Alain Benjamin Rohan
| Alain Benjamin Arthur Rohan | |
|---|---|
 Na litografii Josefa Kriehubera z roku 1870 | |
| Hlava rodu Rohanů | |
| Ve funkci: 13. září 1892 – 23. února 1914 | |
| Předchůdce | Kamil Rohan |
| Nástupce | Alain Rohan |
| Narození | 8. ledna 1853 Budapešť  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 23. února 1914 (ve věku 61 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Rohanská hrobka v Loukově |
| Choť | Johana z Auerspergu (od 1885) |
| Rodiče | Arthur Rohan a Gabriela z Valdštejna-Wartenbergu |
| Děti | Alain Rohan Karl Anton Rohan Princess Gabriele de Rohan Bertha Rohanová Johana Marie z Rohanu Princess Marie de Rohan |
| Příbuzní | Marie Berta Rohanová (sourozenec) Markéta Rohan-Kotulinská, Marie-Jeanne Rohanová[1], Mabile Tereza Rohanová[1], Adléta Michaela Rohanová[1], Gabriela Karolína Rohanová[1], Alieta Františka Rohanová[1] a Joselina Bertha Rohanová[1] (vnoučata) |
| Profese | komorník, politik, voják a voják |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1908) |
| Commons | Alain de Rohan (1853-1914) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alain Benjamin Arthur Rohan (francouzsky Alain Benjamin Arthur de Rohan, 8. ledna 1853 Budapešť – 23. února 1914 Praha) byl šlechtic, voják, politik, od roku 1892 hlava rodu Rohanů.
Život
Narodil se v Budapešti jako syn Arthura Rohana (syna Benjamina Rohana a synovce Kamila Rohana). Jeho sestra Marie Berta Rohanová (1868–1945) se sňatkem s madridským vévodou Karlem, karlistickým pretendentem španělského trůnu, titulární královnou manželkou Španělska, Francie a Navarry.
Vystudoval vídeňskou důstojnickou školu a žil jako voják z povolání u dragounů, v roce 1882 přešel do zálohy jako rytmistr 1. třídy.[2]
V roce 1885 se oženil s Johanou z Auerspergu, se kterou měl šest dětí, čtyři dcery a dva syny:
- 1. Gabriela (18. 6. 1887 Albrechtsberg– 9. 5. 1917 Praha), svobodná a bezdětná[3]
- 2. Berta (5. 1. 1889 Praha – 9. 8. 1977), manž. 1920 Ottokar Picot de Peccaduc, baron z Herzogenbergu (7. 4. 1871 – 23. 5. 1965 Vídeň)[3]
- 3. Johana (16. 7. 1890 Sychrov – 15. 3. 1961 Vídeň), manž. 1922 hrabě Rudolf Colloredo-Mannsfeld (16. 8. 1876 Sierndorf – 21. 3. 1948 tamtéž)[3]
- 4. Alain (26. 7. 1893 Sychrov – 2. 9. 1976 Vídeň), manž. 1921 Margarethe ze Schönburg-Hartensteinu (14. 12. 1897 Vídeň – 30. 8. 1980 tamtéž)[3]
- 5. Marie Anna (26. 7. 1893 Sychrov – 20. 6. 1966 Vídeň), svobodná a bezdětná[3]
- 6. Karl Anton (9. ledna 1898 Albrechtsberg – 17. 3. 1975 Salcburk), manž. 1933 Marie Apponyiová (29. 9. 1899 Malinovo – 3. 6. 1967 Salcburk)[3]
V roce 1892 po smrti svého prastrýce Kamila Rohana převzal dědictví včetně rodového fideikomisu a sídelním zámkem na Sychrově, následujícího roku se stal členem panské sněmovny rakouské Říšské rady,[4] kde se angažoval jako člen Strany ústavověrného velkostatku, za tuto stranu byl také v roce 1901 zvolen do Českého zemského sněmu, kde později zastával i funkci přednosty stranického klubu.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und für die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für 1891. S. 581. https://archive.org/stream/schematismusfrd02kriegoog#page/n603/mode/1up
- ↑ a b c d e f Rohan. www.angelfire.com [online]. [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=sph&datum=0011&page=11&size=45
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alain Benjamin Rohan na Wikimedia Commons 
Osoba Alain Benjamin Rohan ve Wikicitátech- (německy) Alain Benjamin Rohan v Deutsche Biographie
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Alain Benjamin Arthur de Rohan (1853-1914) Fürst. Lithographie von Josef Kriehuber, 1870