Sádrovec

Sádrovec
Sádrovec, Maroko
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	CaSO4·2H2O
Identifikace
Barva	bezbarvý, podle příměsí
Vzhled krystalu	tabulka, jehličkovité a další
Soustava	jednoklonná
Tvrdost	1,5–2
Lesk	skelný, perleťový
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	1,522
Vryp	bílý
Hustota	2,3–2,4 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	v horké HCl, v teplé vodě
Ostatní	ohebný

Sádrovec, chemický vzorec CaSO₄·2H₂O (hydratovaný síran vápenatý, dihydrát síranu vápenatého), je jednoklonný minerál.

Původ

Sedimentární, vysrážením z mořské vody v mělkých zálivech (viz také halit). Dále hydrotermální, z vulkanických plynů (fumaroly) a příležitostně jako druhotný minerál v oxidační zóně sulfátových usazenin.

Morfologie

Je známo asi 70 tvarů krystalů, mezi nejrozšířenější patří tabulky, prizmatické, jehličkovité a čočkovité tvary. Často dvojčatí (vlaštovčí ocasy). Jemně krystalický až celistvý, dále tvoří vláknité a jemně vláknité agregáty, růžice, konkrece.

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,3–2,4 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010} a zřetelná podle {100} a {011}. Ohebný. Špatně vede teplo.
• Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, podle příměsí bílá, šedá, žlutá, namodralá, hnědá. Lesk perleťový na štěpné ploše {010}, na ostatních plochách skelný. Průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Ca 23,28 %, S 18,62 %, O 55,76 %, H 2,34 %, časté příměsi živičných a jílovitých látek. Rozpouští se v horké HCl a v teplé vodě. Při žíhání v baničce uvolňuje vodu a lupenatí.

Odrůdy

• Mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné slídě.
• Selenit – vláknité agregáty s perleťovým leskem.
• Pouštní růže – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.^{[p 1]}

• Alabastr (úběl) – jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé barvy .

• 

  Pouštní růže

• 

  Alabastr

• 

  Vlaštovčí ocas – dvojčatný srůst.

Využití

Ve stavebnictví se částečně vypálený sádrovec používá jako pálená sádra a přísada do cementů, dále se používá v sochařství, v medicíně, v sklářském průmyslu nebo jako hnojivo. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty již starověké civilizace.

Naleziště

Sádrovec je běžný minerál, proto jsou jeho naleziště hojná.

• Česko – menší ložiska Kobeřice a Kateřinky, Zbýšov (mariánské sklo), Oslavany, Zastávka ^[1]

• Slovensko – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica, Novoveská Huta (alabastr), Vlkanová u Zvolena (mariánské sklo)
• Polsko – Wieliczka a Bochnia (společně s ložisky soli)
• Německo – největší ložiska z období permu a triasu
• Francie – ložiska z období terciéru
• Itálie – ložiska z období terciéru, Volterra (sochařský alabastr)
• Chorvatsko – Knin
• USA – společně s anhydritem a solí ve státech New York, Kansas, Michigan, Nové Mexiko aj.
• Mexiko – důl Naica, Chihuahua, Jeskyně krystalů (krystaly větší než 1 m); důl Bueno Tierra v Santa Eulalia – objevena drůza o délce okolo 100 metrů s jednotlivými krystaly tlustými jako strom, které měří až 3 metry.^[2]

Podobné minerály

• Anhydrit
• Kalcit
• Kryolit

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Seznam minerálů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sádrovec na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo sádrovec ve Wikislovníku
• (anglicky) Sádrovec na webu mindat.org
• (anglicky) Sádrovec na webu Webmineral
• (německy) Sádrovec v atlasu minerálů