Albert Pražák

Prof. PhDr. Albert Pražák
Albert Pražák (kolem roku 1938)
Albert Pražák (kolem roku 1938)
Narození11. června 1880
Chroustovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. září 1956 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov (50°4′35″ s. š., 14°28′53″ v. d.)
Povoláníliterární historik,
středoškolský profesor,
vysokoškolský profesor,
politik
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění
Manžel(ka)Klára Pražáková (1919–1933)
DětiHana Drábková
Přemysl Pražák
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Pražák (11. června 1880 Chroustovice19. září 1956 Praha) byl český literární historik.

Životopis

Do roku 1914 působil jako středoškolský profesor v Praze na gymnáziu Karla Sladkovského. Po vypuknutí 1. světové války byl odveden a prošel srbskou a ruskou frontu. Od roku 1921 působil jako profesor na univerzitě v Bratislavě a od roku 1933 v Praze. Roku 1924 se stal členem české akademie věd a Královské společnosti nauk. Roku 1926 se podílel na založení Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, v této společnosti působil jako generální sekretář. V únoru 1945 se stal předsedou České národní rady, vrcholné organizace československého odboje.[1][2] Kvůli Pražákově politické naivitě a nezkušenosti měl ale hlavní slovo v ČNR její místopředseda, komunista Josef Smrkovský.[1]

Po návratu presidenta Beneše do Československa 16. května 1945 se navrátil k pedagogické činnosti na Univerzitě Karlově. Do důchodu odešel v roce 1951. V padesátých letech se ocitl v nemilosti a byl znovu oceněn až po smrti, v roce 1966.[3]

Hrob Alberta Pražáka na Vinohradském hřbitově v Praze

Rodinný život

Albert Pražák byl dvakrát ženatý. S první manželkou Marií, rozenou Pexovou (1882–1932) měl syna Přemysla a Jiřího.[4][5] Jeho druhou manželkou byla od roku 1919[6] filoložka dr. Klára Pražáková, rozená Fuxová.[7] Třetím dítětem byla Hana Drábková.

Galerie

Dílo

  • Rukověť dějin české literatury (1912) – středoškolská učebnice
  • Obrozenecké tradice (1928)
  • Duch naší obrozenecké literatury (1938)
  • Dějiny spisovné slovenštiny po dobu Štúrovu
  • O národ
  • České obrození
  • Obrozenecká Bratislava
  • Literární Slovensko let padesátých až sedmdesátých
  • Vlast a národ v českém písemnictví
  • Míza stromu
  • Národ se bránil (1945)
  • Vrchlickému nablízku (1945) – vzpomínková kniha
  • Staročeská báseň o Alexandru Velikém (1945)
  • T.G. Masaryk – k jeho názorům na umění hlavně slovesné, Praha 1947
  • Politika a revoluce - Paměti, Academia 2014, ISBN 80-200-1199-4

Monografie

Odkazy

Reference

  1. a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 220–221. 
  2. Mohutná oslava pražského povstání. Volné slovo. 7. 5. 1946, s. 3. Dostupné online. 
  3. Vlastislav Hnízdo: Albert Pražák a jeho zásluha o československý stát. Literatura - Umění - Kultura. 10. 6. 2015. Dostupné online. 
  4. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 484, obraz 22
  5. Politika a revoluce, s. 7.
  6. Politika a revoluce, s. 38, pozn. 8.
  7. Dr. Klára Pražáková. Lumír. 1/1933-194, s. 63. Dostupné online. 

Literatura

  • BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 492–493. 
  • HORA, Josef ed. et al. Albert Pražák: 1880-1940. Praha: Literárně historická společnost, 1940. 104 s. cnb000648258.  [Sborník k 60. narozeninám.]
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 
  • ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 185

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Praha - Vinohrady, hřbitov, Albert Pražák.jpg
Autor: Adadm Rejha, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha - Vinohrady, hřbitov, Albert Pražák, Klára Pražáková, Přemysl Pražák, Jiří Pražák, Vladimír Drábek, Emma Pražáková, 2012
Vysvědčení dospělosti Josef Churavý 1912.gif
* Vysvědčení dospělosti (maturitní vysvědčení) Josefa Churavého na c. k. reálce v Žižkově (Praha) ze dne 8. července 1912.
  • Churavý Josef narozený dne 27. října 1894 v Olomouci na Moravě, náboženství katolického, konal studia reální od školního roku 1906/1906 na c. k. reálce v Žižkově, kdež je i dokončil a podrobil se zkoušce po rozumu ministerského nařízení ze dne 29. února 1908 číslo 10.051 (Věstník ministerstva číslo 19). Na základě této zkoušky byl uznán k návštěvě vysoké školy technické dospělým s vyznamenáním. V Žižkově dne 8. července 1912.
  • Podepsaní: Předseda zkušební komise (Jaroslav Doležal); ředitel reálky (Ferdinand Hrubeš); třídní profesor (Dr. Albert Pražák)
Ceska.Narodni.Rada.Kveten.1945.gif
Česká národní rada (ČNR) byl ilegální odbojový orgán sdružující domácí rezistenční organizace. Vznikl v únoru 1945, fungoval prakticky až do konce druhé světové války, měl teritoriální působnost po celém protektorátu a jeho funkcí bylo vystupovat jako jednotící element ve vztahu k zahraničnímu odboji. ČNR významně koordinovala Pražské květnové povstání 1945. Záběr z jednání ČNR datovaný na první dekádu května 1945. Zleva doprava: architektka Augusta Machoňová-Müllerová (* 1906 - 1984); historik umění profesor Zdeněk Wirth (* 1878 - 1961); politik a funkcionář KSČ Josef Smrkovský (* 1911 - 1974); český literární historik Prof. PhDr. Albert Pražák (* 1880 - 1956); právník a politik JUDr. Josef Cyril Kotrlý (* 1903 - 1973); voják a parašutista výsadku Platinium-Pewter kapitán jezdectva Jaromír Nechanský (* 1916 – 1950). Fotografie byla drobně digitálně retušována.
Parte.Albert.Prazak.1880-1956.gif
Oznámení o úmrtí profesora doktora Alberta Pražáka (1880 – 1956), českého literárního historika.
Matrika N Chroustovice, Albert Pražák.jpg
matriční zápis o narození a křtu Alberta Pražáka (matrika N index N 1865-1905 Chroustovice (SOA Zámrsk))
Albert Pražák signature 1912.gif
* Vysvědčení dospělosti (maturitní vysvědčení) Josefa Churavého na c. k. reálce v Žižkově (Praha) ze dne 8. července 1912.
  • Churavý Josef narozený dne 27. října 1894 v Olomouci na Moravě, náboženství katolického, konal studia reální od školního roku 1906/1906 na c. k. reálce v Žižkově, kdež je i dokončil a podrobil se zkoušce po rozumu ministerského nařízení ze dne 29. února 1908 číslo 10.051 (Věstník ministerstva číslo 19). Na základě této zkoušky byl uznán k návštěvě vysoké školy technické dospělým s vyznamenáním. V Žižkově dne 8. července 1912.
  • Podepsaní: Předseda zkušební komise (Jaroslav Doležal); ředitel reálky (Ferdinand Hrubeš); třídní profesor (Dr. Albert Pražák)
Albert.Prazak.(1880-1956).kolem.1938.gif
Prof. PhDr. Albert Pražák (* 11. června 1880 Chroustovice – 19. září 1956 Praha - český literární historik. Do roku 1914 působil jako středoškolský profesor v Praze na gymnáziu Karla Sladkovského. Po vypuknutí první světové války byl odveden a prošel srbskou a ruskou frontu. Od roku 1921 působil jako profesor na univerzitě v Bratislavě a od roku 1933 v Praze. Roku 1924 se stal členem české akademie věd a Královské společnosti nauk. Roku 1926 se podílel na založení Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, v této společnosti působil jako generální sekretář. V květnu 1945 byl předsedou České národní rady. Česká národní rada (ČNR) byl ilegální odbojový orgán sdružující domácí rezistenční organizace. Vznikl v únoru 1945, fungoval prakticky až do konce druhé světové války, měl teritoriální působnost po celém protektorátu a jeho funkcí bylo vystupovat jako jednotící element ve vztahu k zahraničnímu odboji. ČNR významně koordinovala Pražské květnové povstání 1945. Portrétní fotografie Alberta Pražáka datovaná před rok 1945, pravděpodobně někdy kolem roku 1938.
TCH Rad T-G-Masaryka 2tr (1990) BAR.svg
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992).