Alžběta Habsburská (1436–1505)

Alžběta Habsburská
	Královna polská a velkokněžna litevská
	Alžběta Habsburská, portrét z období let 1579–1587
Doba vlády	1454–1492
Narození	1436; Vídeň
Úmrtí	30. srpna 1505 (ve věku 68–69 let); Krakov
Pohřbena	Wawel
Předchůdce	Sofie Litevská
Nástupce	Helena Moskevská
Manžel	Kazimír IV. Jagellonský
Potomci	Vladislav; Hedvika; Sv. Kazimír; Jan I. Olbracht; Alexandr; Žofie; Alžběta; Zikmund I. Starý; Frederyk; Alžběta; Anna; Barbora; Alžběta
Dynastie	Habsburkové
Otec	Albrecht II. Habsburský
Matka	Alžběta Lucemburská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Habsburská (1436 Vídeň – 30. srpna 1505 Krakov, Polsko) byla dcera Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské byla polskou královnou a litevskou velkokněžnou. Je zvána matkou králů – čtyři z jejích synů se stali králi a její dcery byly svými manželskými svazky spojeny s většinou tehdy panujících evropských dynastií.

Život

Osiřelá princezna Alžběta se provdala roku 1454 za Jagellonce Kazimíra IV., který se po smrti jejího bratra Ladislava Pohrobka († 1457) snažil prosadit Alžbětiny dědické nároky na českou a uherskou korunu. Alžběta porodila svému choti třináct dětí (dvě z nich zemřely v útlém věku), z toho šest synů: pozdějšího českého a uherského krále Vladislava, předčasně zesnulého Kazimíra, který byl později kanonizován, pozdějšího polského krále Jana Olbrachta, litevského velkoknížete a polského krále Alexandra, litevského velkoknížete a polského krále Zikmunda a Frederyka, který si zvolil církevní dráhu a stal se kardinálem.

Rodiče usilovali o to, aby čtyři z jejich synů zaujali královské trůny v Krakově, Praze a Budíně a velkoknížecí stolec ve Vilně. Tento plán se narušil, když český král Vladislav začal navzdory jejich vůli vládnout také v Uhrách. Alžbětina dcera Žofie Jagellonská se provdala za ansbašsko-bayreuthského markraběte z francké větve rodu Hohenzollernů a její syn Albrecht se roku 1510 stal velmistrem řádu německých rytířů v Prusku. Další dcera Anna Jagellonská se provdala za Bohuslava X. Pomořanského.

Alžběta byla pohřbena v krakovské katedrále v kapli sv. Kříže. V roce 1973 z iniciativy arcibiskupa metropolity Karola Wojtyły byl její hrob otevřen a proveden výzkum, který vědcům dovolil rekonstruovat přibližnou podobu královny. Její nový pohřeb se konal 17. října 1973.

Potomci

Vladislav Jagellonský (1. března 1456 – 13. března 1516), král český a uherský,
⚭ 1476 Barbora Braniborská (30. května 1464 – 4. září 1515)
⚭ 1491 Beatrix Neapolská (16. listopadu 1457 – 23. září 1508)
⚭ 1502 Anna z Foix a Candale (1484 – 26. července 1506)
Hedvika Jagellonská (21. září 1457 – 18. února 1502), ⚭ 1475 Jiří Bohatý (15. srpna 1455 – 1. prosince 1503)
Sv. Kazimír (3. října 1458 – 4. března 1484)
Jan I. Olbracht (27. prosince 1459 – 17. června 1501), kníže hlohovský a král polský od roku 1492 až do své smrti, svobodný a bezdětný
Alexandr (5. srpna 1461 – 19. srpna 1506), velkokníže litevský a polský král od roku 1501 až do své smrti, ⚭ 1495 Helena Moskevská (19. května 1476 – 20. ledna 1513)
Žofie (4. května 1464 – 5. října 1512), ⚭ 1479 Fridrich II. Braniborsko-Ansbašský (8. května 1460 – 4. dubna 1536)
Alžběta (9. května 1465 – 9. května 1466)
Zikmund I. Starý (1. ledna 1467 – 1. dubna 1548), kníže hlohovský, velkokníže litevský a král polský od roku 1506 až do své smrti,
⚭ 1512 Barbora Zápolská (1495 – 2. října 1515)
⚭ 1517 Bona Sforzová (2. února 1494 – 19. listopadu 1557), lombardská vévodkyně
Frederyk (27. dubna 1468 – 14. března 1503), arcibiskup hnězdenský
Alžběta (13. května 1472 – po r. 1480)
Anna (12. března 1476 – 12. srpna 1503), ⚭ 1491 Bohuslav X. Pomořanský (3. června 1454 – 5. října 1523), vévoda pomořanský
Barbora (15. července 1478 – 15. února 1534), ⚭ 1496 Jiří Saský (27. srpna 1471 – 17. dubna 1539), vévoda saský
Alžběta (13. listopadu 1483 – 16. února 1517), ⚭ 1515 Fridrich II. Lehnický (14. února 1480 – 18. září 1547), lehnický a břežský kníže