Ájurvéda

Dhanvantari s pohárem nektaru života

Ájurvéda (v dévanágarí आयुर्वेद) je sanskrtské slovo (ájus (život, dlouhověkost, životní síla, zdraví) + véda (vědění)[1], tj. nauka o zdraví) je systém tradičního indického lékařství praktikovaný i v jiných zemích, včetně České republiky, jako systém alternativní a komplementární medicíny.[2] Nejstarší literatura o ájurvédě pochází již z védského období v Indii.[2] Nejvlivnější díla jsou Sušrutasanhitá a Čarakasanhitá, která ovlivňují tradiční lékařství i v tomto období.[2] Ájurvédští praktičtí lékaři používají ájurvédské bylinné preparáty a ájurvédské léčebné metody při lehkých onemocněních a chorobách.[3] V západním světě se ájurvéda stala alternativním léčebným způsobem v zemích, kde její léčebné metody byly patentovány a duševní vlastnická práva legalizována jak západními, tak i indickými institucemi.[4] Také ve Spojených státech je ájurvéda považována za komplementární a alternativní lékařství, přičemž některé její způsoby, jako bylinkářství, masírování a jóga, platí za samostatná odvětví.[5]

Historie

Ájurvéda odvozuje své počátky z véd, obzvláště z Atharvavédy, která souvisí s náboženstvím a mytologií. V souladu s Atharvavédou obdržel ájurvédu Dhanvantari od brahmy asi ve 2. tisíciletí př. n. l. a byl pak zbožňován jako bůh medicíny.[6]

  • V 1. tisíciletí př. n. l. vznikla Sušrutasanhitá,[3] která je považována za nejautentičtější sbírku ájurvédského učení. Skládá se ze 184 kapitol, ve kterých Sušruta popisuje 1120 chorob, 700 léčivých bylin, 64 preparátů z minerálních látek a 57 preparátů ze živočišných látek. Mimoto se věnuje i chirurgii.
  • Další známé dílo o ájurvédě je Čarakasanhitá, která pojednává o interní medicíně. Všeobecně je uznávána jako nejstarší pojednání o ájurvédě.[7]
  • Třetí nejznámější pojednání o ájurvédě je od Vágbhaty, syna dvorního lékaře Simhagupty, který popisuje ve stejnojmenném spisu tradiční ájurvédskou medicínu.[6]
  • Známý je také spis mudrce Háríty, který popisuje především léčivé vlastnosti potravin.
  • Také Agnivéša tantra, napsaná legendárním mudrcem Agnivéšem, žákem védského mudrce Bharadvádži, ovlivnila různé pozdější ájurvédské spisy.[8]

Základní princip

Ájurvéda je považována za nejstarší a nejholističtější systém péče o zdraví. Podle ájurvédy je stabilní rovnováha tří základních energetických charakteristik – dóš – základem zdraví. Podle klasické ájurvédy má každý člověk již od narození zcela specifický a vyvážený poměr tří dóš (tridóša) a jejich nerovnováha způsobuje pocity nevole, bolesti, onemocnění a choroby.

Vlastnosti a působnost

Je dvacet pět vlastností, které se k dóšám vztahují:[9]

  1. VÁTA – suchost, pohyblivost, chladnost, lehkost, proměnlivost, jemnost, hrubost, rychlost,
  2. PITTA – horkost, ostrost, světlo, vlhkost, mastnost, tekutost, kyselost,
  3. KAPHA – těžkost, zdrženlivost, olejnatost, sladkost, stabilnost, pomalost, měkkost, lepkavost, těžkopádnost a chladnokrevnost.

Orgány a poruchy, které nejvíce souvisí s působností jednotlivých dóš, jsou:[10]

  1. VÁTA – hrtan, krevní oběh, nervový systém
  2. PITTA – žluč, žaludek, střeva, játra, slezina, srdce, oči a kůže
  3. KAPHA – hlen, dutiny, kostra, zuby, nehty

Ve vztahu k přírodě a k přírodním silám jsou dóši prostředníky mezi duchem a okolním světem:[9]

  1. VÁTA – směs éteru a vzduchu
  2. PITTA – směs ohně a vody
  3. KAPHA – směs země a vody

K přesnějšímu určení původu nerovnováhy a poruch rozeznává ájurvéda patnáct subdóš:[9]

  1. VÁTA – prána, udána, samána, apána, vjána
  2. PITTA – pačhaka, randžaka, sadhaka, aločhaka, bhradžaka
  3. KAPHA – kledaka, avalambaka, bhodaka, tarpaka, šléšaka

Doporučení a terapie

Ájurvéda se zaměřuje na dynamické vyvažování životních energií – prán – v těle a považuje většinu poruch za psychosomatické. Všechna doporučení jsou zaměřena na podporu rovnováhy dóš. Zahrnuje doporučení pro vyvážené stravování a životosprávu, různé terapie (paňčakarma) a procedury (aroma, hudba, čistění, masáže), pulsovou diagnostiku, tělesná (Hatha jóga) a dechová (pránájáma) cvičení a techniky rozvoje vědomí (meditace). Ájurvédské rostlinné a minerální doplňky stravy přispívají k harmonické vyváženosti mysli a těla oživením vnitřních životních energií.[1]

Metody

Vývoj ájurvédy nejvíce podpořil buddhismus, obzvláště jeho intenzivní zájem o udržování rovnováhy, který je znám v buddhismu jako mádhjamika.[11] Ájurvéda zdůrazňuje umírněnost v jídle, spánku, pohlavním styku, užívání léků, apod.[11] a zahrnuje kompletní systém životosprávy a stravování.[1] Čarakasanhitá doporučuje desateronásobné vyšetření pacienta na úrovni všech pěti smyslů [1] a posuzuje: 1. konstituci, 2. abnormality, 3. zdroj, 4. stabilitu, 5. rozměry těla, 6. vhodnost stravy, 7. duševní sílu, 8. zažívání, 9. tělesnou zdatnost a 10. věk.[1] Také hygiena je podle indických náboženských zvyků jednou z hlavních součástí ájurvédské životosprávy a zahrnuje pravidelné koupele, čistění zubů, jazyka, očí, uší apod. a příležitostné mazání těla sezamovým a jinými oleji.[6] Oleje se užívají různě, včetně pravidelné konzumace ghí (přepuštěné máslo) jako součást stravy nebo i masáže hlavy teplým sezamovým olejem jako součást paňčakarmy (pětinásobného sezonního čistění).[11] Sušruta ztotožňuje ucpání kanálů (šroty), které v těle dopravují tekutiny z jednoho místa na druhé, s blokacemi, které způsobují revmatismus, epilepsii, ochrnutí a křeče tím, že se tekutiny dostanou na nesprávné místo v těle.[11] Pocení doporučuje ájurvéda jako nejvhodnější způsob, jak ucpané kanály otevřít a oslabit vliv dóši, která tyto blokace způsobuje.[11]

Vědecké studie

V Indii se výzkumu ájurvédských metod a preparátů ujala přímo indická vláda v národní síti výzkumných institutů.[12] V Americe byl založen Dr. Scottem Gersonen, M.D., Ph.D. (ájurvéda) v roce 1982 "The National Institute of Ayurvedic Medicine (NIAM)", který poskytuje informace o ájurvédě a klinických zkušenostech posledních dvaceti let.[13]

Přínos ájurvédské medicíny

V prestižním lékařském časopise The Journal of the American Medical Association byla v květnu roku 2008 publikována recenze knihy o Ájurvédě – tradiční indické medicíně, ve které autor zdůrazňuje „biopsychoduchovní“ (biopsychospiritual) aspekty a srovnává ájurvédu s moderní psychiatrií.[14]

Dawne Burrowes, ředitel Ayurvedic Rejuvenation and Wellnes Center, tvrdí,[15] že nakupují všechny součásti od producentů, kteří obchodují s těmito produkty více než dvanáct let.[16] Chopra Center nakupuje některé součásti i od importéra bylinných ájurvédských produktů v Berkeley, Kalifornie. Některé z těchto preparátů byly dle analýzy dr. Sapera kontaminované olovem, rtutí nebo arsenem.[17] Dr. David Simon, ředitel Chopra Center for Well-Being, říká,[18] že je správné provést analýzu všech rostlinných preparátů nezávislou laboratoří a že všechny doporučené byliny jsou bez jakýchkoliv toxických látek.[16]

Rizika ájurvédské medicíny

Prestižní lékařský časopis The Journal of the American Medical Association publikoval v srpnu roku 2008 výsledky analýzy rostlinných preparátů pro ájurvédu prodávaných v USA prostřednictvím internetu. Více než pětina takových preparátů byla kontaminována olovem, rtutí nebo arsenem.[17]

V americkém časopise New York Times byl v reakci na výše zmíněnou analýzu[17] v září 2008 publikován článek Starobylá, ale jak bezpečná? (Ancient, but how safe?), ve kterém jsou rozebírána některá rizika používání ájurvédských preparátů.[16]

Jaromír Šrámek v kritickém textu na webu Českého klubu skeptiků Sisyfos rozebírá v lékařském časopise publikovaný případ akutní otravy olovem způsobené ájurvédským preparátem. Upozorňuje na to, že se nejedná o náhodnou nebo neúmyslnou kontaminaci; použití těžkých kovů je jako Rasa Shastra významnou součástí ájurvédské medikace.[19]

Kritika ájurvédské medicíny

Vědec Richard Dawkins zcela otevřeně ájurvédskou medicínu kritizuje a říká: „Myšlenka, že starověkost je to samé jako nahromaděné vědomosti v průběhu let, je zcela mylná … oživení ájurvédy v této době je to samé, jako pokoušet se zastavit krvácení pijavicemi.“[20]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e CHOPRA, A. S. Ayurveda: Medicine Across Cultures. USA: Kluwer Academic Publishers, 2003. ISBN 1-4020-1166-0. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Yoga, naturopathy and homoeopathy [online]. Ministry of Health and Family Welfare, Government of India: Department of Ayurveda [cit. 2009-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-01-2009. (anglicky) 
  3. ↑ a b DWIVEDI, Girish & Dwivedi. History of Medicine: Sushruta the Clinician Teacher par Excellence. Government of India: National Informatics Centre, 2007. (anglicky) 
  4. ↑ KURUP, P. N. V. Scientific Basis for Ayurvedic Therapies. USA: CRC Press, 2003. ISBN 084931366X. (anglicky) 
  5. ↑ The National Center for Complementary and Alternative Medicine [online]. Bethesda, Maryland, USA: A Closer Look at Ayurvedic Medicine [cit. 2009-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-12-2006. (anglicky) 
  6. ↑ a b c UNDERWOOD, E. Ashworth & Rhodes. History of Medicine [online]. Chicago, USA: Encyclopedia Britannica, 2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ VALIATHAN, M. S. The Legacy of Caraka. India: Orient Longman, 2003. ISBN 81-250-2505-7. (anglicky) 
  8. ↑ Gujarat Ayurved University [online]. Gujarat, India: International Center for Ayurvedic Studies [cit. 2009-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-12-2008. (anglicky) 
  9. ↑ a b c CHOPRA, Deepak. Perfect Health: The Complete Mind/Body Guide. New York: Harmony books, 1990. Dostupné online. ISBN 0-517-57195-1. (anglicky) 
  10. ↑ MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. India: Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9. (anglicky) 
  11. ↑ a b c d e WUJASTYK, D. The Roots of Ayurveda. USA: Penguin Classics, 2003. Dostupné online. ISBN 0140448241. (anglicky) 
  12. ↑ Central Council for Research in Ayurveda and Siddha [online]. Government of India: [cit. 2009-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ The National Institute of Ayurvedic Medicine [online]. USA: 1982, rev. 2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-01-2009. (anglicky) 
  14. ↑ NINIVAGGI, Frank John. Ayurveda: A Comprehensive Guide to Traditional Indian Medicine for the West. The Journal of the American Medical Association. 20. May 2008, roč. 299, čís. 20, s. 2450–2451. Dostupné online. (anglicky)  Archivováno 31. 7. 2020 na Wayback Machine.
  15. ↑ BURROWES, Dawne. Body Essentials Ayurvedic Rejuvenation Spa [online]. The Berkley Center, New York: 18-9-2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b c ELLIN, Abby. Skin Deep: Ancient, but how safe?. New York Times. 17.9.2008. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b c SAPER, RB; PHILLIPS, RS; SEHGAL, A, et al. Lead, mercury, and arsenic in US- and Indian-manufactured Ayurvedic medicines sold via the Internet.. The Journal of the American Medical Association. 27. Aug 2008, roč. 300, čís. 8, s. 915–23. Dostupné online. ISSN 0098-7484. (anglicky) 
  18. ↑ CHOPRA, M.D., Deepak; SIMON, M.D., David. Chopra Center [online]. The Chopra Center for Wellbeing, Carlsbad, California: 1996, rev. 2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Šrámek J.: Olovo v preparátech ájurvédské medicíny. Český klub skeptiků Sisyfos, 23.1.2015
  20. ↑ VAN BOCKSTAELE, Bart B; DAWKINS, Richard. Richard Dawkins and the enemies of reason. Digital Journal. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • NINIVAGGI, Frank John. Ayurveda: A Comprehensive Guide to Traditional Indian Medicine for the West. Westport, CT: Praeger Publishers, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-3133-4837-2. (anglicky) 
  • CHOPRA, Deepak. Perfect Health: The Complete Mind/Body Guide. New York: Harmony books, 1990. Dostupné online. ISBN 0-517-57195-1. (anglicky) 
  • CHOPRA, A. S. Ayurveda: Medicine Across Cultures. USA: Kluwer Academic Publishers, 2003. ISBN 1-4020-1166-0. (anglicky) 
  • VALIATHAN, M. S. The Legacy of Caraka. India: Orient Longman, 2003. ISBN 81-250-2505-7. (anglicky) 
  • FINGER, Stanley. Origins of Neuroscience: A History of Explorations Into Brain Function. USA: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0195146948. (anglicky) 
  • KURUP, P. N. V. Scientific Basis for Ayurvedic Therapies. USA: CRC Press, 2003. ISBN 084931366X. (anglicky) 
  • KUTUMBIAN, P. Ancient Indian Medicine. India: Orient Longman, 2005. ISBN 8125015213. (anglicky) 
  • LOCK, Stephen. The Oxford Illustrated Companion to Medicine. USA: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0192629506. (anglicky) 
  • MITRA, K. S; RANGESH, P.R. Scientific Basis for Ayurvedic Therapies. USA: CRC Press, 2003. ISBN 084931366X. (anglicky) 
  • WUJASTYK, D. The Roots of Ayurveda. USA: Penguin Classics, 2003. Dostupné online. ISBN 0140448241. (anglicky) 
  • SHARMA, A.K. Panchkarma Therapy in Ayurvedic Medicine: Scientific Basis for Ayurvedic Therapies. USA: CRC Press, 2003. Dostupné online. ISBN 084931366X. (anglicky) 
  • MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. India: Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Média použitá na této stránce

Star of life2.svg
Star of life, blue version. Represents the Rod of Asclepius, with a snake around it, on a 6-branch star shaped as the cross of 3 thick 3:1 rectangles.
Design:
The logo is basically unicolor, most often a slate or medium blue, but this design uses a slightly lighter shade of blue for the outer outline of the cross, and the outlines of the rod and of the snake. The background is transparent (but the star includes a small inner plain white outline). This makes this image usable and visible on any background, including blue. The light shade of color for the outlines makes the form more visible at smaller resolutions, so that the image can easily be used as an icon.

This SVG file was manually created to specify alignments, to use only integers at the core 192x192 size, to get smooth curves on connection points (without any angle), to make a perfect logo centered in a exact square, to use a more precise geometry for the star and to use slate blue color with slightly lighter outlines on the cross, the rod and snake.

Finally, the SVG file is clean and contains no unnecessary XML elements or attributes, CSS styles or transforms that are usually added silently by common SVG editors (like Sodipodi or Inkscape) and that just pollute the final document, so it just needs the core SVG elements for the rendering. This is why its file size is so small.
Dhanvantari-at-Ayurveda-expo.jpg
Autor: HPNadig, Licence: CC BY-SA 3.0
Dhanvantari (धन्वंतरी), known as an avatar of Vishnu is the Hindu god associated with Ayurveda. The above photo was taken at a recent Ayurveda expo in Bangalore titled 'Arogya'.