Alžběta Woodvillová
Alžběta Woodvillová | |
---|---|
Portrét nejspíš z roku 1471. | |
Korunovace | 26. květen 1465 |
Narození | 1437? Grafton Regis |
Úmrtí | 8. června 1492 (55 let) Bermondsey |
Pohřbena | Kaple svatého Jiří ve Windsoru |
Předchůdce | I. Markéta z Anjou II. Markéta z Anjou |
Nástupce | I. Markéta z Anjou II. Anna Nevillová |
Manželé | I. Jan Grey z Groby II. Eduard IV. |
Potomci | Tomáš Grey Richard Grey Alžběta z Yorku Marie z Yorku Cecílie z Yorku Eduard V. Markéta Richard ze Shrewsbury Anna z Yorku Jiří Kateřina z Yorku Bridget z Yorku |
Rod | Woodwillové |
Otec | Richard Woodville |
Matka | Jacquetta Lucemburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alžběta Woodvillová (také Wydeville nebo Widvile; 1437? – 8. června 1492, Bermondsey) byla jako manželka Eduarda IV. od roku 1464 až do jeho smrti v roce 1483 anglickou královnou. Její první manžel, Jan Grey z Groby, byl zabit v druhé bitvě u St Albans. Byla první ženou mimo vysokou šlechtu, která se stala manželkou anglického panovníka. Kvůli sňatku s ní Eduard přišel o svého klíčového spojence Richarda Nevilla.
S podporou Richarda Nevilla, hraběte z Warwicku, porazil Eduard z rodu Yorků tehdejší královský rod Lancasterů v několika bitvách. Warwick ovládl hlavní město a roku 1461 prohlásil v Londýně Eduarda anglickým králem. Eduard podpořil svůj nárok na trůn rozhodným vítězstvím v bitvě u Towtonu.
Královna
Warwick se domníval, že Eduardovým prostřednictvím bude dál ovládat zemi a že ho přiměje ke sňatku vytvářejícím spojenectví s důležitou mocností na kontinentu. Eduard se ale bez jeho vědomí oženil s Alžbětou z Woodville, která byla obklopena sice nepříliš bohatými, ale zato ambiciózními lancasterskými příbuznými. Warwick nelibě nesl vliv, který měla tato skupina lidí na Eduarda a tak se s podporou Jiřího, vévody z Clarence postavil na vojenský odpor proti Eduardovi. Znepřátelení si Warwicka i dalších šlechticů nakonec stálo Eduarda trůn a v roce 1470 utekl do Burgundska. Brzy se mu však podařilo v několika bitvách zničit lancesterskou opozici. V době manželova dočasného ústupu z moci Alžběta našla útočiště ve Westminsterském opatství, kde porodila budoucího krále Eduarda V.
Královna vdova
Když její manžel v dubnu 1483 náhle zemřel, hrabě z Gloucesteru a její švagr Richard III. se stal lordem protektorem za nového mladičkého krále. Richard se bál vlivu Woodwillů, a tak rychle získal kontrolu nad mladým Eduardem V. a nechal zatknout a popravit hraběte Anthonyho Woodvilla a Richarda Greye, bratra a syna královny matky Alžběty. Ta sama znovu našla útočiště ve Westminsterském opatství. Mladý král byl převezen do Toweru a čekal na korunovaci. Alžběta se pokusila spojit se proti lordu protektorovi s baronem Hastingsem, který byl rovněž popraven.
Richard nyní chtěl získal trůn pro sebe a 25. června 1483 nechal parlamentem prohlásit děti svého bratra Eduarda s Alžbětou za nelegitimní na základě toho, že Eduard byl před sňatkem už zasnouben s lady Eleonorou Butlerovou. Hrabě z Gloucesteru se tedy stal králem Richardem III. Mladý Eduard a jeho bratr Richard zůstali v Toweru. Jejich přesný osud je neznámý, neví se, zda zemřeli, zmizeli, nebo byli zavražděni.
Alžběta se pokoušela své syny osvobodit a získat pro nejstaršího syna zpět trůn. Hrabě Buckingham jí potvrdil, že její synové byli zavražděni a společně s Alžbětou se spojili s Markétou Beaufortovou. Chtěli podpořit nároky Markétina syna Jindřicha Tudora. Ten byl tím nejbližším mužem, který mohl uplatňovat lancesterské nároky na trůn. Alžběta a Markéta se dohodly na tom, že Jindřich se ožení s Alžbětinou dcerou, Alžbětou z Yorku. Jindřich souhlasil.
1. března 1484 vyšly Alžběta a její dcery z opatství poté, co Richard veřejně přísahal, že jim nebude ublíženo ani nebudou uvězněny v Toweru. Rovněž jejím dcerám přislíbil výhodné sňatky. Rodina se vrátila ke dvoru. Když v roce 1485 zemřela Richardova manželka Anna Nevillová, dokonce se proslýchalo, že se hodlá oženit s Alžbětou z Yorku. V roce 1485 Jindřich Tudor porazil Richarda III. v bitvě u Bosworthu, ve které Richard i zemřel, a oženil se s Alžbětou z Yorku. Její matce zůstal titul královny vdovy. Zemřela v opatství Bermondsey 8. června 1492 a měla jednoduchý pohřební obřad. Pohřbena je vedle svého královského manžela v kapli sv. Jiří ve Windsoru.
Potomci
Z manželství s Johnem Greyem:
- Tomáš Grey, hrabě z Huntingdonu (1455–1501)
- Richard Grey (1457–1483)
S Eduardem IV.:
- Alžběta z Yorku (1466–1503), anglická královna
- Marie z Yorku (1467–1482)
- Cecilie z Yorku (1469–1507)
- Eduard V. (1470–1483/5)
- Markéta z Yorku (1472–1472)
- Richard ze Shrewsbury (1473–1483/5), hrabě z Yorku
- Anna z Yorku (1475–1511)
- Jiří Plantagenet (1477–1479), hrabě z Bedfordu
- Kateřina z Yorku (1479–1527)
- Bridget z Yorku (1480–1517)
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elizabeth Woodville na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Woodvilleová na Wikimedia Commons
Anglická královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Markéta z Anjou | 1464–1470 Alžběta Woodvillová | Nástupce: Markéta z Anjou |
Anglická královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Markéta z Anjou | 1471–1483 Alžběta Woodvillová | Nástupce: Anna Nevillová |
Lady of Ireland | ||
---|---|---|
Předchůdce: Markéta z Anjou | 1464–1470 Alžběta Woodvillová | Nástupce: Markéta z Anjou |
Lady of Ireland | ||
---|---|---|
Předchůdce: Markéta z Anjou | 1471–1483 Alžběta Woodvillová | Nástupce: Anna Nevillová |
Média použitá na této stránce
Elizabeth Woodville (1437-1492), Queen Consort of Edward IV of England.
The portrait of her shown here is probably a multiple-generation copy of one taken from life. The College has several versions in differing states. She is shown posed in the high fashion of the day, with strained back hair and a partial veil.
EdwardIVofEngland-Yorkist