Alžběta Jugoslávská

Princezna Alžběta
Portrét
Úplné jménočesky: Alžběta Karađorđevićová
anglicky: Elizabeth Karageorgevich
srbsky: Јелисавета Карађорђевић (Jelisaveta Karađorđević)
Narození7. dubna 1936 (86 let)
Bílý hrad, Bělehrad, Království Jugoslávie
ManželéHoward Oxenberg (svatba 1960, rozvod 1966)
Neil Balfour (svatba 1969, rozvod 1978)
Manuel Ulloa Elías (svatba 1987, rozvod 1992)
PotomciCatherine Oxenbergová
Christina Oxenbergová
Nicholas Augustus Balfour
DynastieKarađorđevićové
MottoSlužba je láska v akci
OtecPavel Karađorđević
MatkaOlga Řecká a Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Alžběta Jugoslávská (srbsky: Jelisaveta Karađorđević/Јелисавета Карађорђевић; * 7. dubna 1936) je členka královské dynastie Karađorđevićů, aktivistka za lidská práva a bývalá kandidátka na prezidentku Srbska. Jugoslávie zrušila svoji monarchii v roce 1943 a od té doby se Jugoslávie rozpadla na mnoho republik.

Biografie

Princezna Alžběta se narodila v Bílém paláci[1] v Bělehradě jako třetí dítě a jediná dcera prince Pavla Jugoslávského (jugoslávský princ regent v letech 1934 až 1941) a princezny Olgy Řecké a Dánské. Její starší bratři byli princ Nikolas a princ Alexandr Jugoslávský. První si vzal Marii Piu Savojskou a druhý princeznu Barboru z Lichtenštejna. Z otcovy strany je sestřenicí z druhého kolene španělské královny Sofie a Charlese, prince z Walesu, a z matčiny strany sestřenicí prince Edwarda, vévody z Kentu, a jeho sourozenců, prince Michaela z Kentu a princezny Alexandry, Lady Ogilvy. Je také sestřenicí z třetího kolene matky nizozemského krále Viléma Alexandra. Je zároveň prapravnučkou Karađorđa, který zahájil první srbské povstání proti Turkům v roce 1804.

Její kmotrou a jmenovkyní byla její teta z matčiny strany princezna Alžběta Řecká a Dánská.

Je podnikatelkou a spisovatelkou. Je autorkou čtyř pohádkových knih pro děti[2] a vytvořila dva parfémy jménem „Jelisaveta“ a „E“. Trvale se usadila v Bělehradě a žila ve vile „Montenegrina“, kterou vlastnila její matka, princezna Olga, manželka prince regenta Pavla.[3] Vila byla nedávno princeznou prodána.

Vzdělání

Princezna Alžběta byla vzdělávána v Keni, ve Spojeném království a ve Švýcarsku, nakonec vystudovala dějiny výtvarného umění v Paříži. Mluví anglicky, francouzsky, španělsky, italsky a srbsky.

Manželství

Princezna Alžběta byla vdaná za Howarda Oxenberga (1919–2010), amerického židovského[4] výrobce šatů a blízkého přítele rodiny Kennedyových. Vzali se 21. ledna 1961 a rozvedli se v roce 1966. Mají dvě dcery (a tři vnučky):

  • Catherine Oxenbergová (* 22. září 1961) se v červenci 1998 krátce provdala za Roberta Evanse a o devět dní později nechala manželství anulovat. Dne 8. května 1999 se provdala za Caspera Van Diena. Měli dvě dcery a rozvedli se v roce 2015. Má také dceru z předchozího vztahu, narozenou v roce 1991.
    • India Riven Oxenbergová (* 7. června 1991)
    • Maya Van Dienová (* 20. září 2001)
    • Celeste Alma Van Dienová (* 3. října 2003)
  • Christina Oxenbergová (* 27. prosince 1962) se v květnu 1986 provdala za Damiana Elwese. Později se rozvedli.

Druhé manželství princezny Alžběty bylo s Neilem Balfourem z Dawycku (* 1944). Vzali se dne 23. září 1969 a rozvedli se v listopadu 1978. Mají jednoho syna (a čtyři vnučky):

  • Nicholas Augustus Roxburgh Balfour (* 6. června 1970) se v roce 2000 oženil s Jonkvrouw Stéphanie de Brouwerovou (nar. 1971). Mají čtyři dcery:
    • Indie Lily Balfourová (* 17. října 2002)
    • Gloria Elizabeth Balfourová (* 11. listopadu 2005)
    • Olympia Rose Balfourová (* 27. června 2007)
    • Georgia Veronika Stefania Balfourová (* 10. září 2010)

Princezna Alžběta se potřetí vdala za bývalého peruánského premiéra Manuela Ulloa Elíase (1922–1992). Svatba proběhla dne 28. února 1987. Rozešli se v roce 1989, ačkoli manželství nebylo nikdy oficiálně rozvedeno. V roce 1992 Ulloa Elías zemřel, což z princezny oficiálně udělalo vdovu.

Erb

Princezně Alžbětě byl udělen erb dne 20. června 2008.[5] Její motto se do češtiny překládá jako Služba je láska v akci.

Politika

Rozhodla se kandidovat na srbského prezidenta v srbských prezidentských volbách v roce 2004, přestože její bratranec Alexandr namítal, že by se královská rodina měla politiky stranit. Po skončení druhé světové války byla královská rodina ze země vykázána a jejich majetek zabaven. „V případě vítězství,“ prohlásila, „mojí prioritou nebude návrat monarchie, ale vytvoření skutečného státu.“ Získala 63 991 hlasů nebo 2,1 %, čímž skončila na 6. místě z patnácti kandidátů.[6]

Předkové

 
 
 
 
 
16. Karađorđe Petrović
 
 
8. Alexandr Karađorđević
 
 
 
 
 
 
17. Jelena Jovanovicová
 
 
4. Arsen Karađorđević
 
 
 
 
 
 
18. Jevrem Nenadović
 
 
9. Persida Nenadović
 
 
 
 
 
 
19. Jovanka Milovanovićová
 
 
2. Pavel Karađorđević
 
 
 
 
 
 
20. Pavel Nikolajevič Demidov
 
 
10. Pavel Pavlovič Demidov
 
 
 
 
 
 
21. Aurora Karamzinová
 
 
5. Aurora Pavlovna Demidova
 
 
 
 
 
 
 
 
11. Elena Petrovna Troubetzkaya
 
 
 
 
 
 
 
1. Alžběta Jugoslávská
 
 
 
 
 
24. Kristián IX.
 
 
12. Jiří I. Řecký
 
 
 
 
 
 
25. Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
6. Mikuláš Řecký a Dánský
 
 
 
 
 
 
26. Konstantin Nikolajevič Ruský
 
 
13. Olga Konstantinovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
27. Alexandra Sasko-Altenburská
 
 
3. Olga Řecká a Dánská
 
 
 
 
 
 
28. Alexandr II. Nikolajevič
 
 
14. Vladimír Alexandrovič Ruský
 
 
 
 
 
 
29. Marie Alexandrovna
 
 
7. Jelena Vladimirovna Ruská
 
 
 
 
 
 
30. Fridrich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
15. Marie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
31. Augusta Reuss Köstritz
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Elizabeth of Yugoslavia na anglické Wikipedii.

  1. A royal quest. The Economist. 2013-03-13. Dostupné online [cit. 2021-08-03]. ISSN 0013-0613. 
  2. Knjige bajki princeze Jelisavete [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. MILANOVIC, Stefan. Crown Prince congratulates Princess Elizabeth moving to Villa “Montenegrin” [online]. 2014-07-01 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. LLC, New York Media. New York Magazine. [s.l.]: New York Media, LLC 100 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: SugCAAAAMBAJ. 
  5. Њено Краљевско Височанство Кнегиња Јелисавета Карађорђевић. www.czipm.org [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-15. 
  6. Centar za slobodne izbore i demokratiju | CeSID.rs. CeSID [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. (srbsky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Coat of arms of Jelisaveta Karadjordjevic.png
Autor: WikiNameBaks, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of Elizabeth Karadjordjevic
Coat of arms of the Kingdom of Yugoslavia.svg
Coat of Arms of the Kingdom of Yugoslavia based on the Coat of Arms of Serbia
Knjeginja Jelisaveta Karadjodjevic.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 3.0 rs
Jelisaveta Karađorđević, ook wel bekend als prinses Elisabeth van Joegoslavië.