Akamás (syn Thésea)

Akamás
Partner(ka)Laodiké
Phyllis
DětiMounitos
RodičeThéseus a Faidra
PříbuzníDémofón (sourozenec)
Funkcekrál v řecké mytologii
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Akamás a Démofón, černofigurová amfora, cca 540 před Kristem

Akamás nebo Akamás (řecky Ἀκάμας – Akamas, latinsky Acamas) je v řecké mytologii syn hrdiny Thésea a Faidry, dcery krétského krále Minoa.[1]

Po mnoha dobrodružstvích, odešel Théseus do války proti Amazonkám, kde se setkal s krásnou Amazonkou Antiopé, kterou unesl a oženil se s ní. Antiopé mu pak porodila syna Hyppolita.[2] Amazonky se však po čase vrátily, aby ji vysvobodili, ale Antiopé se přidala na stranu manžela a v boji zahynula.

Théseus se později oženil podruhé, vzal si Adriadninu sestru Faidru. Z tohoto manželství se jim narodili synové, Akamás a Démofón.

I toto manželství však neskončilo dobře, protože syn z prvního manželství Hippolytos urazil bohyni lásky Afroditu tím, že odmítl její lásku a ta mu se mu pomstila tak, že se jejím přičiněním Faidra do něj zamilovala a když ho pak sváděla a on její lásku neopětoval, zákeřně ho před otcem obvinila, že ji chtěl znásilnit a způsobila mu tak záhubu.[1][3][4]

Akamás a Démofón mezitím vyrostli ve statné mládence, kteří odešli bojovat do trojské války. Akamás se zúčastnil soutěže na počest Achillea, kde bojoval v pěstním souboji.[5] Následně při dobývání Tróje s bratrem osvobodil svou babičku Aithru, která tam byla v doprovodu krásné Heleny odvedena jako otrokyně.[6]

Během pobytu v Tróji získal Akamás náklonnost Laodiky, dcery trojského krále Primaa a zplodil s ní syna Mounita, který byl později vychováván osvobozenou Aithrou.[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akamas (syn Thésea) na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Apollodoros, Bibliotheca, E, 1,18.
  2. ↑ Plútarchos, Theseus, 28.
  3. ↑ Ovidius, FAST, 6,733.
  4. ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Brána, 2005. 454 s. ISBN 80-7243-266-4. S. 200–201. 
  5. ↑ Quintus, Posthomerica 4,365-456.
  6. ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Brána, 2005. 454 s. ISBN 80-7243-266-4. S. 30. 
  7. ↑ Parthenios, Erotica pathemata, 16.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Altes Museum - Antikensammlung 022.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 2.5
Akamas und Demophon mit ihren Pferden, attische Halsamphora, als Töpfer und Maler von Exekias signiert, um 540 v. Chr., Antikensammlung Berlin/Altes Museum (F 1720)
Polygnotos 10.jpg
Detail form Reconstruction of Iliupersis by Polygnotus.JPG