Alain Finkielkraut

Alain Finkielkraut
(c) Jérémy Barande / Ecole polytechnique Université Paris-Saclay, CC BY-SA 2.0
Rodné jméno	Alain Luc Finkielkraut
Narození	30. června 1949 (73 let) Paříž
Povolání	filozof, rozhlasový moderátor, spisovatel, professeur des universités, rozhlasový producent, spisovatel literatury faktu, publicista a kritik
Alma mater	École normale supérieure de Saint-Cloud (od 1969) Lyceum Jindřicha IV.
Témata	Historie idejí, modernita, vzdělávání, politická filozofie, náboženství a intelektuál
Významná díla	Le Nouveau Désordre amoureux The Unhappy Identity La Seule Exactitude
Ocenění	Prix Européen de l'Essai Charles Veillon (1984) rytíř Řádu čestné legie (1994 a 1994) Prix Aujourd'hui (1999) Čestný doktorát univerzity v Tel Avivu (Izrael) (2007) důstojník Řádu čestné legie (2009) … více na Wikidatech
Vlivy	Alexis de Tocqueville Ernest Renan Franz Rosenzweig Hannah Arendtová Emmanuel Lévinas … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alain Finkielkraut (* 30. červen 1949) je francouzský filozof a esejista židovského původu. Je konzervativní orientace, silně ho ovlivnil Emmanuel Lévinas. Proslavil se svými knihami, v nichž kritizoval modernismus. V knize Le nouveau désordre amoureux útočil na sexuální revoluci 60. let a na ideologii roku 1968 (Gilles Deleuze, Guy Debord, situacionismus). V knize La Défaite de la pensée útočil na myšlenku „kulturní politiky“, kterou ve Francii prosazoval zejména socialistický ministr kultury Jack Lang. Modernitu v ní označuje za barbarskou. Odmítá též myšlenku pokroku, náboženství humanismu, zbožnění myšlenky univerzálních lidských práv (droit-de-l'hommisme: „lidskoprávismus“) či multikulturalismus. Silně brání státní školství jako pilíř republikánské tradice. Napsal též řadu prací na téma antisemitismu, varoval především před vznikem nového antisemitismu, který je mutací islamismu a radikálního levičáctví (antisémitisme islamo-progressiste).

Bibliografie

• Le nouveau désordre amoureux, 1977
• Ralentir, mots-valises!, 1979
• Au coin de la rue, l'aventure, 1979
• Petit fictionnaire illustré: les mots qui manquent au dico, 1981
• Le Juif imaginaire, 1981
• L'Avenir d'une négation, 1982
• La Sagesse de l'amour, 1984
• La Défaite de la pensée, 1987
• La Mémoire vaine, du Crime contre l'humanité, 1989
• Comment peut-on être Croate?, 1992
• L'Humanité perdue, 1996, Paris
• Le Mécontemporain. Charles Péguy, lecteur du monde moderne, 1992
• L'Ingratitude. Conversation sur notre temps avec Antoine Robitaille, 1999
• Une Voix vient de l'autre rive, 2000
• Internet, l'inquiétante extase, 2001
• Penser le XX. siècle, 2000
• Des hommes et des bêtes, 2000
• L'imparfait du présent. Pièces brèves, 2002
• Enseigner les lettres aujourd'hui, 2003
• Les Battements du monde, 2003
• Au nom de l'Autre. Réflexions sur l'antisémitisme qui vient, 2003
• Nous autres, modernes: Quatre leçons, 2005
• Ce que peut la littérature, 2006
• Entretiens sur la laïcité. Avec Benny Lévy, 2006
• Qu'est-ce que la France, 2007
• La Querelle de l'école, 2007
• Philosophie et modernité, 2008
• Un cœur intelligent, 2009
• L’Explication, conversation avec Aude Lancelin, 2010.
• Et si l'amour durait, 2011

České překlady

• Destrukce myšlení, Brno, Atlantis 1995.
• Co kdyby láska nikdy neskončila, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2014
• Jedině to je přesné, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2017
• Proslovy ve Francouzské akademii, Praha–Vysoké Mýto, Sumbalon, 2017

Literatura

• Patrik Ouředník: Intelektuál a jeho role ve společnosti, Souvislosti 1, 2019.
• Jacques Bolo, La Pensée Finkielkraut (les émeutes, l'école, l'antisémitisme, le racisme) et sa réplique!, Lingua Franca, 2012.
• Jean Robin, La position du missionnaire: Alain Finkielkraut décrypté, Tatamis, 2009.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alain Finkielkraut na Wikimedia Commons
• Osoba Alain Finkielkraut ve Wikicitátech
• Heslo v Encyclopédie d L'Agora