Albert Vojtěch Velflík

Albert Vojtěch Velflík
Albert Vojtěch Velflík, rektor české techniky v Praze (1899)
Narození	4. dubna 1856 Kralovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	11. listopadu 1920 (ve věku 64 let) Mnichovice Československo Československo
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	stavební inženýr, pedagog, technik, stavitel, učitel a politik
Ocenění	Řád železné koruny III. třídy
Funkce	člen Panské sněmovny (1917–1918)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Vojtěch Velflík (4. dubna 1856 Kralovice^[1] – 11. listopadu 1920 Mnichovice)^[2] byl český inženýr, konstruktér mostů a vysokoškolský profesor inženýrského stavitelství. Třikrát byl zvolen rektorem Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze.

Narodil se v Kralovicích. Vystudoval reálku v Plzni. Poté pokračoval ve studiu na Polytechnickém ústavu v Praze, který absolvoval v roce 1879. Poté nastoupil do firmy civilního inženýra Viléma Plenknera. V roce 1880 se vrátil na techniku jako asistent profesora Josefa Šolína. Zabýval se teorií příhradových mostů. tomto oboru se habilitoval jako soukromý docent v roce 1886 prací Theorie mostů soustavy Howeovy. Poté nastoupil jako konstruktér do Pražské akciové strojírny (bývalá továrna Josepha Johna Rustona – Rustonka). Zde se podílel na konstrukci řady ocelových konstrukcí, především mostů a střešních konstrukcí. V roce 1891 se vrátil na pražskou techniku, kde začal přednášet mostní, silniční a železniční stavitelství na místo onemocnělého profesora Viléma Bukovského. V roce 1893 byl pak jmenován řádným profesorem.

Třikrát byl zvolen rektorem Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze (1897–1898, 1899–1900, 1906–1907); dále byl dvakrát zvolen děkanem (1893–1894, 1903).

Vedle svého oboru se rovněž zabýval dějinami ČVUT a dějinami mostního stavitelství. Byl jedním z redaktorů Ottova slovníku naučného pro inženýrské stavitelství, působil i jako redaktor časopisu Technický obzor. Proslovil řadu přednášek pro Spolek architektů a inženýrů. Byl členem výboru Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895.

• ocelové stropní a střešní konstrukce Německého divadla v Praze (otevřeno 1888)
• ocelové mosty železniční trati Wels-Pasov
• kesony pro opravu Karlova mostu po povodni 1890
• ocelová konstrukce Strojovny na Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891. V roce 1893 byl objekt Strojovny rozebrán a prodán do Innsbrucku, kde sloužil jako tržnice.
• ocelová konstrukce stropu Vinohradské vodárny v Podolí (zbořeno, na místě dnešní Podolské vodárny)
• most v Libočanech
• ocelová konstrukce střechy Divadla na Vinohradech (otevřeno 1907)

• Theorie příhradových mostů, 1886
• Příhradové železné mosty s přímo-pásovými hlavními nosníky složené soustavy : výpočet i grafické vyšetření vnitřních sil a stanovení rozměrů průřezových na příkladě provedeného mostu přes Dunaj u Kremže : pro praktickou potřebu inženýrů a k studiu posluchačů vysokých škol technických, Praha : Spolek posluchačů inženýrství při c.k. české vysoké škole technické, 1890
• Stavitelství mostní. Díl prvý, Zřízení vozovky a mostovky na mostech silnicových a železnicových, jakož i příčného ztužení jich hlavních nosníků, Praha : Spolek posluchačů inženýrství na c.k. české vysoké škole technické, 1896
• Stavitelství mostní. Díl druhý, Hlavní nosníky trámové. Praha : Česká matice technická, 1899
• Nauka o stavebních hmotách : zvláště o horninách technicky významných o jich zkoumání a zpracování. K studiu posluchačů vysokých škol technických, k praktické potřebě inženýrů, stavitelů a správců kamenných lomů i jiných stavebních závodů. Praha : Česká matice technická, 1913–1917

• Dějinný a technický vývoj stavitelství mostního od nejstarších dob až po naše časy, Praha : Spolek posluchačů inženýrství na c.k. vysoké škole techn., 1894
• Dějiny technického učení v Praze : s dějinným přehledem nejstarších inženýrských škol, jakož i akademií a ústavů v Rakousku, na nichž bylo vědám inženýrským nejdříve vyučováno : pamětní spis na oslavu založení stavovské inženýrské školy v Praze před 200 lety a 100letého trvání polytechnického ústavu Pražského. I, Od prvního vyučování inženýrským vědám v Rakousku 1686, až do zakončení utraquistického období polytechnického ústavu v království Českém r. 1869, Praha : Nákladem sboru professorského c.k. české vysoké školy technické, 1906–1909
• Život a působení prvního presidenta a zakladatele České akademie arch. dr. ph. a dr. techn. Josefa Hlávky s přehledem pokroku v umění stavitelském za jeho života : pamětní vzpomínka. Praha : Česká akademie věd a umění císaře Františka Josefa I., 1908
• Dějiny technického učení v Praze s dějinným přehledem nejstarších inženýrských škol, jakož i akademií a ústavů v Rakousku, na nichž bylo vědám inženýrským nejdříve vyučováno : Díl druhý, po smrti autorově dokončil inž. Jan Kolář, Praha : Česká matice technická, 1910–1925

• Spolek architektů a inženýrů
• Česká akademie věd a umění císaře Františka Josefa I.

• čestný člen Spolku posluchačů inženýrství při České vysoké škole technické v Praze
• Řád železné koruny III. třídy
• 1906 jmenován c. a k. dvorním radou
• 1908 zvolen řádným členem České akademie Františka Josefa I.
• 1912 jmenován čestným členem Spolku architektů a inženýrů

• Je po něm pojmenována Velflíkova ulice 50°6′16″ s. š., 14°23′37″ v. d. v areálu ČVUT v Praze 6 – Dejvicích.

• heslo Velflík, Albert Vojtěch. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1907. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XXVI. S. 516–518.
• Rektoři obou českých vysokých škol technických. Světozor. Prosinec 1899, roč. XXXIII, čís. 52 (1689), s. 617–618. Dostupné online. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Vojtěch Velflík na Wikimedia Commons
• Autor Albert Vojtěch Velflík ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Albert Vojtěch Velflík
• Albert Vojtěch Velflík na stránkách ČVUT