Akrotiri (Kypr)

Akrotiri Ακρωτήρι
Poloha
Souřadnice	34°36′3″ s. š., 32°57′18″ v. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Stát	Spojené království Spojené království
Akrotiri
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	50,9 km²
Počet obyvatel	870 (2011)[1][2]
Hustota zalidnění	17,1 obyv./km²
Správa
Starosta	Georgios Stilianou (od 2017)
Oficiální web	akrotiri.org.cy
PSČ	4640
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akrotiri (řecky Ακρωτήρι), doslova mys, turecky Ağrotur) je obec ležící na stejnojmenném poloostrově uvnitř jedné ze dvou britských vojenských základen v Zámořském území Spojeného království Akrotiri a Dekelia (Sovereign Base Area, SBA) na Kypru. Je jedinou vesnici v západní z obou vojenských základen, kde žije větší počet civilistů - v roce 2011 to bylo 870 osob. Obec se nachází v západní části poloostrova Akrotiri a jihozápadně od Limassolského slaného jezera, v nejjižnějším bodě ostrova Kypr. Na východ, jih a západ obklopuje vesnici Středozemní moře.

V obci jsou dva malé kostely, zasvěcené svatému Kříži a svatému Jiří. Na jih od obce se nachází místo s názvem Kurias nebo Kouria (řecky Κουριά) s ruinami antického osídlení.^[3]

Klášter svatého Mikuláše

Dva kilometry na východ od vesnice se nachází klášter svatého Mikuláše (řecky Άγιος Νικόλαος των Γατών, anglicky Saint Nicholas of the Cats), který je obklopen poli a olivovými háji.^[4]

Historie

Oblast Akrotiri byla obývána již od starověku. Oblast okolo Aetokremmosu byla prvním místem na Kypru obývaným lidmi v období před neolitem. První obyvatelé lovili trpasličí hrochy, trpasličí slony a další zvířata, jejichž fosilie byly objeveny v této oblasti. Oblast byla obývána ve všech následujících obdobích (helénistickém, římském a byzantském).^[5][6][7]

O klášteru se zmiňovali cestovatelé již v 15. století, ale teprve dominikán Felix Fabri, který cestoval po Kypru v letech 1480 a 1483, popsal klášter svatého Mikuláše, kde mniši chovali kočky, aby je chránili před okolními hady. V 16. století psal Stefano Lusignan o legendě, podle níž Svatá Helena při svém pobytu na Kypru navštívila klášter, který obývali jedovatí hadi. Z Egypta či Palestiny dala dovézt stovky koček na místo, kde přistála se svou lodí na poloostrově Akrotiri. Guvernér Kalokeros poté založil klášter, ve kterém se prý kočky usadily dodatečně.^[3] Popis kláštera s obrázkem vydal i český poutník Kryštof Harant ve své "Cestě do Svaté země" z roku 1608.

V roce 1960 zřídila Velká Británie v oblasti vojenské základny vesnici Akrotiri jako součást dohod z Curychu a Londýna, kterými Kypr získal nezávislost. Podle dohody byli vesničané odškodněni Spojeným královstvím a opustili vesnici. Měli však právo v oblasti žít 28 dní v roce, aby mohli obdělat pole. Obyvatelé dostali odškodnění a opustili vesnici. S využitím 28 denního práva zůstat tam se vrátili, ale opustili své nové domovy navzdory snahám britské armády. V roce 1995 britská základna oficiálně uznala vesnici.^[5]

Architektura

Části dnešního kostela se datují do 16. století, do doby pánů z Lusignan, zejména dveře s podloubím na severní straně budovy.^[8]

Infrastruktura

Na východě vesnice se nachází přístav Akrotiri.

• 

  Přístav, 1985

• 

  Klášterní kostel, 1973

• 

  Klášter, 1973

• 

  Klášter, 1973

• 

  Brána kláštera, 2017

• 

  Klášterní obchod a klášterní galerie, 2017

• 

  2017

Literatura

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Giorgos Seferis , napsal v roce 1969 báseň O klášteře.^[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akrotiri (Zypern) na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Akrotiri na Wikimedia Commons