Albert z Thurn-Taxisu

Albert kníže Thurn-Taxis
8. kníže z Thurn-Taxisu
Ve funkci: 2. června 1885 – 22. ledna 1952
Předchůdce	Maxmilián z Thurn-Taxisu
Nástupce	František Josef z Thurn-Taxisu
Dědičný generální poštmistr
Ve funkci: 2. června 1885 – 22. ledna 1952
Předchůdce	Maxmilián z Thurn-Taxisu
Nástupce	František Josef z Thurn-Taxisu
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Předchůdce	Maxmilián z Thurn-Taxisu
Nástupce	František Josef z Thurn-Taxisu
Člen pruské panské sněmovny
Člen první sněmovní komory v Bavorsku
Člen první sněmovní komory v Württembersku
Tajný rada
Rodné jméno	Albert Maria Joseph Maximilian Lamoral von Thurn und Taxis
Narození	8. května 1867 Řezno
Úmrtí	22. ledna 1952 (ve věku 84 let) Řezno
Místo pohřbení	Klášter svatého Jimrama
Choť	Markéta Klementina Habsbursko-Lotrinská (od 1890)
Rodiče	Maxmilián Antonín z Thurn-Taxisu a Helena Bavorská
Děti	Alžběta Helena z Thurn-Taxisu František Josef z Thurn-Taxisu Karel August z Thurn-Taxisu Max Emanuel z Thurn-Taxisu Rafael Rainer z Thurn-Taxisu Ludvík Filip z Thurn-Taxisu Filip Arnošt z Thurn-Taxisu
Příbuzní	Maxmilián Maria z Thurn-Taxisu, Alžběta z Thurn-Taxisu a Luisa z Thurn-Taxisu (sourozenci) Prince Maria Emanuel, Margrave of Meissen, Prince Albert of Saxony, Princess Mathilde of Saxony, Princess Maria Josepha of Saxony[1] a Princess Maria Anna, Princess of Saxe-Gessaphe[1] (vnoučata)
Profese	politik
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna doctor honoris causa Innsbrucké univerzity
Commons	Albert, 8th Prince of Thurn and Taxis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Maria 8. kníže z Thurn-Taxisu (Albert Maria Josef Maxmilián Lamoral, 8. kníže z Thurn-Taxisu, vévoda z Wörthu a Donaustaufu / Albert Maria Joseph Maximilian Lamoral, 8. Fürst von Thurn-Taxis, Herzog von Wörth und Donaustauf) (8. května 1867, Řezno – 22. ledna 1952, Řezno) byl německý šlechtic, od roku 1885 kníže a hlava celého rodu Thurn-Taxisu. Před zánikem monarchistického zřízení ve střední Evropě mu náleželo dědičné členství v horních komorách parlamentů čtyř států. Patřil k nejbohatším velkostatkářům v Německu, do roku 1945 vlastnil také značný majetek v Československu (Litomyšl, Chotěšov). Byl rytířem Řádu zlatého rouna a sňatkem se spříznil s rodem Habsburků, kromě toho byl synovcem rakouské císařovny Alžběty.

Životopis

Pocházel z významné šlechtické rodiny Thurn-Taxisů, narodil se v Řezně jako mladší syn prince Maxmiliána Thurn-Taxise (1831–1867) a jeho manželky princezny Heleny Bavorské (1834–1890), která byla starší sestrou rakouské císařovny Alžběty. Studoval práva a dějiny umění na univerzitách ve Würzburgu a Lipsku. Po předčasné smrti staršího bratra Maxmiliána (1862–1885) se stal knížetem a hlavou celého rodu Thurn-Taxisů, do dosažení plnoletosti (1888) zajišťovala správu majetku matka. Díky vlastnictví statků v několika zemích byl dědičným členem rakouské panské sněmovny, pruské panské sněmovny a první sněmovní komory v Bavorsku a Württembersku. Užíval také historický titul dědičného generálního poštmistra a v roce 1889 získal v Bavorsku titul vévody z Wörthu a Donaustaufu. Byl jmenován c. k. tajným radou a v roce 1889 obdržel Řád zlatého rouna. Během svého života pobýval převážně v Bavorsku, vlastnil ale také rozsáhlý majetek ve východních a západních Čechách (Litomyšl, Chotěšov, Rychmburk, Košumberk), na českých statcích mu patřilo přibližně 24 000 hektarů půdy a také několik honosných sídel (např. Chroustovice), která však rodina Thurn-Taxisů využívala jen zřídka.^[2] Patřil k nejbohatší evropské šlechtě, věnoval se podpoře umění a za první světové války jako inspektor Červeného kříže také charitě. Pozemková reforma v Československu nezasáhla jeho majetek nijak zásadně, přesto se s Československou republikou soudil o výši náhrad až u mezinárodního soudu v Haagu. Jako německému státnímu příslušníkovi mu byly všechny velkostatky v roce 1945 v Československu zestátněny na základě Benešových dekretů.

Kromě rakouského Řádu zlatého rouna obdržel řadu dalších vyznamenání, především v německých zemích. V roce 1923 získal čestný doktorát na univerzitě v Innsbrucku.

V roce 1890 se v Budapešti oženil s rakouskou arcivévodkyní Margaretou (1870–1955), dcerou generála arcivévody Josefa. Arcivévodkyni Margaretě i po sňatku náležel titul Její císařská a královská Výsost. Z jejich manželství pocházelo osm dětí, dědicem rodu byl nejstarší syn kníže František Josef Thurn-Taxis (1893–1971).

Odkazy

Reference

Literatura

• HORČIČKA, Václav a kolektiv: Cizí páni na české půdě. Pozemková reforma v meziválečném Československu na statcích cizích státních příslušníků; Praha, 2021; 258 s. ISBN 978-80-86781-43-3

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert z Thurn-Taxisu na Wikimedia Commons
• Rodokmen Thurn-Taxisů dostupné online Archivováno 5. 10. 2018 na Wayback Machine.
• Albert Thurn-Taxis na webu rakouského parlamentu dostupné online