Akademik Lomonosov

Akademik Lomonosov
Akademik Lomonosov na cestě do Peveku
Akademik Lomonosov na cestě do Peveku
StátRuskoRusko Rusko
UmístěníPevek a Čukotský autonomní okruh
Elektrická energie
Celkový výkon70 MW
Souřadnice69°42′35,1″ s. š., 170°18′35,6″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akademik Lomonosov (rusky Академик Ломоносов) je ruská jaderná elektrárna umístěná na lodi, lze ji tedy dle potřeby přemisťovat. Toto řešení bylo zvoleno z důvodu, že severně umístěné oblasti Ruska se velmi těžko zásobují elektřinou z běžné distribuční soustavy. Akademik Lomonosov slouží k zásobování města Pevek (kde nahradila elektrárnu Bilibino) na poloostrově Čukotka a přilehlých ropných a plynových ložisek. Zařízení je pojmenováno po ruském vědci Michailu Vasiljeviči Lomonosovovi.

Výstavba a technické údaje

Stavba plavidla byla zahájena v roce 2007 v loděnicích Sevmaš v Severodvinsku, ale v roce 2008 byla smlouva na stavbu lodi Rosatomem zrušena a podepsána nová s podnikem Baltijskij zavod – Sudostroenije v Petrohradě.[1] Trup byl spuštěn na vodu v červnu 2010 a montáž reaktorů proběhla v říjnu 2013. První zkoušky plavidla začaly v polovině roku 2016. Petrohrad loď opustila v květnu 2018 a byla přetažena do Murmansku, kde proběhly dokončovací práce, včetně finálního nátěru, a bylo zavezeno palivo do reaktorů.[2]

Plavidlo, na němž je elektrárna umístěna, je 144 metrů dlouhé a široké 30 metrů, s výtlakem 21 000 tun.[3] Zařízení nemá vlastní pohon, při přemisťování je taženo remorkéry. Obsahuje dva tlakovodní reaktory typu KLT-40, každý o elektrickém výkonu 35 MW a tepelném výkonu 150 MW.[4][5] Reaktory vyvinula konstrukční kancelář OKBM Afrikantov (součást Rosatomu).

Plovoucí jaderná elektrárna je určena pro výrobu elektrické (výkon 70 MWe) a tepelné energie (50 Gcal/h), což dostačuje pro zásobování města se zhruba 100 000 obyvateli.[6] Také může sloužit k odsolování mořské vody (s výkonem od 40 do 240 tisíc m³ denně).[7] K uvedení do provozu, po několika odkladech,[8] došlo v prosinci 2019, kdy elektrárna symbolicky rozsvítila vánoční stromek v Peveku.[9][10] Dne 22. května 2020 byla plovoucí elektrárna uvedena do komerčního provozu[11] a od 30. června 2020 zásobuje Pevek.[12] Jedná se o jedenáctou ruskou jadernou elektrárnu a nejsevernější jadernou elektrárnu na světě.[13]

Na základě Akademika Lomonosova je vyvíjena nová generace plovoucích jaderných elektráren označovaná zkratkou OPEB (optimalizovaný plovoucí energetický blok), která bude používat reaktory RITM-200.[14]

Historie konceptu plovoucích jaderných elektráren

První myšlenka plovoucí jaderné elektrárny (плавучая атомная теплоэлектростанция (ПАТЭС) byla v Sovětském svazu uvažována v 70. letech 20. století. S úplně prvním zařízením podobného ražení však přišly Spojené státy již v 60. letech 20. století, kdy zkonstruovali loď MH-1A. Akademik Lomonosov je však první zařízení tohoto typu v historii, které slouží ke komerčním účelům.

Bezpečnost

Plovoucí jaderná elektrárna splňuje stejné bezpečnostní předpisy jako velké pozemní bloky, navíc ale musí být připravena i na rizika spojená s námořním provozem.

Použitá technologická řešení proto vychází z těch, které jsou léta používány na jaderných ledoborcích. Plavidlo má například dvojitý trup, který zabraňuje jeho potopení v případě nárazu ledoborce nebo jiné lodi. Akademik Lomonosov je dále uzpůsoben tak, že jej nepoškodí sedmimetrové vlny, ani vítr o rychlosti až 200 km/h.

Díky integrální konstrukci reaktoru je vyloučeno prasknutí hlavního cirkulačního potrubí a vznik havárie typu LOCA. Elektrárna má podobně jako moderní velké bloky pasivní odvod tepla z reaktoru, který si vystačí pouze s přirozenou cirkulací chladiva.[2]

Kritika

Elektrárna je kritizována z hlediska jaderné bezpečnosti; kritici z organizace Greenpeace ji přezdívají „plovoucí Černobyl“ či „jaderný Titanic“. [4]

Od počátku výstavby byla elektrárna kritizována pro své extrémně vysoké náklady, což vyvolává pochybnosti o její návratnosti. Již na začátku projektu v roce 2007 ruský ministr hospodářství a obchodu Herman Gref poznamenal, že náklady na jeden kilowatt jsou 7200 USD, což se nikdy nevyplatí.[15] Původně odhadované náklady byly 9,1 miliardy rublů, nakonec náklady na výstavbu dosáhly částky 37,3 miliardy rublů.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Nuclear Power in Russia | Russian Nuclear Energy - World Nuclear Association. world-nuclear.org [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b VĚTROVEC, Vladislav. Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov se dostává do provozu. Jaderná energie / Jadrová energia. 2020-04-20, roč. 1, čís. 2/2020, s. 59–61. Dostupné online. 
  3. ↑ Akademik Lomonosov [online]. [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ‚Plovoucí Černobyl‘ dostal zelenou. Ekologové se strachují o křehkou arktickou přírodu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Plovoucí Černobyl? Rusko pošle jadernou elektrárnu přes Severní ledový oceán. iDNES.cz [online]. 2019-07-07 [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Projekt optimalizované plovoucí jaderné elektrárny bude hotov letos v květnu | Atominfo.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-26. 
  7. ↑ Нет источников энергии? Новая АЭС плывёт к вам [online]. [cit. 2019-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-14. (rusky) 
  8. ↑ Лелеков, В. И.; Оганджанян, С. Б. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-07-10]. Heslo АТОМНАЯ ЭЛЕКТРОСТАНЦИЯ. Velká ruská encyklopedie loď nepřesně uvádí jako první plovoucí jadernou elektrárnu. Dostupné online. (rusky) [nedostupný zdroj]
  9. ↑ На Чукотке начала работу плавучая АЭС "Академик Ломоносов". РИА Новости [online]. 20191219T1152 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. (rusky) 
  10. ↑ Главные новости. www.rosenergoatom.ru [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-19. 
  11. ↑ Росатом Госкорпорация «Росатом» ядерные технологии атомная энергетика АЭС ядерная медицина. www.rosatom.ru [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Росатом Госкорпорация «Росатом» ядерные технологии атомная энергетика АЭС ядерная медицина. www.rosatom.ru [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ První ruská plovoucí jaderná elektrárna dorazila na Čukotku, stala se nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. oEnergetice.cz [online]. 14. září 2019, 17:47 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ Atom na vlnách. Ruská plovoucí jaderná elektrárna konečně dostane palivo. iDNES.cz [online]. 2018-05-23 [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  15. ↑ Глава МЭРТ сомневается в окупаемости плавучих АЭС. РИА Новости [online]. 20070517T1402 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (rusky) 
  16. ↑ Общая стоимость первой плавучей АЭС превысит 37 млрд рублей. Российская газета [online]. [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Akademik Lomonosov 20190823, cropped.jpg
Autor: Elena Dider, Licence: CC BY-SA 4.0
The first Russian floating nuclear power station, Akademik Lomonosov, being transported, 23 August 2019.