Alaiza Paškevičová
Alaiza Paškevičová | |
---|---|
Narození | 3.jul. / 15. července 1876greg. Stary Dvor |
Úmrtí | 5.jul. / 18. února 1916greg. Lida |
Příčina úmrtí | skvrnitý tyfus |
Místo pohřbení | Stary Dvor |
Pseudonym | Цётка |
Povolání | publicistka, básnířka, spisovatelka, politička, veřejná postava a divadelní herečka |
Alma mater | Jagellonská univerzita Lvovská univerzita |
Politická příslušnost | Belarusian Socialist Assembly |
Manžel(ka) | Steponas Kairys |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alaiza Scjapanauna Paškevičová (bělorusky Алаіза Сцяпанаўна Пашкевіч; známá též jako Cjotka (15. červenec 1876, Lida – 17. únor 1916) byla běloruská básnířka, jedna z klíčových představitelek běloruského národního obrození[1] a revolučně demokratického myšlení v běloruské literatuře.[2] K jejím nejznámějším básnickým sbírkám patří Chrest na svabodu (Kříž přes svobodu) a Skrypka bělaruskaja (Běloruské housle). Psala i drobné prózy. Od roku 1914 vydávala literární časopis pro mládež nazvaný Lučynka.[3] Angažovala se v sociálně-demokratickém hnutí. I kvůli tomu žila po většinu života v exilu, ve Lvově a Krakově (tehdy součásti Rakousko-Uherska). Zemřela na tyfus.
Básnířka byla spojena s vilenskou sociálně demokratickou organizací, která často využívala jejích básní jako nelegálních prohlášení a letáků. Cjotka bojovala s revolučním lidem za revoluci, „za svobodu proti katům.“[2]
Odkazy
Reference
Literatura
- KUPČIN, N. S.; ŠIROKANOV, D. I., 1963. Bělorusko. In: DYNNIK, Michail; JOVČUK, M. T.; MITIN, M. B. Dějiny filosofie. 1. vyd. Praha: SNPL. Svazek 5. Kapitola 8 „Filosofické a sociologické myšlení národů SSSR od konce XIX. stol. do Velké říjnové socialistické revoluce”, s. 313–317.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alaiza Paškevičová na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
A. Pashkevich