Akustická izolace

Ve stavebnictví se pro zamezení šíření hluku i tepla používají pórovité materiály: na obrázku konopné izolační desky

Akustická či zvuková izolace se snaží snížit intenzitu určitého nežadoucího zvuku. Existuje několik přístupů k omezování zvuku: vzdálení přijímače od zdroje hluku, použití protihlukových bariér pro absorpci zvukových vln, používání speciálních pórovitých materiálů (plst, koberec, vakuové vrstvy apod.) či používání aktivní regulace hluku.

Ochrana před hlukem je v Česku stanovena zákony.^[1]

Budovy

Při výstavbě budov se kvůli omezování hluku řeší vzduchová a kročejová neprůzvučnost konstrukce, prostorová akustika (doba dozvuku) či strukturální hluk a vibrace. Vzduchová neprůzvučnost řeší rozdíl hladin hluku naměřených v sousedních místnostech. Lze ji ovlivnit zvětšením vzduchové mezery ve stropu či stěnách či přidáním materiálů akustické izolace.

V Česku existují základní limity pro venkovní a vnitřní hluk. Venkovní hluk před fasádou budovy smí dosahovat až 50 decibelů přes den a 40 dB v noci. Vnitřní hluk smí dosahovat až 40 dB přes den a 30 dB v noci.^[2]

Ochrana před hlukem v pracovním prostředí

• odstranění zdrojů hluku nebo podstatné snížení vyvolávaného hluku
• náhrada hlučného zařízení méně hlučným (inovace)
• uzavření zdroje hluku vhodným krytem
• oddělení exponovaného pracovníka od zdroje hluku
• používání vhodných osobních ochranných pomůcek
• zkrácení doby pobytu v hlučném prostředí

Odkazy

Reference

Související články

• Protihluková stěna

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Akustická izolace na Wikimedia Commons