indie Rohan BopannaItálie Daniele Bracciali
Itálie Potito Starace
6–7, 6–7
Vítěz2.12. června 2011Halle, NěmeckotrávaIndie Rohan BopannaNizozemsko Robin Haase
Kanada Milos Raonic
7–6(8), 3–6, [11–9]
Vítěz3.říjen 2011Bangkok, Thajskotvrdý (h)Rakousko Oliver MarachNěmecko Michael Kohlmann
Německo Alexander Waske
7–6(7–4), 7–6(7–5)
Vítěz4.23. října 2011Stockholm, Švédskotvrdý (h)Indie Rohan BopannaBrazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares
6–1, 6–3
Vítěz5.13. listopadu 2011Paříž, Francietvrdý (h)Indie Rohan BopannaFrancie Julien Benneteau
Francie Nicolas Mahut
6–2, 6–4
Vítěz6.květen 2012Estoril, PortugalskoantukaNizozemsko Jean-Julien RojerRakousko Julian Knowle
Španělsko David Marrero
7–5, 7–5
Vítěz7.červen 2012Halle, Německo (2)trávaNizozemsko Jean-Julien RojerFilipíny Treat Conrad Huey
USA Scott Lipsky
6–3, 6–4
Finalista8.listopad 2012Paříž, Francietvrdý (h)Nizozemsko Jean-Julien RojerIndie Maheš Bhúpatí
Indie Rohan Bopanna
6–7(6–8), 3–6
Finalista9.únor 2013Marseille, Francietvrdý (h)Nizozemsko Jean-Julien RojerIndie Rohan Bopanna
Spojené království Colin Fleming
4–6, 6–7(3–7)
Vítěz8.březen 2013Miami, Spojené státytvrdýNizozemsko Jean-Julien RojerPolsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
6–4, 6–1
Finalista10.květen 2013Estoril, PortugalskoantukaNizozemsko Jean-Julien RojerMexiko Santiago González
USA Scott Lipsky
3–6, 6–4, [7–10]
Vítěz9.říjen 2013Stockholm, Švédsko (2)tvrdý (h)Nizozemsko Jean-Julien RojerŠvédsko Jonas Björkman
Švédsko Robert Lindstedt
6–2, 6–2
Finalista11.leden 2014Sydney, AustrálietvrdýIndie Rohan BopannaKanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
6–7(3–7), 6–7(3–7)
Vítěz10.březen 2014Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýIndie Rohan BopannaKanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
6–4, 6–3
Finalista12.květen 2014Nice, FrancieantukaIndie Rohan BopannaSlovensko Martin Kližan
Rakousko Philipp Oswald
2–6, 0–6
Finalista13.únor 2015Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýSrbsko Nenad ZimonjićIndie Rohan Bopanna
Kanada Daniel Nestor
4–6, 1–6
Vítěz11.červenec 2015Newport, Spojené státytrávaSpojené království Jonathan MarrayUSA Nicholas Monroe
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 6–3, [10–8]
Finalista14.srpen 2015Gstaad, ŠvýcarskoantukaRakousko Oliver MarachBělorusko Aleksandr Buryj
Uzbekistán Denis Istomin
6–3, 2–6, [5–10]
Finalista15.duben 2016Marrákéš, MarokoantukaChorvatsko Marin DraganjaArgentina Guillermo Durán
Argentina Máximo González
2–6, 6–3, [6–10]
Finalista16.červenec 2016Hamburk, NěmeckoantukaKanada Daniel NestorFinsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
5–7, 3–6
Vítěz12.leden 2017Auckland, Nový ZélandtvrdýPolsko Marcin MatkowskiIzrael Jonatan Erlich
USA Scott Lipsky
1–6, 6–2, [10–3]
Vítěz13.duben 2017Barcelona, ŠpanělskoantukaRumunsko Florin MergeaNěmecko Philipp Petzschner
Rakousko Alexander Peya
6–4, 6–3
Vítěz14.červen 2017Antalya, TureckotrávaŠvédsko Robert LindstedtRakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
7–5, 4–1skreč
Vítěz15.červenec 2017Newport, Spojené státy (2)trávaUSA Rajeev RamAustrálie Matt Reid
Austrálie John-Patrick Smith
6–4, 4–6, [10–7]
Vítěz16.říjen 2017Čcheng-tu, ČínatvrdýIzrael Jonatan ErlichNový Zéland Marcus Daniell
Brazílie Marcelo Demoliner
6–3, 7–6(7–3)
Finalista17.říjen 2017Stockholm, Švédskotvrdý (h)Nizozemsko Jean-Julien RojerRakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 6–7(6–8), [4–10]
Finalista18.duben 2018Barcelona, ŠpanělskoantukaNizozemsko Jean-Julien RojerŠpanělsko Feliciano López
Španělsko Marc López
6–7(5–7), 4–6
Finalista19.únor 2019New York, Spojené státytvrdý (h)Mexiko Santiago GonzálezNěmecko Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
4–6, 5–7
Vítěz17.duben 2019Houston, Spojené státyantukaMexiko Santiago GonzálezSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
3–6, 6–4, [10–6]
Finalista20.únor 2020Montpellier, Francietvrdý (h)Spojené království Dominic InglotSrbsko Nikola Ćaćić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 7–6(7–4), [4–10]
Vítěz18.únor 2020New York, Spojené státytvrdý (h)Spojené království Dominic InglotUSA Steve Johnson
USA Reilly Opelka
7–6(7–5), 7–6(8–6)
Finalista21.květen 2021Parma, ItálieantukaRakousko Oliver MarachItálie Simone Bolelli
Argentina Máximo González
3–6, 3–6
Finalista22.listopad 2021Stockholm, Švédskotvrdý (h)Nizozemsko Jean-Julien RojerMexiko Santiago González
Argentina Andrés Molteni
2–6, 2–6
Finalista23.leden 2022Melbourne, AustrálietvrdýKazachstán Oleksandr NedověsovNizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
4–6, 4–6
Finalista24.únor 2022Delray Beach, Spojené státytvrdýKazachstán Oleksandr NedověsovSalvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
2–6, 7–6(7–5), [4–10]

Tituly na challengerech ATP

Legenda
Challengery (1 D; 19 Č)

Dvouhra (1 titul)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.1. prosince 2007Nové Dillí, IndietvrdýJižní Korea An Čae-sung7–5, 6–4

Čtyřhra (29 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.5. srpna 2000Wrexham, Velká BritánietvrdýItálie Daniele BraccialiSpojené království Miles Maclagan
Spojené království Andrew Richardson
6–4, 6–2
2.10. prosince 2000Praha, Českotvrdý (h)Dánsko Kristian PlessŠvýcarsko Ivo Heuberger
Finsko Ville Liukko
6–4, 6–4
3.7. října 2001Buchara, UzbekistántvrdýNizozemsko Rogier WassenKazachstán Alexej Kedrjuk
Bělorusko Alexandr Švec
6–2, 6–4
4.9. prosince 2001Bangkok, ThajskotvrdýČesko Jaroslav LevinskýAustrálie Jaymon Crabb
Austrálie Peter Luczak
6–3, 6–7(7–5), 7–6(7–5)
5.14. července 2002Bristol, Velká BritánietrávaSrbsko Dejan PetrovićItálie Daniele Bracciali
Itálie Gianluca Pozzi
6–3, 6–2
6.21. července 2002Manchester, Velká BritánietrávaSlovensko Karol BeckHongkong John Hui
Austrálie Anthony Ross
6–3, 7–6(7–2)
7.28. července 2002Hilversum, NizozemskoantukaItálie Stefano PescosolidoHongkong John Hui
Austrálie Anthony Ross
7–6(7–4), 6–0
8.17. května 2003Fergana, UzbekistántvrdýJižní Afrika Justin BowerKazachstán Alexej Kedrjuk
Ukrajina Orest Tereščuk
3–6, 7–6(7–0), 6–4
9.3. srpna 2003Denver, Spojené státytvrdýIndie Rohan BopannaBrazílie Josh Goffi
USA Jason Marshall
4–6, 6–3, 6–4
10.4. dubna 2004Salinas, EkvádortvrdýArgentina Federico BrowneVenezuela José de Armas
USA Eric Núñez
6–3, 6–3
11.26. června 2004Andorra la Vella, AndorratvrdýLucembursko Gilles MüllerMexiko Santiago González
Mexiko Alejandro Hernández
6–3, 7–5
12.14. srpna 2005Pamplona, ŠpanělskotvrdýChorvatsko Lovro ZovkoSpojené království James Auckland
Spojené království Daniel Kiernan
2–6, 6–3, 6–4
13.22. července 2007Manchester, Velká BritánietrávaIndie Rohan BopannaNizozemsko Jesse Huta Galung
Švédsko Michael Ryderstedt
4–6, 6–3, [10–5]
14.28. července 2007Nottingham, Velká BritánietrávaIndie Rohan BopannaIndie Mustafa Ghouse
Spojené království Joshua Goodall
6–3, 7–6(7–5)
15.5. srpna 2007Segovia, ŠpanělskotvrdýIndie Rohan BopannaŠvýcarsko Michel Kratochvil
Lucembursko Gilles Müller
7–6(10–8), 6–3
16.19. srpna 2007Bronx, Spojené státytvrdýIndie Rohan BopannaUSA Alberto Francis
USA Phillip King
6–3, 2–6, [10–5]
17.27. října 2007Barnstaple, Velká Británietvrdý (h)Dánsko Frederik NielsenNizozemsko Jasper Smit
Nizozemsko Martijn van Haasteren
6–2, 6–7(4–7), [10–2]
18.6. července 2008Dublin, Irskokoberec (h)Indie Prakaš AmritrážSpojené království Jonathan Marray
Dánsko Frederik Nielsen
6–3, 7–6(8–6)
19.3. srpna 2008Belo Horizonte, BrazílietvrdýMexiko Santiago GonzálezBrazílie Daniel Silva
Brazílie Caio Zampieri
6–3, 7–6(7–3)
20.30. listopadu 2008Tojota, Japonskotvrdý (h)Dánsko Frederik NielsenČínská Tchaj-pej Tchi Čchen
Polsko Grzegorz Panfil
7–5, 6–3
21.15. března 2009Kjóto, Japonskokoberec (h)Rakousko Martin SlanarJaponsko Tacuma Itó
Japonsko Takao Suzuki
6–7(7–9), 7–6(7–3), [10–6]
22.29. března 2009Nakhon Ratčasima, ThajskotvrdýIndie Rohan BopannaThajsko Sančai Ratiwatana
Thajsko Sončat Ratiwatana
6–3, 6–7(7–5), [10–5]
23.15. listopadu 2009Cáchy, Německokoberec (h)Indie Rohan BopannaNěmecko Philipp Marx
Slovensko Igor Zelenay
6–4, 7–6(8–6)
24.29. listopadu 2009Helsinky, Finskotvrdý (h)Indie Rohan BopannaFinsko Henri Kontinen
Finsko Jarkko Nieminen
6–2, 7–6(9–7)
25.květen 2015Aix-en-Provence, FrancieantukaNizozemsko Robin HaaseUSA Nicholas Monroe
Nový Zéland Artem Sitak
6–1, 6–2
26.březen 2016Irving, Spojené státytvrdýUSA Nicholas MonroeAustrálie Chris Guccione
Brazílie André Sá
6–2, 5–7, [10–4]
27.červen 2017Surbiton, Velká BritánietrávaNový Zéland Marcus DaniellFilipíny Treat Conrad Huey
USA Denis Kudla
6–3, 7–6(7–0)
28.červen 2019Nottingham, Velká BritánietrávaMexiko Santiago GonzálezČína Kung Mao-sin
Čína Čang Ce
4–6, 7–6(7–5), [10–5]
29.červen 2019Ilkley, Velká BritánietrávaMexiko Santiago GonzálezNový Zéland Marcus Daniell
Indie Leander Paes
6–3, 6–4

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok19981999200020012002200320042005200620072008200920102011201220132014201520162022
Pořadí776. 367. 261. 251. 265. 493. 199. 450. 417. 148. 221. 636.1199.

Čtyřhra

Rok1998199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pořadí1000. 365. 211. 170. 102. 187. 136. 168. 365. 100. 85. 59. 18. 9. 14. 15. 34. 37. 40. 31. 47. 52. 50. 50. 64.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Aisam-ul-Haq Qureshi | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d Ajsám Kúreší na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230421a21. dubna 2023
  3. a b Ajsám Kúreší na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230421a21. dubna 2023
  4. Ajsám Kúreší na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230421a21. dubna 2023

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.