Akční malba

Akční malba (anglicky action painting, gestural abstraction) vznikla v druhé polovině čtyřicátých let (ačkoliv je často uváděno až v druhé polovině šedesátých let) na území USA. První užití pojmu action painting je přisuzováno americkému uměleckému kritikovi, Haroldu Rosenbergovi. Rosenberg popisoval nový trend umělců v New Yorku ve článku uveřejněném v časopise ARTnews roku 1952.

Právě akční malbou se americké umění zcela vymanilo z vazeb evropské tvorby a vytvořilo jedinečný styl založený na uvolnění. Malba se stala volným polem pro vyjádření gest a pohybů ruky, důležitá byla především fyzická činnost umělce. Hlavní roli v tomto umění hraje samotný akt tvorby, malování. Typickým znázorněním akční malbu v její době jsou fotografie, na nichž je vidět jeden z hlavních představitelů akční malby, Jackson Pollock: s rozběhem, s cigaretou v ústech a barvou v ruce se vrhá na plátno. Živá „show“, která se pojila s jeho tvorbou, je některými uměleckými kritiky řazena částečně pod happening. Dalším rozměrem akční malby bylo její spojení s dalšími směry v 60. letech, kdy došlo i k částečnému oživení: happening (hnutí Fluxus) a vídeňský akcionismus (Otto Mühl, Hermann Nitsch).

Uměním, které vznikalo akční malbou, byla velmi rozměrná plátna s jakousi abstraktní tematikou, vznikající díky umělcově jedinečnosti a vnitřnímu impulzu. Malování jako činnost – akt získalo taktéž nových rozměrů, neboť se na něj začalo nahlížet jako na rovnoprávnou součást uměleckého díla. Umělecká činnost, která vedla k vytvoření díla akční malby za pomoci gestického automatismu, se stala až kultickou, rituální či transcendentní. Samotná plátna se vyznačují především skvrnami s nejasnými a neohraničenými konturami, často rozteklou barvou, více vrstvami, stékajícími proudy barev. Jedná se o silně expresivní a dynamická umělecká díla.

Technika

Prázdné plátno obvykle leželo na zemi a z výšky na něj byly aplikovány barvy. Ty byly vymačkávány přímo z tub, případně lity z plechovek nebo aplikovány jakýmkoliv podobně neobvyklým způsobem. Výsledné dílo se dotvářelo ručně za pomocí špachtlí a jiných pomůcek. Pro obrazy se často využívaly další materiály jako kupříkladu drcené sklo či písek. Výrazovým prostředkem akční malby je skvrna, volně tažená linka nebo barevný cákanec. Výsledný dojem impulzivního a ničím nepřerušovaného nanášení barvy na plátno je neohraničená struktura. Velmi populární byly techniky dripping (rozstřikování barev z plechovek) a slash painting/washing (cákání štětcem, nožem či špachtlí).

Nejvýznamnější představitelé

Jackson Pollock

Jackson Pollock využil veškeré možnosti akční malby (gestická malba) a je také považován za samotného zakladatele akční malby (věnoval se jí od roku 1947). Proces malování považoval za absolutní prožitek a prostředek k uvolnění, svobodě, náhodě, spontánnosti. Mezi jeho nejznámější díla se řadí Kompozice č.13 a Malba vlnité dráhy.

George Matieu

George Matieu umisťoval plátno do svislé polohy a následně se na něj často s rozběhem vrhal, velkými gesty cákal barvu na plátno; tvořil i v divadle před obecenstvem

Mark Tobey

Na rozdíl od výše zmíněných umělců se Mark Tobey zajímá mimo vytváření díla také o výsledný umělecký produkt; malba je pro něj prostředkem pro komunikaci. Jeho tvorba je spojována s meditací.

Soudobé umění

Hierarchie

Příbuzné směry

francouzský tašismus (la tache = skvrna) – jedná se o evropskou podobu americké akční malby, opět je zdůrazněna dynamika a bezprostřednost malířské akce, tašismus se ovšem prolíná též se surrealistickým automatismem, lyrickou abstrakcí a informelem; hlavním představitelem je Antonio Saura a Georges Mathieu.

České prostředí

V českém prostředí není akční malba zcela definována, neboť veškeré proudy a umělecké činnosti, které svým způsobem zahrnují akci (happening, event, performance), byly řazeny pod akční umění. Nejvýraznější osobnosti Česka jsou Milan Knížák, Jiří Kovanda, Jan Mlčoch, a Evžen Šimera. Dnes na tyto tendence navazují především umělecké skupiny (Rafani, Ztohoven, Pode Bal).

Akční malba ve filmu

Roku 2000 vznikl velmi dobře hodnocený film Pollock, režírovaný Ed Harrisem, který zpracovává nejen života Jacksona Pollocka, ale ukazuje také počátek akční malby.

Odkazy

Literatura

  • POLLOCK, Jackson. Výroky a rozhovory. Vyd. 1. Praha: Arbor vitae, 2009, 111 s. ISBN 978-80-87164-14-3.
  • MORGANOVÁ, Pavlína. Akční umění. 2. dopl. vyd. V Olomouci: J. Vacl, 2009, 277 s. ISBN 978-80-904149-1-4.

Externí odkazy