Alba Iulia

Alba Iulia Gyulafehérvár
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	46°4′10″ s. š., 23°34′30″ v. d.
Nadmořská výška	230 m n. m.
Časové pásmo	+2
Stát	Rumunsko Rumunsko
Župa	Alba
Alba Iulia
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	30 km²
Počet obyvatel	64 227 (2021)[1]
Hustota zalidnění	2 140,9 obyv./km²
Etnické složení	Rumuni, Maďaři, Němci
Náboženské složení	Pravoslaví
Správa
Starosta	Mircea Hava
Oficiální web	www.apulum.ro
E-mail	office@apulum.ro
Telefonní předvolba	258
PSČ	510 118
Označení vozidel	AB
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alba Iulia (maďarsky Gyulafehérvár, německy Karlsburg / Weißenburg, česky Karlovský Bělehrad) je město v Rumunsku, hlavní město a centrum župy (județu) Alba na řece Mureș. Žije tu přibližně 64 tisíc^[1] obyvatel.

Osídlení města sahá až do mladší doby kamenné, ze které pocházejí archeologické nálezy z roku 1942, zdokumentované v severovýchodní části města Lumea Nouă. V době starého Řecka se Alba Iulia nazývala Apulon, jak zmiňuje například Klaudios Ptolemaios). Byla ekonomickým a společenským centrem celé tehdejší Dácie. Po dobytí země Římany roku 107 před Kristem zde bylo ustanoveno hlavní město části provincie, známé jako Dacia Apulensis a v něm opevněný tábor Castrum Apulensis, v němž sídlila jednotka římských legií. Název města se během 160 let římské nadvlády změnil na Apulum. V této době to bylo jedno z největších měst celé Dácie. Bylo správou pro veškeré kutné hory doly zlata a stříbra ze západního území Sedmihradska. V době krize nejprve roku 271 Římané vybojovali město zpět, ale během 4. století je ovládli barbaři východogermánských kmenů (Ostgóti, Gepidové) a po nich je osídlili dosavadní nomádi Avaři a Maďaři. Během 6. století sem začali pronikat Slované, podřízení avarské vládě.

V 9. století je město nazýváno Bălgrad (podle staveb z bílého vápence: Bílý hrad či Bílé město). V maďarských písemných pramenech se uvádí, že město bylo centrem vévodství. Po rozšíření křesťanství a vzniku biskupství tu v 11. století vznikla první katedrála; současná architektura je druhou stavbou, o jedno století mladší. Z jihu město opakovaně ohrožovali Bulhaři a Osmanští Turci. Roku 1442 sedmihradský vojvoda Jánoš Hunyády vybojoval proti Osmanům část území. Během jeho vlády bylo vybudováno souvislé opevnění města a rozšířena i katedrála archanděla Michaela, ve které byl po smrti pohřben.

V roce 1542 – po rozdělení Uherského království – se Alba Iulia stala hlavním městem Sedmihradska a některých jejích přilehlých území na západě (později známých jako Partium), autonomního Sedmihradského knížectví, a zůstala jím až do roku 1690. Ve městě byla v roce 1551 podepsána Weißenburská smlouva. Za vlády knížete Gábora Bethlena dosáhlo město vrcholu své kulturní historie založením akademie. Bývalým ekvivalentem v osmanské turečtině bylo Erdel Belgradı nebo Belgrad-ı Erdel („Bělehrad Sedmihradska“ v češtině), přičemž k názvu byl přidán termín Erdel (Erdély), aby nedošlo ke záměně s Bělehradem, a dále Arnavut Belgradı („Albánský Bělehrad“ v turečtině, raný název Beratu během osmanské nadvlády).

Koncem 17. století navrhl princ Evžen Savojský z důvodů stálého tureckého ohrožení vybudovat kolem města dokonalou pevnost se sedmi zahrocenými bastiony a kasematami, jednu z mála v Rumunsku dodnes dochovaných. Jejím projektantem byl Giovanni Morando Visconti.

V 19. století bylo město napojeno na železniční síť.

Roku 1918, v době velkých politických a společenských změn na celém světě, zde došlo k paktu o sjednocení Sedmihradska a Rumunského království. Po tomto politickém kroku si již země zachovala zhruba dnešní rozsah i hranice. Stalo se tak 1. prosince 1918, tento den je dodnes v Rumunsku státním svátkem jako Den Unie. Roku 1922 tu byl korunován král Ferdinand Rumunský.

• Katedrála svatého Michaela
• Korunovační katedrála
• Pevnost

• Aigio, Řecko
• Alcalá de Henares, Španělsko
• Arnsberg, Německo
• Biograd na Moru, Chorvatsko
• Düzce, Turecko
• Kišiněv, Moldavsko
• Nof ha-Galil, Izrael
• San Benedetto del Tronto, Itálie
• Sliven, Bulharsko
• Székesfehérvár, Maďarsko
• Varese, Itálie

• 
  Zdivo římského tábora Apulum
• 
  Pravoslavná katedrála
• 
  Římskokatolická katedrála
• 
  Hrobka Jánoše Hunyadyho
• 
  Brána citadely se sochou Karla VI.

• Encyklopedické heslo Bělehrad v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alba Iulia na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Historie města