Albert Pilát
RNDr. Albert Pilát, DrSc.[1] | |
---|---|
Narození | 2. listopadu 1903 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. května 1974 (ve věku 70 let) Praha Československo |
Povolání | botanik a mykolog |
Alma mater | Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | mykologie a botanika |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albert Pilát (2. listopadu 1903 Praha[2] – 29. května 1974, Praha) byl český mykolog, botanik a muzejní pracovník.
Život
Albert Pilát pocházel z rodiny pražského úředníka Karla Piláta (* 1859) a jeho ženy Marie, rozené Tauchenové.[3]
Když v roce 1922 dokončil studium na Akademickém gymnáziu v Praze a začal studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, byl již plně oddán botanice a zcela orientován na mykologii vyšších hub. Na vysoké škole byl žákem Josefa Velenovského, se kterým se seznámil už jako středoškolský student na počátku 20. let. Pilát byl už v té době pilným sběratelem makromycetů (makroskopické houby s většími plodnicemi „klasické“ houby)[4], které určoval a studoval. Když byl v roce 1923 založen Československý mykologický klub, stal se jeho aktivním členem. O rok později začal klub vydávat časopis Mykologia a Pilát se stal okamžitě nejpilnějším přispěvatelem až do zániku časopisu v době světové hospodářské krize.
V roce 1926 dosáhl doktorátu, v té době už rok pracoval jako asistent v botanickém ústavu přírodovědecké fakulty. Odtud odešel o dva roky později a v roce 1930 nastoupil do botanického oddělení Národního muzea v Praze jako pomocný vědecký pracovník a v roce 1933 získal postaveni definitivního odborného pracovníka. Zde dostal za úkol prozkoumat bezcenný materiál neznámého původu, který byl určen ke skartaci. Tak Pilát zachránil obrovský poklad české mykologie, jednalo se o část mykologického herbáře slavného muzejního badatele Augusta Cordy. Dalším jeho obrovským přínosem byla jeho sbírkotvorná práce.[5] Začal budovat rozsáhlý mykologický herbář, především ze svých vlastních sběrů, ale také výměnou se zahraničními kolegy mykology i mykologickými ústavy. Získával také sbírky ostatních československých mykologů.
V únoru 1948 přijal Pilát funkci přednosty botanického oddělení Národního muzea. Při reorganizaci muzea v roce 1965 bylo vedle botanického oddělení vytvořeno samostatné mykologické oddělení a Pilát se stal jeho přednostou. Toto pracoviště jeho zásluhou získalo světovou úroveň v oblasti taxonomie a systematiky vyšších hub a Pilát se stal nejvýznamnějším představitelem československé mykologické vědy v Evropě i ve světě.
Druhou oblastí jeho činnosti byla práce v Československé akademii věd. V roce 1959 byl zvolen členem korespondentem a byl zařazen do vědeckého kolegia speciální biologie. Také byl členem redakční rady Příručního slovníku naučného, který vyšel ve čtyřech dílech v letech 1962–1967.
Třetí oblastí jeho působení byl Československý mykologický klub v roce 1956 přeměněný na Československou vědeckou společnost pro mykologii. Pilát byl předsedou této společnosti, ale i hlavním redaktorem časopisu Česká mykologie, který společnost vydávala.
Věnoval se i osvětové práci. O tom svědčí několik výborně zorganizovaných výstav čerstvých hub v hlavní budově Národního muzea. Nejdůležitější jsou však dvě publikace určené praktickým houbařům. Atlas hub na volných listech s ilustracemi Otto Ušáka, využívaný pro pedagogické účely. Obrazové části bylo využito pro Kapesní atlas hub, který byl od svého vydání v roce 1952 přeložen do slovenštiny, němčiny, angličtiny a francouzštiny.
Pilát byl botanikem, který zakotvil zcela a pevně v mykologii, přesto se věnoval i oblastem, které byly jeho koníčkem - pěstování alpinek, dendrologie sadových a parkových stromů a keřů, jak listnatých, tak jehličnatých. Svůj zájem o rostliny pěstované v zahradách i domácnostech využil ve svých článcích uveřejněných v časopise Živa.
Botanika a mykologie byla pro Piláta důvodem k cestování. Cestoval často a rád, poznával nové kraje a jejich flóru. Poznávání muselo být zakončeno sdělením, proto publikoval hojně a rychle. Své publikace doplňoval perokresbami, dokonalými fotografiemi černobílými i barevnými. Jeho publikační činnosti je ohromující, vytvořil na 580 publikací a odborných článků, které často vyšly i v jazykových mutacích. Knihy vycházely dlouho po jeho smrti.[6]
Činnost
Publikační
Samostatné publikace:
- Die Cyphellaceen Böhmens I.–II. (1924–1925)
- Mykoflora dolů příbramských (1927)
- Monographie der europäischen Stereaceen (1930)
- Monographie der europäischen Polyporaceen mit besonderer Berücksichtigung ihrer Beziehungen zur Landwirtschaft (I. 1931, II. 1934, III. 1936)
- V tropech u Guinejského zálivu (Praha 1941)
- Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých: Agaricales agaricalium europaeorum clavis dichotomica (Praha 1951)
- České druhy žampionů [Agaricus] (Praha 1951)
- Naše houby (Praha 1952), ilustrace Otto Ušák
- Atlas hub (Praha 1952), ilustrace Otto Ušák
- Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků (Praha 1953)
- Kapesní atlas hub: Pomocná kniha pro školy všeobecně vzdělávací a pedagogické. (Praha 1956), ilustrace Otto Ušák
- Naše houby. Kritické druhy našich hub. (Praha 1959), obrazy namaloval Otto Ušák
- Kapesní atlas rostlin (Praha 1963)
- Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků (Praha 1964)
- Alpínky, společně s Milošem Deylem (Praha 1964)
- Atlas rostlin (Praha 1964), ilustrace Otto Ušák
- Houby Československa ve svém životním prostředí (Praha 1969)
- Atlas alpínek (Praha 1973)
Společně s Karlem Kavinou vydával od r. 1933 Atlas hub evropských, kde z Pilátových prací vyšlo:
- Polyporaceae – Houby chorošovité (Praha 1936)
- Evropské druhy houževnatců Lentinus (Praha 1946)
- Evropské druhy trepkovitek Crepidotus (Praha 1948)
V projektu Flora ČSR se podílel společně s dalšími autory na:
- Flora ČSR. sv. 1, Gasteromycetes (Praha 1958)[7]
Zahraniční cesty
- 1968 – USA – univerzita Tennessee – pozvání profesora Ronalda H. Petersena
- 1968 – Kanada – Výzkumný ústav rostlin v Ottawě
- 1968 – Švýcarsko – Sjezd mykologů alpských zemí
- 1969 – Maďarsko – Maďarská akademie věd – oslavy 360. výročí úmrtí Carola Clusia – jako první zahraniční mykolog Pilát obdržel Clusiovu medaili
- 1969 – USA – Botanický ústav univerzity v Seattlu
- 1969 – USA – XI. mezinárodní botanický kongres v Seattlu
- 1970 – NDR – botanické zahrady v Drážďanech a Lipsku
- 1970 – Finsko – Botanický ústav univerzity v Turku – pobyt na subarktické výzkumné stanici Kevo v Laponsku
- 1971 – Mongolsko – pobyt v pohoří Chentej[6]
Odkazy
Reference
- ↑ SKC - Autoritní záznam. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Antonína v Holešovicích
- ↑ Národní archiv ČR, Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství z let 1850-1914
- ↑ makromycety | Velký lékařský slovník On-Line. lekarske.slovniky.cz [online]. [cit. 2017-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Albert Pilát inicioval vznik mykologického oddělení | Muzeum 3000. Muzeum 3000. Dostupné online [cit. 2017-06-05].[nedostupný zdroj]
- ↑ a b HERINK, J. Sedmdesát let doc. dr. Alberta Piláta DrSc., člena korespondenta ČSAV. Česká mykologie. Listopad 1973, roč. 27, čís. 4, s. 193–200.
- ↑ BOTANY.cz » Pilát, Albert. botany.cz [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Pilát na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Albert Pilát
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Karla Pilát *1859
- Dr. Pilát na botany.cz
- Mykologické oddělení Národního muzea
- Dr. Pilát v časopise Americké mykologické společnosti
- Seznam článků publikovaných v časopise Živa
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
podpis Alberta Piláta