Alžběta Hesenská (1502–1557)
Alžběta Hesenská | |
---|---|
dědičná saská princezna | |
Alžběta s manželem Janem Saským | |
Narození | 4. března 1502 Marburg |
Úmrtí | 6. prosince 1557 Šmalkaldy |
Manžel | Jan Saský |
Rod | Hesenští |
Otec | Vilém II. Hesenský |
Matka | Anna Meklenbursko-Zvěřínská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alžběta Hesenská (4. března 1502, Marburg – 6. prosince 1557, Šmalkaldy) byla hesenská princezna a sňatkem saská dědičná princezna.
Dětství
Alžběta se narodila jako nejstarší dcera lantkraběte Viléma II. Hesenského a jeho druhé manželky Anny Meklenbursko-Zvěřínské. Její dětství bylo poznamenáno boji její matky proti hesenské šlechtě. Po smrti jejího otce v roce 1509 byla v rozporu s pokyny v jeho závěti utvořena pětičlenná rada, jejímž předsedou byl správce Ludwig von Boyneburg z Lengsfeldu. Rada převzala vládu jménem Alžbětina mladšího bratra Filipa a vzala Annu a její děti do opatrovnictví.
V té době žila Alžběta se svou matkou v Gießenu, zatímco její bratr zůstal v Kasselu pod dohledem Ludwiga von Boyneburg.
Alžběta s matkou byly finančně závislé na radě, která jim mnoho peněz nedávala, což se ukázalo v roce 1512. Annina mladší sestra Kateřina se toho roku provdala za saského vévodu Jindřicha IV. a Anna chtěla Alžbětu představit u saského dvora, aby ji přislíbila Janovi, nejstaršímu synovi saského vévody Jiřího. Když Anna požádala o peníze na nákup damašku na šaty vhodné ke dvoru, žádost byla zamítnuta a návštěva musela být zrušena.
V roce 1514 Anna získala vládu nad Hesenskem. Vrátilo se jí opatrovnictví nad dětmi, i když státní záležitosti musela konzultovat s poradním sborem. Rodina se znovu spojila a žila společně v Kasselu.
Saská dědičná princezna
Zásnubní smlouva mezi Alžbětou a Janem byla uzavřena 8. března 1515, poté, co papež udělil dispens, protože snoubenci byli příbuzní čtvrtého stupně. Jan přijel do Marburgu, kde se konala svatba, ale Alžběta začala žít natrvalo v Drážďanech až v lednu 1519.
V Drážďanech Alžběta neustále bojovala za svou nezávislost proti vévodovi Jiřímu a jeho dvorním úředníkům. Její novomanžel, věčně nemocný Jan, se svým panovačným otcem nevycházel. Pár neměl děti a tlak u dvora dovedl Alžbětu k chronické nespavosti. Během tohoto období ukázala své diplomatické zkušenosti obnovením míru mezi svým bratrem a jejich matkou, když se Anna chtěla navzdory Filipovým námitkám znovu provdat. Alžběta opět zprostředkovala mír, když mezi nimi panovalo napětí v otázkách náboženství (jejich matka si udržovala katolickou víru, zatímco Filip upřednostňoval luteránství). V té době byla Alžběta chůvou svého bratrance Mořice Saského.
Rochlitz a Šmalkaldy
Když Jan 11. ledna 1537 zemřel, odstěhovala se Alžběta do Rochlitz, který při svatbě získala jako vdovské věno. Saský dvůr jí však nepřidělil vlastní rozpočet, a tak se ocitla ve stejné situaci jako před lety její matka. Pomohl jí bratr. Obdržela okres Rochlitz (zahrnoval město Rochlitz, hrad Rochlitz, město Mittweida a Geithain) a okres Kriebstein (zahrnující města Waldheim a Hartha). V důsledku toho začala být označována jako "Alžběta z Rochlitz".
Alžběta na svém území v roce 1537 povolila luteránství, zatímco zbytek Saska ovládaný jejím tchánem zůstal katolický. Její bratr jí poslal protestantského kazatele Johanna Schütze. Později se stal rádcem vévody Mořice Saského. V roce 1540 zjistila, že je její bratr tajný bigamista. V Rochlitz Alžběta vychovávala bratrovu dceru Barboru.
Po porážce Šmalkaldského spolku Alžběta Rochlitz opustila; bratr jí dal hesenskou část města Šmalkaldy. Tam žila od roku 1547. Její bratr padl do císařského zajetí a jeho manželka Kristýna Saská (sestra Alžbětina manžela) podnikla kroky k jeho propuštění. V té době byla Alžběta často v Kasselu, kde dohlížela na výchovu Filipových dětí. V roce 1556 Alžběta vážně onemocněla, načež její bratr zřídil ve Šmalkaldách první lékárnu. Tam Alžběta 6. prosince 1557 ve věku 55 let zemřela. Pohřbena byla v kostele sv. Alžběty v Marburgu.
Vývod z předků
Heřman II. Hesenský | ||||||||||||
Ludvík I. Hesenský | ||||||||||||
Markéta Hohenzollernská | ||||||||||||
Ludvík II. Dolnohesenský | ||||||||||||
Fridrich I. Saský | ||||||||||||
Anna Saská | ||||||||||||
Kateřina Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Vilém II. Hesenský | ||||||||||||
Eberhard IV. Württemberský | ||||||||||||
Ludvík I. Württembersko-Urašský | ||||||||||||
Henrietta z Montbéliard | ||||||||||||
Matylda Württembersko-Urašská | ||||||||||||
Ludvík III. Falcký | ||||||||||||
Matylda Falcká | ||||||||||||
Matylda Savojská | ||||||||||||
Alžběta Hesenská | ||||||||||||
Jan IV. Meklenburský | ||||||||||||
Jindřich IV. Meklenburský | ||||||||||||
Kateřina Sasko-Lauenburská | ||||||||||||
Magnus II. Meklenburský | ||||||||||||
Fridrich I. Braniborský | ||||||||||||
Dorotea Braniborská | ||||||||||||
Alžběta Bavorská | ||||||||||||
Anna Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
Wartislaw IX. Pomořanský | ||||||||||||
Erik II. Pomořanský | ||||||||||||
Žofie Sasko-Lauenburská | ||||||||||||
Žofie Pomořanská | ||||||||||||
Bogislav IX. Pomořanský | ||||||||||||
Žofie Pomořanská | ||||||||||||
Marie Mazovská | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth of Hesse, Hereditary Princess of Saxony na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Hesenská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Johann und Elisabeth im "Sächsischen Stammbuch" von 1546
Über der Elisabethfigur ist zu lesen:
Der Furst zu Hessen zeugte mich
In Sachßen wont vormalet ich.
Über Johann steht:
Sehr Jung ich balt vormalhet bin
von Hessen mit einer Furstin
Wont mit ihr in meins vatern haus
Kam mir gar wenig freud daraus
Meins vaters sund die wahr so gros
das ich an erben starb gantz blos
Die straf mein vater sehr wol spürt
wart doch zu keiner bus gefurt
Zu meissen ich begraben wart
nach furstlicher gemeiner artt.
Im siebenunddreissigsten ihar