Aklamace

Aklamace (z lat. acclamatio, souhlasné, jásavé volání) je obecně hlasité vyvolávání souhlasu větší skupinou lidí, vzdávaní holdu někomu, hlasité uvítání nějaké významné osoby. Zvláště jde o způsob ustanovení do určité státní funkce nebo úřadu. Nejde přitom o klasickou volbu, přestože tak bývá často označována, protože nejde o individuální hlasování. Při aklamaci volící hlasitým a kolektivním voláním (dříve u vojáků také tlučením mečů o štíty) podporují určitého kandidáta, předsedající pak určí, která strana měla převahu a zvítězila.[1]

Příkladem takové a jednoznačné aklamace bylo zvolení T. G. Masaryka prvním československým prezidentem 14. listopadu 1918.[2][3]

Reference

  1. ↑ FILIP, Jan. Volby a volební systémy (teze přednášky) [online]. Masarykova univerzita [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Stenoprotokol z 1. schůze Národního shromáždění republiky Československé, 14. 11. 1918, část 1/4 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ ANTONÍN, Klimek. Boj o hrad. Praha: Panevropa, 1996. ISBN 80-85846-06-3. Kapitola Masaryk se stává prezidentem, s. 18–21. 

Související články