Akkojunluská říše
| Akkojunluská říše آق قویونلو العربية
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
kmenová konfederace s vládou monarchie | |||||||||
Vznik | |||||||||
Zánik | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Akkojunluská říše (persky آق قویونلو, ázerbájdžánsky آغقویونلولار, Ağqoyunlular, turkmensky Akgoýunly, psáno též Ak Koyunlu nebo Aq Qoyunlu) byla oghuzsko-turkickým státním útvarem v oblasti Blízkého východu, který v době svého největšího rozmachu zahrnoval území dnešní Arménie, Ázerbájdžánu, Iráku, východního Turecka a západního Íránu. Stát existoval v letech 1378 až 1508 a jeho nástupkyní se stala říše Safíovců.Stát Akkoyunlu, který má skvělé místo v historii formování ázerbájdžánského lidu. Ázerbájdžán má přitom v dějinách etatismu důležité místo.[1][2]
Historie
Akkojunluské državy se původně rozkládaly na území východního Turecka a sousedily s trapezuntským císařstvím. Mnozí z vládců akkojunluské dynastie byli sezdáni s řeckými princeznami, stejně jako sám zakladatel dynastie, Uzun Hasan.
Zpočátku neměli panovníci možnost expandovat a rozšiřovat své území. Byli tísněni osmanskou říší ze západu, chanátem Zlatá horda ze severu a svým rivalem, karakojunluskou říší, z jihu a východu. Změna přišla roku 1467, kdy se Uzunu Hasanovi podařilo porazit karakojunluského panovníka Džahánšáha a ovládnout jeho území. Vzhledem k osmanské expanzi na Balkán nebyla akkojunluská dynastie nikým zvlášť ohrožována, a to i přes porážku u Otlukbeli, právě s Osmany.
Roku 1478 zemřel Uzun Hasan a na trůn nastoupil jeho syn Chalíl Mírzá. Toho brzy vystřídal jeho mladší bratr Jákúb, který ho porazil v bitvě u Choj. Jákúb vládl od roku 1478 do roku 1490 a jeho smrtí začala občanská válka, které využila dynastie Safíovců. Safíovci byli ší'ité stejně jako většina obyvatel akkojunluského státu. Naopak akkojunluská dynastie preferovala sunnitský islám. Rozhodnutí padlo v bitvě u Nachičevanu roku 1501, kde zvítězil safíovský šáh Ismá‘íl I. Akkojunluský vladař Alvand z bitvy sice unikl, ale byl zabit v Mardínu. Rok 1503 znamenal zánik státu. V roce 1508 jeho bratr Murád, poslední vládce, byl též poražen šáhem Ismá‘ílem. Toho roku také vznikla safíovská říše.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ak Koyunlu na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Akkojunluská říše na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
No official flag.
Depiction of an Ottoman "Zulfikar flag" typically in use during the 16th and 17th centuries.
The design is a rough approximation of the Zulfikar flag used by Selim I in the 1510s, File:Türkei Seidenfahne makffm.jpg
- " During the 16th-17th centuries the Zulfikar flags were widespread in Ottoman army and numerous red Zulfikar flags left in the battles in Europe are shown in museums and one can even see a red, triangular Zulfikar flag in the Doge Palace in Venice." Bariş Kılıçbay, 20 August 1999 (crwflags.com)
Original raster (.png) version uploaded by Ingoman.
Vector (.svg) version created by Kevyn using VectorMagic.com..svg)
Flag of Persia during the reign of en:Ismail I (1502-1524): A green flag with a golden full moon.
(c) Ro4444 na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Political map in English of the Aq Qoyunlu Confederation the year of Uzun Hasan's death, 1478
.svg)
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Tamga of Bayandur (Aq Qoyunlu version)
