Alberto Giacometti

Alberto Giacometti
Portrét A. Giacomettiho, lept, autor Jan Hladík, 2002
Narození	10. října 1901 Borgonovo, Švýcarsko
Úmrtí	11. ledna 1966 (ve věku 64 let) Chur, Švýcarsko
Vzdělání	School of Fine Arts, Ženeva
Alma mater	Académie de la Grande Chaumière
Povolání	sochař, grafik
Choť	Annette Arm
Rodiče	Giovanni Giacometti a Annetta Giacometti
Příbuzní	Diego Giacometti[1] a Bruno Giacometti[1] (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alberto Giacometti (10. října 1901 – 11. ledna 1966) byl švýcarský sochař, malíř a grafik, jeden z nejvýznamnějších sochařů 20. století.

Mládí

Narodil se v Borgonovu, v italsky mluvící části Švýcarska. Pocházel z uměleckého prostředí. Jeho otec Giovanni Giacometti patřil mezi známé postimpresionistické malíře. Alberto byl nejstarší ze čtyř dětí a byl si velmi blízký se svým podobně starým bratrem Diegem. Už od nejútlejšího dětství měl zájem o umění a navštěvoval výtvarnou školu v Ženevě. V lednu roku 1922 odešel do Paříže, kde studoval u Antoina Bourdelleho. Tam experimentoval s kubismem a surrealismem a stal se jedním z předních surrealistických sochařů. Tři roky po ukončení studia měl svou první velkou výstavu v Salonu des Tuileries v centru Paříže. Mezi jeho spolupracovníky patřili Joan Miró, Max Ernst, Pablo Picasso a Balthus. Mezi lety 1936 a 1940 se soustředil na vyřezávání lidských postav ze dřeva. Koncem roku 1941 Giacometti přesídlil do Ženevy, kde pracoval na zakázkách pro svého bratra Bruna, který byl architektem. V Ženevě se také seznámil s Annette Armovou, která se později stala jeho manželkou.

Pozdější roky

V roce 1962 mu byla udělena hlavní cena za sochařství na bienále v Benátkách. Díky této ceně se mu dostalo světového věhlasu. V pozdějších letech byly jeho obrazy vystavovány na řadě světových výstav po celé Evropě. I přes nepříliš dobré zdraví se vydal v roce 1965 do Spojených států, kde se konala výstava jeho prací v newyorském Muzeu moderního umění.

Alberto zemřel v roce 1966 na onemocnění srdce a bronchitidu. Byl pohřben v rodném Borgonovu v blízkosti svých rodičů.

Tvorba

Giacomettiho tvorba byla ovlivněna Kubismem a Surrealismem, v jeho dílech také představovala velkou roli filosofie a to v podobě existencialismu, fenomenologických úvah a otázky životních podmínek společnosti. Geocometti psal články pro noviny a výstavní katalogy a také zaznamenal řadu svých myšlenek do osobních zápisníků a deníků.

Také malby a kresby byly důležitou součástí umělcovy tvorby. Je známý především svými portréty, avšak v mládí vytvořil i hodně zátiší či krajin. V letech 1920 až 1930 namaloval také několik abstraktních obrazů.

Jeho dílem se detailně zabývala slovenská historička umění Iva Mojžišová.

Sochy

• Torso, 1926
• Manželé, 1927
• Muž a žena, 1929

Obrazy

• Autoportrét, 1921
• Manželé, 1926
• Annette, 1962

Sbírky

Nejrozsáhlejší sbírky Giacomettiho děl jsou v Kunsthausu v Curychu, významné sbírky jsou též v Muzeu moderního umění v New Yorku a ve Fondation Maeght v Saint-Paul-de-Vence.

Výstavy

• Národní galerie v Praze, Veletržní palác, 18. červenec – 1. prosinec 2019, kurátoři: Julia Tatiana Bailey (NGP), Catherine Grenier (Fondation Giacometti), Serena Bucalo-Mussely (Fondation Giacometti)^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Alberto Giacometti na anglické Wikipedii a Alberto Giacometti na německé Wikipedii.

Literatura

• Alberto Giacometti, Paříž bez konce. Č. Krumlov: Schiele Art centrum 2006
• Jacques Dupin (1962) "Alberto Giacometti", Paris, Maeght
• Reinhold Hohl (1971) "Alberto Giacometti", Stuttgart: Gerd Hatje

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alberto Giacometti na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alberto Giacometti
• Alberto Giacometti na sikart.ch
• (německy) Alberto Giacometti na hls-dhs-dss.ch