Alanqa
Alanqa Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 95 miliony let | |
---|---|
Fosilie čelistí („zobáku“) rodu Alanqa (A) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Nadřád | archosauři (Archosauria) |
Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
Podřád | Pterodactyloidea |
Nadčeleď | Azhdarchoidea |
Čeleď | Azhdarchidae |
Rod | Alanqa Ibrahim et al., 2010 |
Binomické jméno | |
Alanqa saharica Ibrahim et al., 2010 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alanqa (podle legendárního ptáka ze severoafrických mýtů) byl rod poměrně velkého, možná azdarchidního pterodaktyloidního ptakoještěra, který žil v období rané svrchní křídy (geologický stupeň cenoman, asi před 95 miliony let) na území dnešního Maroka (sedimenty souvrství Kem Kem Beds).
Objev a popis
Fosilní materiál tohoto ptakoještěra byl objeven již koncem 90. let 20. století (první zmínka o jeho zkamenělinách v odborné literatuře pochází z roku 1999)[1], další zkameněliny byly objeveny také roku 2008 a 2015[2]. Formálně byl typový druh Alanqa saharica popsán roku 2010.[3] Jednalo se o středně velkého ptakoještěra s rozpětím křídel v rozmezí 4 až 6 metrů.
Jednalo se patrně o masožravce nebo všežravce, který podobně jako jeho příbuzní lovil drobné obratlovce i bezobratlé ve vzduchu, na souši i ve vodě. Sám byl nejspíš příležitostnou potravou větších plazů, teropodních dinosaurů, krokodýlovitých ad.
Klasifikace
Podle autorů původní popisné studie se jednalo o zástupce čeledi Azdarchidae, což potvrdila i další studie, a to z roku 2018.[4] Rovněž v roce 2018 však vyšla jiná vědecká studie, v níž je tento taxon označen za zástupce čeledi Thalassodromidae.[5]
Mezi blízké příbuzné tohoto rodu patřil například rod Mistralazhdarcho, objevený na území Francie.
Reference
- ↑ Wellnhofer, Peter; Buffetaut, Eric (1999). "Pterosaur remains from the Cretaceous of Morocco". Paläontologische Zeitschrift. 73 (1–2): 133–142. doi: 10.1007/BF02987987
- ↑ Martill, David M; Ibrahim, Nizar (2015). "An unusual modification of the jaws in cf. Alanqa, a mid-Cretaceous azhdarchid pterosaur from the Kem Kem beds of Morocco". Cretaceous Research. 53: 59–67. doi: 10.1016/j.cretres.2014.11.001
- ↑ Ibrahim, Nizar; Unwin, David M; Martill, David M; Baidder, Lahssen; Zouhri, Samir (2010). "A New Pterosaur (Pterodactyloidea: Azhdarchidae) from the Upper Cretaceous of Morocco". PLOS ONE. 5 (5): e10875. doi: 10.1371/journal.pone.0010875
- ↑ Vullo, Romain; Garcia, Géraldine; Pascal, Godefroit; Cincotta, Aude; Valentin, Xavier (2018). "Mistralazhdarcho maggii, gen. et sp. nov., a new azhdarchid pterosaur from the Upper Cretaceous of southeastern France". Journal of Vertebrate Paleontology. 38 (4): (1)-(16). doi: 10.1080/02724634.2018.1502670
- ↑ Longrich, Nicholas R.; Martill, David M.; Andres, Brian (2018). "Late Maastrichtian pterosaurs from North Africa and mass extinction of Pterosauria at the Cretaceous-Paleogene boundary". PLoS Biology. 16 (3): e2001663. doi: 10.1371/journal.pbio.2001663
Literatura
- Novas, F. E.; Kundrát, M.; Agnolín, F. L.; Ezcurra, M. D.; Ahlberg, P. E.; Iasi, M. P.; Arriagada, A.; Chafrat, P. (2012). "A New Large Pterosaur from the Late Cretaceous of Patagonia". Journal of Vertebrate Paleontology. 32 (6): 1447–1452. doi: 10.2307/23361061
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alanqa na Wikimedia Commons
- Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
- Informace na webu DinoData (německy)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Nizar Ibrahim, David M. Unwin, David M. Martill, Lahssen Baidder, Samir Zouhri, Licence: CC BY 2.5
Reconstructed jaws of Alanqa saharica compared to other azhdarchids. A) Holotype specimen (mandibular symphysis) of Alanqa saharica (FSAC-KK 26) matched with one of the referred rostra, BSP 1993 IX 338 (now referred to the chaoyangopterid Apatorhamphus gyrostega. B) Skull outline of the azhdarchid Zhejiangopterus linhaiensis, modified from Unwin and Lü (1997) and Witton and Naish (2008). C) Lower jaw of Quetzalcoalus sp., redrawn from Kellner and Langston (1996), specimen TMM 42161-2.
Autor: Nizar Ibrahim, David M. Unwin, David M. Martill, Lahssen Baidder, Samir Zouhri, Licence: CC BY 2.5
Holotype specimen (FSAC-KK 26) of Alanqa saharica. A) lateral view, F) dorsal view and G) ventral view. Cross sections B, C and D (not to scale) showing internal morphology of the three fragments. E) Details of the posterior end of the mandibular symphysis in dorsal view. Scale bar for A, F, G: 5 cm.