Akkadská říše
Akkadská říše 𒆳𒌵𒆠 (akkadsky) māt Akkadi 𒀀𒂵𒉈𒆠 (sumersky)
| |||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||
Rozloha | 800 000 km² (2250 př. n. l.) | ||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||
Národnostní složení | Akkadové, Sumerové | ||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||
|
Akkadská říše (akkadsky 𒆳𒌵𒆠, māt Akkadi) je název starověkého státního útvaru, který existoval zhruba v letech 2334–2154 př. n. l. a zahrnoval prakticky celou Mezopotámii (dnes Irák) a část Sýrie. Jednalo se o první rozlehlou říši v této oblasti (do té doby charakterizovanou městskými státy) a zároveň první významnou politickou jednotku, jejímž nositelem byla semitská, nikoli sumerská složka populace. Název sám je odvozen od pojmenovaní města Akkadu, založeného kolem roku 2330 př. n. l.
Tvůrcem akkadské říše byl Sargon Akkadský, jenž byl původně správcem v Kiši a k moci se dostal za nejasných okolností. Během své vlády dobyl postupně Uruk, Ur, Ummu, Lagaš a Eninmar, na západě část Sýrie (města Mari a Ebla), na jihovýchodě Elam a na východě kraje až k pohoří Zagros. Tím byla Mezopotámie poprvé v historii sjednocena pod vládou jediného rodu a odstraněn dosavadní partikularismus sumerských městských států. Na akkadském trůně se v průběhu doby vystřídalo celkem dvanáct králů, z nichž nejvýznamnějším byl kromě Sargona Narám-Sín (2254–2218 př. n. l.). Poslední léta vlády akkadské dynastie byla vyplněna boji mezi jednotlivými uchazeči o moc, což umožnilo Gutejcům ovládnout větší část říše.
Historie
Akkadskou říši vytvořil panovník Sargon Akkadský („Šarrukén – sargon“ = „pravý král“) (cca 2340/2284 př. n. l.), původně úředník v Kiši.
Poprvé v dějinách máme doloženo dobytí kulturní oblasti barbary, v tomto případě Akkaďany, a jejich kulturní asimilaci podmaněným prostředním, v tomto případě Sumerem (Sumer).
Sargon přijal titul „pán čtyř dílů světa“, aby vyjádřil svůj nárok na světovládu a byl zbožštěn. Akkadská říše byla prvním centralisovaným mesopotamským státem a první mnohonárodnostní říší v dějinách. Severně od Sumeru založil Sargon nové hlavní město Akkad, které se dosud nepodařilo objevit. Jeho pozůstatky leží snad blízko Babylonu.
Z počátku nesl Sargon zahraniční politiku ve znamení sjednocování dosud samostatných států. Sjednocena tak byla celá Mesopotamie včetně Sumeru a Elamu, možná Sargon připojil i Dilmun, kam vedl první doloženou vojenskou námořní výpravu v dějinách, a část pozdějšího Íránu.
Ve třech bitvách porazil Sargon svého největšího soupeře ummsko-uruckého krále Lugalzageziho. Proti pohyblivé pouštní taktice akkadské armády, vyzbrojené oštěpy a luky, neměly těžkopádné sumerské jednotky v šicích s oštěpy a velkými štíty šanci.
Sargonův vnuk Narám-Sín (= akkadský bůh, cca 2260/2223) vybudoval v severní Mezopotámii pevnosti Tell Brak a Ninive, které podle tradice ovšem založil Aššur (nebo Ninus nebo Gudea). Narám-Sínova vláda znamenala vrchol moci Akkadu. Dobyta byla severní Sýrie, Kypr a východní Malá Asie. Koncem Narám-Sínovy vlády vypukaly už vzpoury.
Kolem roku 2140 př. n. l. se v Akkadské říši dostávají k moci Gutejci. Po jejich porážce Utu-hengalem z Uruku se celý region dostal na dalších asi 100 let pod vliv III. urské dynastie.
Kultura
Jazyk
Během 3. tisíciletí před naším letopočtem vznikla velmi důvěrná symbióza mezi Sumery a Akkaďany, což zahrnovalo také velmi rozšířený bilingualismus. Vliv sumerské kultury na akkadskou (stejně tak akkadské na sumerskou) je velmi znatelný v mnoha oblastech, od velmi rozšířeného propůjčování slov mezi oběma jazyky k morfologickému, syntaktickému i fonologickému sblížení obou jazyků. To pozvolna vyústilo někdy na pomezí 3. a 2. tisíciletí k úplnému nahrazení sumerštiny jako mluveného jazyka akkadštinou. Sumerština se však dále používala jakožto svatý, obřadní a vědecký jazyk v Mezopotámii až do 1. století našeho letopočtu.
Literatura
- SOUČKOVÁ, Jana. Starověký přední východ. Praha: Mladá fronta, 1979. 320 s.
- PARROT, André. Sumer und Akkad. München: Verlag C. H. Beck, 1983. 387 s. ISBN 3406089992.
Související články
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Akkad v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Akkadská říše na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
No official flag.
Stele of Narâm-Sîn, king of Akkad, celebrating his victory against the Lullubi from Zagros. Limestone, c. 2250 BCE. Brought from Sippar to Susa among other spoils of war in the 12th century BCE.
Now given dates for w:Naram-Suen of Akkad, reign 2190 - 2154 BC.
Bronze head of a king of the Old Akkadian dynasty, most likely representing either Naram-Sin or Sargon of Akkad. Unearthed in Nineveh (now in Iraq). In the National Museum of Iraq, Baghdad. Height 30.5 cm.
M. E. L. Mallowan, "The Bronze Head of the Akkadian Period From Nineveh", Iraq / Volume 3 / Issue 01 / The British Institute for the Study of Iraq, Spring 1936, 104–110.
- "The life-size bronze head illustrated on Plates V–VII was found by Dr. R. Campbell Thompson and Mr. R. W. Hamilton at Quyunjiq in 1931 (during the excavations at Nineveh on behalf of the British Museum which were financed by Sir Charles Hyde, Bt.) and published in A.A.A., vol. XIX, pl. L. Since that time, however, the corroded surface of the metal has been cleaned, and the head appears once more in its pristine beauty. The metal has not yet been analysed, but it would appear to be bronze, and the head to have been cast, certain details having doubtless been worked out with a chisel. On grounds of style the workmanship may be assigned to the Akkadian period, and may be dated approximately to the twenty-sixth century B.C."
Autor: Basileus1389, Licence: CC BY-SA 4.0
This picture depicts the sun in the design visible on the victory stele of Naram-Sin of Agade. It is a template intended for experimentation with various color patterns and can also be used excellently in print-quality (e.g. 100+ dpi on a flag the size of 5x2.5 ft/150x75cm) image files for flags.
Autor:
- Middle_East_topographic_map-blank.svg: Sémhur (talk)
- derivative work: Zunkir (talk)
Mapa que mostra l'extensió aproximada de l'imperi Accadi durant el regnat de Narâm-Sîn (2254-2218 a.C. en la cronologia breu).