Alan King

Alan King
Narození	26. prosinec 1927 New York City, New York, USA
Úmrtí	9. květen 2004 (76 let) New York City, New York, USA
Příčina úmrtí	rakovina plic
Místo pohřbení	Hřbitov Mound Hebron
Alma mater	Boys and Girls High School
Povolání	spisovatel, divadelní herec, filmový herec a filmový producent
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alan King (26. prosince 1927 – 9. května 2004) byl americký komik známý svým kousavým vtipem a často zanícenými humornými řečmi. King se stal známý jako židovský komik a satirik. Vystupoval v několika filmech a televizních show. Napsal pár knih, produkoval filmy a rovněž se objevil v několika divadelních hrách. V pozdějších letech pomáhal mnoha dobročinným organizacím.

Životopis

Začátek života

King se narodil jako Irwin Alan Kniberg v New Yorku jako syn Minnie (rozená Solomonová) a Bernarda Knibergových.^[1] První roky svého života strávil na Manhattanu. Později se jeho rodina přestěhovala do Brooklynu. King používal humor k tomu, aby přežil v drsném prostředí. Jako dítě King prováděl imitace na ulici za pár drobných.

Když mu bylo čtrnáct, vystoupil v rádiovém programu Major Bowes Original Amateur Hour se scénkou „Brother, Can You Spare A Dime“. Sice nezískal první cenu, ale byl pozván k účasti na celostátním turné. V patnácti opustil školu, aby mohl vystupovat v hotelu Gradus se svým komediálním číslem. Když si však v jednom vtipu dělal legraci z majitele hotelu, byl vyhozen. Pracoval v Kanadě ve varieté, současně si také vydělával jako profesionální boxer. Vyhrál 20 zápasů v řadě bez jediné prohry. Při léčbě zlomeného nosu se rozhodl skončit s kariérou boxera a zaměřil se na komediální kariéru. King začal pracovat jako vrátný v populárním nočním klubu Leon and Eddie’s zatímco dělal komediální čísla pod jménem posledního boxera, který ho porazil – „King“.

Kariéra

King začal svou komediální kariéru převážně s materiálem zahrnujícím tchyně a židy. Jeho styl komedie se změnil, když uviděl Dannyho Thomase vystupujícího na začátku padesátých let. King si uvědomil, že Thomas mluví k publiku, ne na ně, a že se mu dostává lepší odezvy. King tedy změnil svůj vlastní styl a přesunul se k hovorovějšímu stylu, který využíval záležitosti každodenního života k humoru. Jeho komedie inspirovala další komiky, jako například Jerryho Seinfelda a Billyho Crystala.

King se oženil s Jeanette Sprungovou v roce 1947. Měli spolu tři děti: Andrewa, Roberta a Elainie Ray. Jeho žena ho přesvědčila, aby se přestěhovali do Forest Hills ve státě Queens a později do Great Neck na Long Islandu, kde žil až do konce svého života. Tam vyvinul komediální styl točící se kolem života na předměstí. S Amerikou stěhující se na předměstí Kingův humor stoupal.

King začal vystupovat pro mnoho celebrit, mezi nimi byli například Judy Garland, Patti Page, Nat King Cole, Billy Eckstine, Lena Horne a Tony Martin. Když byl Martin obsazen do filmu Hit the Deck, tak navrhl na jednu z rolí právě Kinga, čímž mu dal šanci na jeho první filmovou roli. V padesátých letech hrál King několik menších rolí, ale znechutilo se mu hraní stereotypních postav. Které popsal jako „vždycky seržant z Brooklynu, který se jmenuje Kowalski“. King posléze rozšířil svůj herní rozsah a udělal si jméno, když hrál gangstery v pěti filmech, mezi nimi Cats Eye a The Anderson Tapes.

Jeho kariéra odstartovala po vystoupeních v show Eda Sullivana, Perryho Comoa a Garryho Moorea. Tím že King žil kousek od New Yorku byl často k dispozici, když Sullivan potřeboval sehrát krátký akt na poslední chvíli. King se také stal stálým hostem v The Tonight Show Starring Johnny Carson, zaštítil předávání Oscarů v roce 1972 a byl mistrem ceremonií při inauguraci prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1961. King byl první (1988), kdo obdržel cenu za americký židovský humor od National Foundation for Jewish Culture (Národní nadace židovské kultury). Cena byla následně přejmenována na jeho počest.

Osobní život

Po celý svůj život byl King zapojen v práci pro charitu. Založil Alan King Medical Center (Zdravotní centrum Alana Kinga) v Jeruzalémě, zvýšil peněžní prostředky Nassau Center for Emotionally Disturbed Children (Nassauské centrum pro emočně narušené děti) a založil katedru dramatických umění na Brandeis University. Také vytvořil program Laugh Well (Dobře se smát, bavit), který posílá komiky do nemocnic, aby vystupovali pro pacienty. V sedmdesátých letech proměnil King svou vášeň pro tenis do profesionálního turnaje v Las Vegas, který se jmenoval Alan King Tennis Classic a byl vysílán národní televizí.

King zemřel 9. května 2004 na rakovinu plic. Bylo mu 76 let.

Filmy

• Hit the Deck (1955)
• Miracle in the Rain (1956)
• The Girl He Left Behind (1956)
• The Helen Morgan Story (1957)
• On the Fiddle (1961)
• Bye Bye Braverman (1968)
• The Anderson Tapes (1971)
• Just Tell Me What You Want (1980)
• Prince of the City (1981) (Cameo)
• I, the Jury (1982)
• Author! Author! (1982)
• Lovesick (1983)
• Cat's Eye (1985)
• You Talkin' to Me? (1987) (Cameo)
• Memories of Me (1988)
• Funny (1989) (dokumentární)
• A Love Story (1989)
• The Bonfire of the Vanities (1990)
• Night and the City (1992)
• Casino (1995)
• Under the Gun (1995)
• Rush Hour 2 (2001)
• Sunshine State (2002)
• Mind the Gap (2004)

Televize

• Alan King: Inside the Comedy Mind (1990) (host and producer)^[2]
• Great Performances – The World of Jewish Humor) (1990)^[3]

Knihy

• Anyone Who Owns His Own Home, Deserves It (1962)
• Help! I'm a Prisoner in a Chinese Fortune Cookie (1964)
• Is Salami and Eggs Better Than Sex? Memoirs of a Happy Eater (1985)
• Name Dropping: The Life and Lies of Alan King (1996)
• Alan King's Great Jewish Joke Book (2002)
• Matzoh Balls for Breakfast and Other Memories of Growing Up Jewish (2005)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alan King (comedian) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alan King na Wikimedia Commons
• Osoba Alan King ve Wikicitátech (anglicky)