Albert Schäffle
Albert Schäffle | |
---|---|
5. ministr obchodu Předlitavska | |
Ve funkci: 5. února 1871 – 26. října 1871 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Sisinio de Pretis (správce) |
Nástupce | Otto von Wiedenfeld (správce) |
Ministr zemědělství Předlitavska | |
Ve funkci: 5. února 1871 – 26. října 1871 | |
Předchůdce | Alexander von Petrino |
Nástupce | Ludwig von Possinger |
Poslanec Württemberského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – 1865 | |
Narození | 24. února 1831 Nürtingen Württembersko |
Úmrtí | 25. prosince 1903 (ve věku 72 let) Stuttgart Německá říše |
Alma mater | Univerzita Tübingen |
Profese | ekonom, pedagog, spisovatel, sociolog, vysokoškolský učitel, novinář a politik |
Ocenění | Čestné občanství města Chrudimi (1871) |
Commons | Albert Schäffle |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Albert Schäffle, plným jménem Albert Eberhard Friedrich Schäffle (24. února 1831 Nürtingen – 25. prosince 1903 Stuttgart), byl německý národohospodář původem z Württemberska, v roce 1871 krátce i rakousko-uherský, respektive předlitavský politik – ministr obchodu a ministr zemědělství Předlitavska a jeden z hlavní propagátorů dojednání takzvaných fundamentálních článků jako pokusu o česko-rakouské vyrovnání.
Biografie
Původně měl být protestantským duchovním a vystudoval evangelický seminář Schöntal. Pak pokračoval v teologických studiích na Evangelisches Stift Tübingen, ale pro účast v revolučním hnutí roku 1848 byl následujícího roku ze studií vyloučen. Působil pak jako soukromý učitel v Tübingenu a v období let 1850–1860 pracoval coby novinář v listu Schwäbischer Merkur. Studoval mezitím státovědu na Univerzitě v Tübingenu, kde roku 1856 získal titul doktora ekonomie a kde od roku 1860 sám vyučoval národohospodářství. Byl aktivní i politiky v letech 1861–1865 byl poslancem Württemberského sněmu. Od roku 1868 vyučoval státovědu na Vídeňské univerzitě.[1]
5. února 1871 se stal ministrem obchodu Předlitavska ve vládě Karla von Hohenwarta. Kromě toho v ní obsadil i post ministra zemědělství coby provizorní správce rezortu. Ve vládě setrval do 26. října 1871.[2] Jako ministr obchodu navrhoval program zestátněný některých významných železničních tratí a doporučoval spustit síť poštovních spořitelen. Tyto myšlenky byly později realizovány.[1]
Jeho hlavní rolí ve vládě ale byl pokus o státoprávní reformu Předlitavska. Schäffle po svém příchodu na Vídeňskou univerzitu zjistil, že Rakousko, ač navenek vnímané jako etnicky německý stát, je ve skutečnosti daleko složitějším souborem národností a národů. Sám přiznal, že se dříve domníval, že Čechy jsou poněmčeny a teprve později zjistil, že „lid se neponěmčil a stačila pouhá dvě desetiletí, aby všechno české obyvatelstvo kulturně a politicky znovu splynulo v národním vědomí nejhouževnatějšího rázu.“ Jako vysokoškolský pedagog měl navíc možnost spolupracovat se špičkovými akademiky českého původu jako Karel Habětínek (i on se stal členem Hohenwartovy vlády), díky čemuž ztratil předsudky vůči kulturní zaostalosti neněmeckých národností. V Hohenwartově kabinetu byl klíčovým vyjednavačem takzvaných fundamentálních článků, které byly zamýšleny jako pokus o česko-rakouské vyrovnání pomocí poskytnutí jisté autonomie českým zemím a uznání jejich státoprávní výlučnosti. Jednání s českými politiky (Jindřich Jaroslav Clam-Martinic a František Ladislav Rieger) zahájil již v únoru 1871 a do srpna se mu podařilo dosáhnout široké dohody.[3][1][4]
Ještě počátkem září 1871 byl Schäffle optimistický ohledně implementace fundamentálních článků. Odjel dokonce na dovolenou. Jenže v následujících měsících byly fundamentální články vlivem ostré opozice zejména z řad německorakouských liberálů odmítnuty.[5] Po následném pádu vlády Schäffle odešel z rakouské politiky a působil pak převážně v Německu. V letech 1881–1882 se krátce podílel na přípravě sociálního zákonodárství kancléře Otto von Bismarcka, ale jinak se výlučně zabýval akademickou drahou. Patřil ke kritikům hospodářského liberalismu a stoupencům myšlenek Ferdinanda Lassalla. Podporoval rozšiřování volebního práva a byl stoupencem ekonomického i politického federalismu.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 10. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schaeffle, Albert Eberhard Friedrich (1831-1903), Nationalökonom, s. 24–25. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 248–251.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 309.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 254–255.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Schäffle na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Kingdom of Württemberg; Ratio (3:5)
Autor: MSeses, Licence: CC BY-SA 3.0
Grab von Albert Schäffle auf dem Pragfriedhof in Stuttgart