Albano Olivetti

Albano Olivetti
Albano Olivetti na challengeru v Blois (2022)
Albano Olivetti na challengeru v Blois (2022)
PřezdívkaLa Ol[1]
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození24. listopadu 1991 (32 let)[2]
Místo narozeníHaguenau, Francie[2]
BydlištěHaguenau, Francie
Výška203 cm[2]
Hmotnost104 kg[2]
Profesionál od2010[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek851 806 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů5–9
Tituly0 ATP, 6 ITF
Nejvyšší umístění161. místo (26. května 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2014)
French Open1. kolo (2014)
Wimbledon1. kolo (2016)
US Open1. kolo (2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů52–58
Tituly2 ATP, 24 challengerů, 28 ITF
Nejvyšší umístění40. místo (22. července 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open2. kolo (2011, 2016, 2022)
Wimbledon2. kolo (2024)
US Openčtvrtfinále (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240726a26. července 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albano Olivetti (* 24. listopadu 1991 Haguenau, Bas-Rhin) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a padesát dva ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2014 na 161. místě a ve čtyřhře v červenci 2024 na 40. místě. V roce 2010 se jeho trenérem stal Laurent Raymond.[1][2]

Tenisová kariéra

Na okruhu ATP Tour, vyjma grandslamu, debutoval ve dvaceti letech únorovým Open 13 2012 v Marseille po průchodu tříkolovou kvalifikací. Na úvod dvouhry jako 388. muž klasifikace přehrál Němce Matthiase Bachingera z konce elitní stovky žebříčku. Ve druhém kole pak zdolal americkou světovou osmičku Mardyho Fishe a připsal si první výhru nad členem Top 10.[4] Jednalo se o první vítězství hráče mimo Top 350 nad příslušníkem světové desítky od výhry 488. muže pořadí Wesselse nad světovou sedmičkou Robredem ve čtvrtfinále rosmalenského turnaje 2007.[5][1] Ve čtvrtfinále však nestačil na padesátého tenistu světa Michaëla Llodru.[6][7]

Bekhend na French Open 2021

Mezi poslední osmičku ve dvouhře ATP podruhé postoupil na montpellierském Open Sud de France 2014 opět po zvládnuté kvalifikaci. Ve druhé fázi hlavní soutěže svedl vyrovnanou třísetovou bitvu s o deset let starším Rusem Nikolajem Davyděnkem, v níž o postupu rozhodl až v závěru třetí sady.[8] Poté mu však stopku vystavil devátý hráč žebříčku Richard Gasquet. Přes třináct es ztratil třikrát servis a ani jednou krajana nebrejkl.[9]

V deblové kariéře zasáhl do první soutěže okruhu ATP Tour na grandslamovém French Open 2011, když s krajanem Kennym de Schepperem obdrželi divokou kartu. Po výhře nad Němci Michaelem Berrerem a Florianem Mayerem ukončili jejich cestu soutěží devátí nasazení Robert Lindstedt s Horiou Tecăuem. Singlovou grandslamovou soutěž si premiérově zahrál na US Open 2013 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V jejím závěru zdolal Argentince Diega Schwartzmana. Časnou porážku mu pak v newyorské dvouhře přivodl krajan a kvalifikant Stéphane Robert z poloviny druhé světové stovky.[7]

První finále na okruhu ATP Tour odehrál ve čtyřhře Nordea Open 2021 v Båstadu, kde startoval s Němcem Andrem Begemannem. V závěrečném klání podlehli nizozemské dvojici Sander Arends a David Pel.[10] I podruhé v kariéře prohrál finálový duel čtyřhry, když na Open Sud de France 2023 s Američanem Maximem Cressym nestačili na nizozemské turnajové čtyřky Robina Haaseho s Matwém Middelkoopem až v rozhodujícím supertiebreaku.[11] Grandslamové maximum si vylepšil na US Open 2023. Po boku Američana Roberta Gallowaye prošli do čtvrtfinále přes čtvrté nasazené, Salvadorce Marcela Arévala s Nizozemcem Jeanem-Julienem Rojerem. V něm však nenašli recept na držitele kariérního grandslamu Pierra-Huguese Herberta a Nicolase Mahuta.[12][7] První titul na túře ATP vybojoval ve čtyřhře BMW Open 2024. Na antukovém tunaji v Mnichově triumfoval s Indem Jukim Bhambrim, když ve finále zdolali Němce Andrease Mieseho a Jana-Lennarda Struffa po dvou zvládnutých tiebreacích.[13][14]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 6 (2–4)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (2–4 Č)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2.červenec 2021Båstad, ŠvédskoantukaNěmecko Andre BegemannNizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel
4–6, 2–6
Finalista2.únor 2023Montpellier, Francietvrdý (h)USA Maxime CressyNizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–7(4–7), 6–4, [6–10]
Finalista3.únor 2024Montpellier, Francietvrdý (h)Rakousko Sam WeissbornFrancie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
7–6(7–5), 4–6, [6–10]
Vítěz1.duben 2024Mnichov, NěmeckoantukaIndie Juki BhambriNěmecko Andreas Mies
Německo Jan-Lennard Struff
7–6(8–6), 7–6(7–5)
Finalista4.květen 2024Lyon, FrancieantukaIndie Juki BhambriFinsko Harri Heliövaara
Spojené království Henry Patten
6–3, 6–7(4–7), [8–10]
Vítěz2.červenec 2024Gstaad, ŠvýcarskoantukaIndie Juki BhambriFrancie Ugo Humbert
Francie Fabrice Martin
3–6, 6–3, [10–6]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (0 D; 24 Č)
ITF (6 D; 28 Č)

Dvouhra (6 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.říjen 2010Sarreguemines, Franciekoberec (h)Francie Rudy Coco7–6(7–4), 6–4
2.červenec 2012Manchester, Spojené královstvítrávaSpojené království Josh Goodall7–5, 6–1
3.říjen 2016Nevers, Francietvrdý (h)Francie Grégoire Jacq7–6(8–6), 6–3
4.květen 2017Sozopol, BulharskotvrdýBulharsko Dimitar Kuzmanov6–4, 7–6(7–5)
5.červen 2017Kirjat Šmona, IzraeltvrdýFrancie David Guez6–3, 7–5
6.září 2018Bagnères-de-Bigorre, FrancietvrdýFrancie Corentin Denolly7–6(7–2), 7–6(7–3)

Čtyřhra (52 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.říjen 2010Sarreguemines, Franciekoberec (h)Francie Julien ObryFrancie Baptiste Bayet
Francie Kevin Botti
7–6(7–5), 6–4
2.červenec 2011Dublin, IrskokoberecSpojené království Neal SkupskiIrsko James Cluskey
Irsko James McGee
7–6(7–4), 6–3
3.září 2011Bagnères-de-Bigorre, FrancietvrdýFrancie Charles-Antoine BrézacBrazílie Caio Silva
Moldavsko Roman Tudoreanu
7–5, 6–3
4.září 2011Mylhúzy, Francietvrdý (h)Francie Pierre-Hugues HerbertIrsko James Cluskey
Francie Fabrice Martin
6–3, 6–4
5.říjen 2011Rodez, Francietvrdý (h)Francie Pierre-Hugues HerbertJižní Afrika Jean Andersen
Irsko James Cluskey
6–4, 6–3
6.leden 2012Schwieberdingen, Německokoberec (h)Francie Elie RoussetSpojené království Miles Bugby
Spojené království Josh Goodall
6–4, 6–4
7.duben 2012Le Gosier, FrancietvrdýFrancie Pierre-Hugues HerbertAustrálie Paul Hanley
Austrálie Jordan Kerr
7–5, 1–6, [10–7]
8.květen 2012Karlskrona, ŠvédskoantukaChile Hans Podlipnik CastilloSpojené království Lewis Burton
Spojené království George Morgan
6–3, 7–6(7–3)
9.červenec 2012Dublin, IrskokoberecFrancie Elie RoussetIrsko James McGee
Španělsko Jaime Pulgar-Garcia
6–3, 6–4
10.srpen 2012Karlsruhe, NěmeckoantukaNěmecko Bastian KnittelItálie Giorgio Portaluri
Francie François-Arthur Vibert
6–4, 6–4
11.červen 2013Herzlija, IzraeltvrdýFrancie Elie RoussetFrancie Antoine Benneteau
Jižní Afrika Dean O'Brien
6–3, 7–6(8–6)
12.červen 2013Herzlija, IzraeltvrdýFrancie Elie RoussetIrsko Sam Barry
Česko Michal Konečný
6–4, 6–7(5–7), [10–4]
13.červen 2013Römerberg, NěmeckoantukaFrancie Pierre-Hugues HerbertČesko Marek Michalička
Česko David Pultr
6–7(3–7), 6–4, [10–5]
14.červenec 2013Manchester, Spojené královstvítrávaSpojené království Neal SkupskiAustrálie Zach Itzstein
Spojené království Brydan Klein
7–6(7–4), 6–3
15.září 2013Saint-Rémy-de-Provence, FrancietvrdýFrancie Pierre-Hugues HerbertFrancie Marc Gicquel
Francie Josselin Ouanna
6–3, 6–7(5–7), [15–13]
16.únor 2014Quimper, Francietvrdý (h)Francie Pierre-Hugues HerbertChorvatsko Toni Androić
Chorvatsko Nikola Mektić
6–4, 6–3
17.únor 2016Vroclav, Polskotvrdý (h)Francie Pierre-Hugues HerbertChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Antonio Šančić
6–3, 7–6(7–4)
18.březen 2016Quimper, Francie (2)tvrdý (h)Francie Tristan LamasineChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Antonio Šančić
6–2, 4–6, [10–7]
19.červenec 2016Recanati, ItálietvrdýNěmecko Kevin KrawietzBelgie Ruben Bemelmans
Španělsko Adrián Menéndez Maceiras
6–3, 7–6(7–4)
20.říjen 2016Sarreguemines, Franciekoberec (h)Francie Dan AddedNěmecko Denis Kapric
Německo Lukas Ollert
7–6(13–11), 6–1
21.listopad 2016Eckental, Německokoberec (h)Německo Kevin KrawietzČesko Roman Jebavý
Slovensko Andrej Martin
6–7(8–10), 6–4, [10–7]
22.listopad 2016Ortisei, Itálietvrdý (h)Německo Kevin KrawietzKanada Frank Dancevic
Srbsko Marko Tepavac
6–4, 6–4
23.březen 2017Villers-lès-Nancy, Francietvrdý (h)Francie Dan AddedItálie Erik Crepaldi
Francie Yannick Jankovits
6–4, 6–4
24.květen 2017Herzlija, IzraeltvrdýŠvýcarsko Antoine BellierIzrael Dekel Bar
Argentina Matías Franco Descotte
7–6(7–1), 6–4
25.květen 2017Netanja, IzraeltvrdýŠvýcarsko Antoine BellierFrancie Yanais Laurent
Kanada Filip Peliwo
7–6(8–6), 7–5
26.září 2017Mylhúzy, Francietvrdý (h)Francie Dan AddedNěmecko Johannes Härteis
Francie Hugo Voljacques
6–4, 6–7(3–7), [10–7]
27.leden 2018Veigy-Foncenex, Franciekoberec (h)Francie Dan AddedNizozemsko Antal van der Duim
Nizozemsko Tim van Terheijden
2–6, 7–6(7–4), [10–8]
28.únor 2018Bellevue, Švýcarskokoberec (h)Belgie Niels DeseinUSA Charlie Emhardt
USA Josh Hagar
6–3, 6–1
29.březen 2018Toulouse, Francietvrdý (h)Francie Dan AddedNizozemsko Igor Sijsling
Nizozemsko Botic van de Zandschulp
6–3, 7–5
30.červen 2018Netanja, IzraeltvrdýFrancie Dan AddedItálie Francesco Ferrari
Mexiko Tigre Hank
6–3, 6–4
31.září 2018Sarreguemines, Franciekoberec (h)Francie Dan AddedNěmecko Elmar Ejupovic
Belgie Micheal Geerts
7–6(7–5), 6–3
32.leden 2019Bressuire, Franciekoberec (h)Francie Dan AddedČesko Michal Konečný
Česko Tomáš Macháč
7–6(7–5), 6–3
33.leden 2019Veigy-Foncenex, Franciekoberec (h)Francie Dan AddedFrancie Yanais Laurent
Francie Maxime Tchoutakian
6–0, 4–6, [10–7]
34.září 2019Forbach, Franciekoberec (h)Francie Dan AddedSpojené království Jack Findel-Hawkins
Německo Lasse Muscheites
6-3, 6-4
35.říjen 2019Nevers, Francietvrdý (h)Francie Dan AddedFrancie Quentin Halys
Francie Matteo Martineau
6-4, 7-5
36.říjen 2019Rodez, Francietvrdý (h)Francie Dan AddedFrancie Benjamin Bonzi
Francie Grégoire Jacq
7–5, 6–7(1–7), [10–4]
37.říjen 2020Alicante, ŠpanělskoantukaFrancie Enzo CouacaudŠpanělsko Íñigo Cervantes
Španělsko Oriol Roca Batalla
4–6, 6–4, [10–2]
38.listopad 2020Parma, Itálietvrdý (h)Francie Grégoire BarrèreFrancie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
6–2, 6–4
39.listopad 2020Ortisei, Itálietvrdý (h)Německo Andre BegemannChorvatsko Ivan Sabanov
Chorvatsko Matej Sabanov
6–3, 6–2
40.leden 2021Quimper, Francietvrdý (h)Francie Grégoire BarrèreUSA James Cerretani
Švýcarsko Marc-Andrea Hüsler
5–7, 7–6(9–7), [10–8]
41.říjen 2021Orléans, Francietvrdý (h)Francie Pierre-Hugues HerbertFrancie Antoine Hoang
Francie Kyrian Jacquet
6–2, 2–6, [11–9]
42.leden 2022Quimper, Francietvrdý (h)Španělsko David Vega HernándezNizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel
3–6, 6–4, [10–8]
43.únor 2022Pau, Francietvrdý (h)Španělsko David Vega HernándezPolsko Karol Drzewiecki
Polsko Kacper Żuk
bez boje
44.březen 2022Biel/Bienne, Švýcarskotvrdý (h)Francie Pierre-Hugues HerbertIndie Purav Radža
Indie Ramkumar Ramanathan
6-3, 6-4
45.duben 2022Split, ChorvatskoantukaUSA Nathaniel LammonsFrancie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
4–6, 7–6(8–6), [10–7]
46.červenec 2022Pozoblanco, ŠpanělskotvrdýFrancie Dan AddedRumunsko Victor Vlad Cornea
Venezuela Luis David Martínez
3–6, 6–1, [12–10]
47.říjen 2022Alicante, ŠpanělskotvrdýNizozemsko Robin HaaseUzbekistán Sandžar Fajzijev
Uzbekistán Sergej Fomin
7–6(7–5), 7–5
48.říjen 2022Saint-Tropez, FrancietvrdýFrancie Dan AddedMonako Romain Arneodo
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn
6–3, 3–6, [12–10]
49.únor 2023Pau, Francietvrdý (h)Francie Dan AddedSpojené království Julian Cash
Německo Constantin Frantzen
3–6, 6–1, [10–8]
50.březen 2023Saint-Brieuc, Francietvrdý (h)Francie Dan AddedFinsko Patrik Niklas-Salminen
Nizozemsko Bart Stevens
4–6, 7–6(9–7), [10–6]
51.květen 2023Praha, ČeskoantukaFrancie Dan AddedLotyšsko Miķelis Lībietis
USA Hunter Reese
6–4, 6–3
52.září 2023Saint-Tropez, FrancietvrdýFrancie Dan AddedFrancie Jonathan Eysseric
Francie Harold Mayot
3–6, 1–0

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albano Olivetti na anglické Wikipedii.

  1. a b c Albano Olivetti | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f Albano Olivetti na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 0.997665732959850206a6. února 204
  3. Albano Olivetti na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240206a6. února 2024
  4. ODDO, Chris. Fish Stunned by French Qualifier Olivetti in Marseille. Tennis Now [online]. 2012-02-23 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Französischer Riese schockt Mardy Fish. SWI swissinfo.ch [online]. 2012-02-24 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (německy) 
  6. Tsonga, Del Potro reach Open 13 semis. The Sydney Morning Herald [online]. 2012-02-24 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c Albano Olivetti | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Tournoi ATP de Montpellier: cinq Français en quarts dont un Gasquet-Olivetti. L'Express [online]. 2014-02-06 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  9. Richard Gasquet eases through at France event. Stuff [online]. 2014-02-14 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Sander Arends/David Pel Clinch Bastad Doubles Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-18 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Robin Haase & Matwe Middelkoop Triumph In Montpellier. ATP Tour [online]. 2023-02-12 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. SANKAR, Vimal. Record wins for Gauff and Djokovic at US Open quarter-finals. Inside The Games [online]. 2023-09-05 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. PARKAR, Ubaid. uki Bhambri wins doubles title at BMW Open 2024 tennis. olympics.com [online]. Olympics.com, 2024-04-22 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Yuki Wins His Second ATP Doubles Title, first with Alban. IndiaSportsHub [online]. 2024-04-22 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Olivetti BLO22 (26) (52156025072).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Olivetti BLO22 (26)
Olivetti RG21 (22) (51376329783).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Olivetti RG21 (22)