Alžběta Gabriela Bavorská

Alžběta Bavorská
Belgická královna
portrét
Úplné jméno	Alžběta Gabriela Valerie Marie
Tituly	bavorská princezna
Narození	25. července 1876 Zámek Possenhofen, Bavorsko
Úmrtí	23. listopadu 1965 Brusel, Belgie
Pohřbena	Kostel Panny Marie, Laeken
Předchůdce	Marie Habsbursko-Lotrinská
Nástupce	Astrid Švédská
Manžel	Albert I.
Manželkou panovníka	1900–1934
Dynastie	Wittelsbachové
Otec	Karel Teodor Bavorský
Matka	Marie Josefa Portugalská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Gabriela Bavorská (rozená Elisabeth Gabriele Valérie Marie; 25. července 1876 zámek Possenhofen – 23. listopadu 1965 Brusel) byla bavorská princezna a později belgická královna. V roce 1900 se provdala za dědice belgického trůnu Alberta I. (králem od roku 1909), jejím synem byl král Leopold III. Za první světové války coby královna-manželka pravidelně navštěvovala frontu, financovala různá přilepšení vojákům a ošetřovala je. Byla velkou milovnicí a podporovatelkou umění. Za druhé světové války coby královna-matka odsoudila zacházení nacistů se Židy a zachránila stovky židovských dětí. V roce 1965 jí Jad Vašem udělil titul spravedlivá mezi národy.^[1]

Rodina

Narodila se na zámku Possenhofen jako dcera bavorského vévody Karla Teodora Bavorského a jeho druhé manželky Marie Josefy Portugalské. Byla pojmenována po své tetě, rakouské císařovně Alžbětě Bavorské, známé jako Sisi.

Sám Karel Teodor byl velký milovník umění a tak byla Alžběta vychována k lásce k umění, hudbě a sochařství. V otcově klinice, kde její matka dělala Alžbětinu otci zdravotní sestru, se Alžbětě dostalo pochopení produktivní práce a lidského utrpení, což bylo v té době pro princeznu neobvyklé.

Manželství

V Mnichově, dne 2. října 1900 se Alžběta provdala za následníka belgického trůnu, prince Alberta. Po manželovu nástupu na trůn v roce 1909 se Alžběta stala belgickou královnou. Město Elisabethville, dnes Lubumbashi v Kongu bylo pojmenováno na její počest.

V době, kdy se Albert a Alžběta poznali, byl Albert dědicem svého strýce Leopolda II. Belgického. Byl druhým synem prince Filipa, flanderského hraběte a princezny Marie Hohenzollernské, sestry krále Karla I. Rumunského. Hned při narození se Albert stal v pořadí třetím následníkem belgického trůnu, po svém otci a starším bratrovi Balduinovi. Po předčasné Balduinově smrti v lednu 1891 Albert nastoupil na jeho, mnohem významnější místo, druhého následníka trůnu. Albert měl dvě sestry, které se dožily dospělosti, princeznu Henriettu, provdanou za prince Emanuela Orleánského, a princeznu Josefínu, která se provdala za svého bratrance Karla Antona Hohenzollern, bratra krále Ferdinanda I. Rumunského.

Během První světové války s králem sídlili v De Panne. Přesvědčila jej k návštěvě přední linie a zřízení ošetřovatelských jednotek. I přes svůj německý původ byla velmi populární královnou, která dychtivě podporuje svou novou zemi.

Od 23. září do 13. listopadu 1919, královna, společně s králem a princem Leopoldem podnikla oficiální návštěvu do USA. Během cesty v historickém pueblo v Isleta v Novém Mexiku udělil král Leopoldův řád otci Antonu Docherovi, misionáři z Francie. Král dostal od Mexičanů na památku tyrkys ve stříbře. Při této příležitosti přijelo do Islety deset tisíc lidí.

Pozdější léta

V roce 1934 Albert zemřel při nehodě během lezení v Ardenách v Belgii, poblíž Nemur. Alžběta se dožila nástupu svého syna na trůn (ale poté abdikoval a odešel do exilu), její mladší syn se stal schopným regentem říše za svého nezletilého synovce.

Jako královna vdova se stala mecenáškou umění Byla výbornou hráčkou na housle – v tomto oboru se vzdělávala pod vedením Eugène Ysaÿe. V roce 1929 založila nadaci, která podporovala mladé hudebníky. V roce 1937 pro ně založila soutěž s názvem Concours Reine Elisabeth (Soutěž královny Alžběty). První ročník vyhrál David Oistrach, druhý Emil Gilels. Roku 1953 pozvala do poroty soutěže Bohuslava Martinů, jehož hudbu velmi ctila. Český skladatel s manželkou Charlottou byli jejími hosty několik dní.^[2] Královniným přítelem byl také Albert Einstein.

Během okupace Belgie Německem v letech 1940–1944 používala vlivu královny při pomoci a záchraně Židů. Zachránila tisíce židovských dětí.^[3] Když byl Brusel osvobozený, povolila využít svůj palác jako ústředí britského XXX sboru, a představila svůj návrh generálu Horrocksovi se svým maskotem, splašeným kancem, pojmenovaným `Chewing gum`. Po válce jí byl udělen titul Spravedlivá mezi národy.

Během 50. let královna vyvolala spor v zahraničí tím, že navštívila SSSR, Čínu a Polsko, výlety, kvůli nimž byla označována jako "Red queen", Rudá královna.

Královna Alžběta zemřela v Bruselu ve věku 89 let 23. listopadu 1965. Je pochována v Kostele Panny Marie v Laeken.

Tituly

• 25. července 1876 – 2. října 1900: Jeho královská Výsost vévodkyně, Alžběta Bavorská
• 2. října 1900 – 17. prosince 1909: Jeho královská Výsost princezna Alžběta Belgická
• 17. prosince 1909 – 17. února 1934: Jeho Veličenstvo královna Belgičanů
• 17. února 1934 – 23. listopadu 1965: Jeho Veličenstvo královna Alžběta Belgická

Potomci

• Leopold (3. listopadu 1901 – 25. září 1983), jako Leopold III. belgický král v letech 1934–1951,

⚭ 1926 Astrid Švédská (17. listopadu 1905 – 29. srpna 1935)

⚭ 1941 Mary Lilian Baels (28. listopadu 1916 – 7. června 2002)

• Karel (10. října 1903 – 1. června 1983), hrabě flanderský a regent belgický (1944–1950), ⚭ 1977 Jacqueline Peyrebrune (16. února 1921 – září 2014)
• Marie Josefa (4. srpna 1906 – 27. ledna 2001), ⚭ 1930 Umberto II. (15. září 1904 – 18. března 1983), poslední italský král, vládl od 9. května do 12. června 1946

Vyznamenání

• dáma Řádu svaté Alžběty I. třídy – Bavorské království
• velkostuha Řádu Leopoldova – Belgie
• velkkříž Řádu čestné legie – Francie, 14. listopadu 1918^[4]
• Řád drahocenné koruny I. třídy – Japonsko
• dáma Nassavského domácího řádu zlatého lva – Lucembursko
• velkokříž Řádu nizozemského lva – Nizozemsko
• Inaugurační medaile královny Juliány – Nizozemsko
• dáma Řádu bílé orlice – Polsko^[5]
• Kříž za chrabrost – Polsko, 1922^[6]
• velkokříž Řádu Karla I. – Rumunsko
• Královský červený kříž – Spojené království
• dáma Řádu královny Marie Luisy – Španělsko, 24. června 1910^[7]
• Pro Ecclesia et Pontifice – Vatikán

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth of Bavaria, Queen of Belgium na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Galerie Alžběta Gabriela Bavorská na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Gabriela Bavorská na Wikimedia Commons