Alberto Juantorena
Alberto Juantorena | |
---|---|
![]() Juantorena při vítězství závodu na 800 m v roce 1976 | |
Osobní informace | |
Rodné jméno | Alberto Juantorena Danger |
Narození | 3. prosince 1950 (73 let) Santiago de Cuba[1] |
Stát | Kuba |
Výška | 190 cm |
Hmotnost | 84 kg |
Kariéra | |
Disciplína | 400 m, 800 m |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | LOH 1976 Montreal | běh na 400 m |
zlato | LOH 1976 Montreal | běh na 800 m |
Alberto Juantorena (celým jménem Alberto Juantorena Danger, * 3. prosince 1950 Santiago de Cuba) je bývalý kubánský atlet, běžec na středních tratích, dvojnásobný olympijský vítěz z roku 1976 z Letních olympijských her v Montrealu.
Pro jeho neobvyklou výkonnost se mu v době závodní kariéry přezdívalo El Caballo - "kůň". Novináři jej zase rádi označovali přídomkem Karibské tornádo.
Původně hrával basketbal, ale poznal, že jeho 188 centimetrů není pro tento sport optimální výškou. Zlom jeho životě nastal v roce 1971, když přišel z tehdejší provincie Oriente do hlavního města Havany, kde se setkal s polským trenérem Zygmuntem Zabierzowskim, který vychoval řadu polských sprinterů a který v té době zrovna působil na Kubě. Po několika měsících tréninku se Zabierzowskim zaběhl Juantorena 400 metrů za 48,2 sekundy a v následujícím roce se už kvalifikoval na olympijské hry v Mnichově. Jeho následující dráha vrcholového atleta trvala dvanáct let (1972-1984).
Alberto Juantorena vystudoval ekonomiku a už na sklonku své aktivní dráhy se ve své zemi začal věnovat nejrůznějším funkcím, především v oblasti sportu a vědy. Na Kubě se stal dokonce náměstkem ministra pro sport, místopředsedou kubánského olympijského výboru a v mezinárodním měřítku posléze i členem Rady Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF).
Do Síně slávy IAAF byl zařazen hned v roce jejího vzniku, 2012.
Světové rekordy Alberta Juantoreny
- 800 metrů, 1:43,50, Montreal 25.7.1976. Světový rekord z olympijského finále v Montrealu, první polovina závodu za 50,9 sekundy, druhá za 52,6 sekundy. Datum běhu připadlo shodou okolností na předvečer jednoho z kubánských státních svátků, dne útoku revolucionářů na kasárna Moncada 26.7.1953.
- 800 metrů, 1:43,44, Sofie 21.8.1977. Na sofijském stadionu Vasila Levského vylepšil Juantorena svůj rok starý rekord z olympijských her. První kolo se běželo za 51,4 sekundy, druhé za 52,0 sekundy. I ostatní běžci univerziádního finále dosáhli rychlých časů: stříbrný Jugoslávec Milovan Savić (1:45,6) i Francouz José Marajo (1:45,9). IAAF světový rekord schválila v zaokrouhlené podobě, 1:43,4.
Výkony Alberta Juantoreny v jednotlivých sezónách
400 m
rok | výkon | pořadí svět | poznámka |
---|---|---|---|
1971 | 48,2 | ||
1972 | 45,94 | 38 | ruční a elektronické výkon vedeny ve světových tabulkách dosud neodděleně |
1973 | 45,36 | 2 | ručně 45,6, 12= svět |
1974 | 44,7 | 1 | elektronicky 45,52, 7= svět |
1975 | 44,80 | 2 | |
1976 | 44,26 | 1 | |
1977 | 44,65 | 1 | |
1978 | 44,27 | 1 | |
1979 | 45,24 | 10 | |
1980 | 45,09 | 6 | |
1981 | 46,65 | ||
1982 | 45,51 | 25= | |
1983 | --- | --- | |
1984 | 45,69 | 58= |
800 m
rok | výkon | pořadí svět |
---|---|---|
1973 | 1:49,8 | |
1974 | 1:50,9 | |
1975 | --- | --- |
1976 | 1:43,50 | 1 |
1977 | 1:43,44 | 1 |
1978 | 1:44,38 | 4 |
1979 | 1:46,4 | 24= |
1980 | --- | --- |
1981 | 1:46,0 | 20 |
1982 | 1:45,15 | 14 |
1983 | 1:45,04 | 18 |
1984 | 1:44,88 | 22 |
= stejného výkonu dosáhli v sezoně dva atleti či více atletů
Vrcholové závody
Olympijské hry
Alberto Juatorena startoval na třech olympijských hrách – v roce 1972, 1976 a 1980.
Mnichov 1972
Na svých prvních olympijských hrách, v roce 1972 v Mnichově, postoupil Alberto Juantorena z rozběhu (45,94 sekundy) i z meziběhu (45,96 sekundy), ale v semifinále skončil pátý (46,06) – a pouhých 0,06 sekundy mu chybělo, aby se zařadil mezi první čtyři semifinalisty, kteří z jeho běhu postupovali do finále.
Montreal 1976
Na Letních olympijských hrách 1976 v Montrealu vyhrál nejdříve běh na 800 m a poté také na 400 m. Ve finále běhu na 800 metrů vytvořil nový světový rekord časem 1:43,50 min. Druhý skončil Ivo Van Damme z Belgie časem 1:43,86 min. Je dosud jediným atletem, který zvítězil na jedné olympiádě v těchto dvou disciplínách.
V běhu na 400 m vyhrál časem 44,26 s náskokem 14 setin sekundy před druhým Frederickem Newhousem z USA. V době, kdy už osm roků platil světový rekord Američana Lee Evanse z vysokohorské dráhy v Mexico City (43,86 sekundy), představoval Juantorenův čas nejlepší elektronicky měřený nížinný výkon v běhu na 400 metrů všech dob.
V Montrealu startoval ještě ve štafetě na 4 × 400 metrů, kde tým Kuby obsadil ve finále časem 3:03,81 sedmé místo.
Moskva 1980
Se zraněními bojující Alberto Juantorena se na olympijských hrách v Moskvě soustředil jen na jednu disciplínu – 400 metrů. Čas 45,09 sekundy stačil jen na čtvrté místo.
Světové univerziády
V roce 1973 vybojoval Alberto Juantorena zlatou medaili na světové univerziádě v Moskvě (400 metrů v čase 45,36 sekundy). Na univerziádě v roce 1977 v bulharské Sofii získal zlatou medaili v běhu na 800 metrů v novém světovém rekordu 1:43,44.
Světový pohár
Alberto Juantorena byl jednou z nejvýraznějších postav premiérového ročníku světového poháru, týmové soutěže jednotlivých kontinentů, která se konala v roce 1977 v západoněmeckém Düsseldorfu a jejímž nástupcem je současný Kontinentální pohár. V běhu na 800 m zvítězil (časem 1:44,04) v napjatě očekávaném souboji nad keňským půlkařem Mikem Boitem – závod byl sledován s velkým zájmem vzhledem k tomu, že se obě – v té době nejvýraznější – osobnosti světové osmistovky spolu nemohly, vinou afrického bojkotu, utkat rok předtím na olympijských hrách v Montrealu. Juantorena, běžící v dresu Střední Ameriky a Karibiku, připojil v Düsseldorfu i vítězství v běhu na 400 metrů (45,36 sekundy).
Panamerické hry
V roce 1975 získal Alberto Juantorena na panamerických hrách, přádaných ve vysokohorském prostředí hlavního města Mexika, stříbrnou medaili na 400 metrů (44,80 sekudy) a s kubánskou štafetou na 4 × 400 metrů vybojoval další stříbro časem 3:02,8. Na následujících panamerických hrách, v roce 1979 v San Juanu na Portoriku, byl znovu stříbrný na 400 m (45,24) i na 800 m (1:46,4) a v čase 3:06,3 připojil bronzovou medaili ve štafetě.
Hry Střední Ameriky a Karibiku
Juantorena na nich startoval poprvé v roce 1974 (zlatá medaile v Santo Domingu na 400 metrů, 45,52 a ve štafetě na 4 × 400 metrů, 3:06,36), podruhé v roce 1978 v kolumbijském Medellínu (vítězství na 400 metrů v druhém nejlepším čase své čtvrtkařské kariéry – 44,27 sekundy – a v běhu na 800 metrů, 1:47,23) a v roce 1982 v kubánské Havaně (zlatá medaile na 800 metrů v čase 1:45,15 a opět ve štafetě na 4 × 400 metrů, v čase 3:03,59).
Mistrovství Střední Ameriky a Karibiku
V roce 1973 zvítězil v běhu na 400 metrů na mistrovství ve venezuelském Maracaibu (46,4). Zlatou medaili vybojoval také v roce 1981 v Santo Domingu za čas 1:47,59 v běhu na 800 metrů.
Mistrovství světa
Alberto Juantorena se ještě dožil historicky prvního atletického mistrovství světa v Helsinkách v roce 1983. V jednom ze semifinálových běhů na 800 metrů však po nešťastném došlápnutí na vnitřní obrubník atletické dráhy utrpěl komplikovanou frakturu nohy a musel být z dráhy odnesen s bolestivými grimasami na nosítku. Dokázal se však zotavit a ve velmi dobré formě absolvoval ještě svou poslední sezónu – 1984. Ale již bez čtvrté olympijské účasti, o kterou ho připravilo kubánské připojení se k sovětskému bojkotu letních olympijských her v Los Angeles.
Družba 84
Alberto Juantorena ukázal naposledy své běžecké schopnosti ve svých bezmála 34 letech, na závodech Družba, jejichž mužské atletické disciplíny se odbývaly v Moskvě (ženy závodily v Praze) a které byly jakousi náhradní akcí za Sovětským svazem a jeho spojenci bojkotované olympijské hry v Los Angeles. Juantorena v Moskvě startoval v běhu na 800 metrů a v mrtvém závodě vybojoval společně s Polákem Ryszardem Ostrowskim (oba 1:45,68) svou poslední zlatou medaili.
Nejlepší výkony Alberta Juantoreny
400 metrů
výkon | pořadí | místo | datum | závod |
---|---|---|---|---|
44,26 | 1 | Montreal | 29.7.1976 | olympijské hry |
44,27 | 1 | Medellín | 16.7.1978 | hry Střední Ameriky a Karibiku |
44,65 | 1 | Havana | 13.9.1977 | Spartakiáda spřátelených armád |
44,70 | 1 | Ostrava | 5.6.1976 | mítink Zlatá tretra |
44,79 | 1 | Guadalajara | 12.8.1977 | kvalifikace atletů Střední Ameriky a Karibiku pro světový pohár 1977 v Düsseldorfu |
44,80 | 2 | Mexico City | 18.10.1975 | panamerické hry |
44,7 | 1 | Turín | 24.7.1974 | mezinárodní mítink |
44,7 | 1 | Havana | 24.4.1976 | Barrientosův memoriál |
44,92 | 1 | Drážďany | 19.5.1976 | |
44,98 | 1 | Berlín | 16.6.1977 | mítink Olympijský den |
800 metrů
výkon | pořadí | místo | datum | závod |
---|---|---|---|---|
1:43,44 | 1 | Sofie | 21.8.1977 | světová univerziáda |
1:43,50 | 1 | Montreal | 25.7.1976 | olympijské hry |
1:43,64 | 1 | Curych | 24.8.1977 | mítink Weltklasse |
1:43,66 | 1 | Bydhošť | 19.6.1977 | Kusocińského memoriál |
1:44,04 | 1 | Düsseldorf | 2.9.1977 | světový pohár |
1:44,38 | 1 | Kolín nad Rýnem | 22.6.1978 | |
1:44,88 | 3 | Florencie | 13.6.1984 | mezinárodní mítink |
1:44,9 | 1 | Havana | 10.7.1976 | |
1:44,97 | 1 | Bratislava | 10.6.1978 | mítink PTS (Pravda-Televízia-Slovnaft) |
1:45,04 | 1 | Havana | 17.6.1983 |
Alberto Juantorena v ročních žebříčcích (world rankings) časopisu Track & Field News
celkové pořadí (muži)
rok | pořadí |
---|---|
1976 | 1. místo |
1977 | 1. místo |
400 m
rok | pořadí |
---|---|
1972 | --- |
1973 | 3. místo |
1974 | 1. místo |
1975 | 4. místo |
1976 | 1. místo |
1977 | 1. místo |
1978 | 1. místo |
1979 | 5. místo |
1980 | 10. místo |
1981 | --- |
1982 | --- |
800 m
rok | pořadí |
---|---|
1976 | 1. místo |
1977 | 1. místo |
1978 | 6. místo |
1979 | --- |
1980 | --- |
1981 | --- |
1982 | 2. místo |
Alberto Juantorena a Československo
Československo představovalo pro Alberta Juantorenu oblíbenou závodnickou destinací a na mítincích a utkáních v českých zemích i na Slovensku startoval poměrně často.
V Československu startoval již před olympijskými hrami v Mnichově, v roce 1972 na pražském Rošického memoriálu, kde byl druhý v běhu na 400 metrů v čase 46,6 sekundy. V roce 1974 zaujal pražské publikum, když na strahovském stadionu předvedl během mezistátního atletického utkání Československo-Kuba-Maďarsko kvalitní čas v běhu na 400 metrů - 45,3 sekundy. V roce 1975 se do Prahy vrátil a znovu startoval na Rošického memoriálu, kde vyhrál běh na 400 metrů v čase 46,0 sekundy. V olympijském roce 1976 startoval v Bratislavě na mítinku PTS (Pravda-Televízia-Slovnaft), kde vyhrál jak běh na 400 (45,85 s), tak i na 800 metrů (1:46,8). Podobný dvojstart uskutečnil v roce 1976 také v Ostravě, na mítinku Zlatá tretra. V Ostravě vyhrál běh na 800 metrů (1:47,6) - a především na 400 metrů ve vynikajícím čase 44,70 s, který se na dlouhá léta stal nejrychlejším časem zaběhnutým v této disciplíně na československém či českém území.
Právě v Ostravě - jak záhy prozradil jeho polský trenér - dospěl Juantorena po úspěšném dvojstartu na mítinku Zlatá tretra k definitivnímu rozhodnutí startovat na blížících se olympijských hrách v Montrealu ve dvou disciplínách - v běhu na 400 i 800 metrů.
Do Československa přicestoval Juantorena i po montrealském olympijském triumfu. Hned v roce 1977 byl první v běhu na 800 m na ostravské Zlaté tretře (1:45,8) a zvítězil i na bratislavské PTS (400 m za 45,63). Obě města navštívil i v následujícím roce 1978. Vyhrál opět jak v Ostravě (400 m za 45,17 sekundy), tak i v Bratislavě (400m za 45,99 sekundy a 800 metrů za 1:44,97). Ještě v roce 1982, na sklonku své atletické kariéry, zvítězil ve Vítkovicích v běhu na 800 metrů v čase 1:48,19 a v Bratislavě v čase 1:46,46.
Zatím poslední návštěva Alberta Juantoreny v České republice se uskutečnila 20.5.2016, kdy byl hostem 55. ročníku Zlaté tretry. Během tohoto ostravského pobytu navštívil rovněž industriální komplex Dolní oblast Vítkovice.
Zajímavost
Alberto Juantorena je zmíněn v legendární československé televizní komedii Jak dostat tatínka do polepšovny. Tatínek poté, co se syn Vašek (Tomáš Holý) nečekaně vrátí z výpravy s dědou, pronesl větu: "To není Colombo, to je Juantorena."
Alberto Juantorena a IAAF
Alberto Juantorena působí jako člen Rady Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) a je členem Rozvojové komise IAAF.[1] Na kongresu IAAF v Pekingu v srpnu 2015 byl zvolen za jednoho ze čtyř viceprezidentů této atletické asociace.
Odkazy
Reference
- ↑ Alberto Juantorena [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2015-06-06]. Dostupné online.
Související články
- Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 800 m
Literatura
- International Athletics Annual 1985, Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by Sports World Publications Ltd, ISBN 0-948208-023, Bob Phillips: Alberto Juantorena, str. 77-78
- Atletika, ročník 29, 1977, č.1, Jan Novotný: Karibské tornádo jménem Alberto Juantorena, str. 24-25
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alberto Juantorena na Wikimedia Commons
- Alberto Juantorena na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Videozáznam běhu na 800 metrů z Letních olympijských her 1976 z Montrealu
- Alberto Juantorena v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.
Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Flag_the_USSR_schema_Sbornik_zakonov_1938-1956.svg/200px-Flag_the_USSR_schema_Sbornik_zakonov_1938-1956.svg.png)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Flag_the_USSR_schema_Sbornik_zakonov_1938-1956.svg/200px-Flag_the_USSR_schema_Sbornik_zakonov_1938-1956.svg.png)
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Olympijská vlajka
The flag of Brazil from 1968 to 1992 with 23 stars.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
US Flag with 46 stars. In use 4 July 1908–3 July 1912. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain.
Other version: Image:US 46 Star Flag.svgUS Flag with 44 stars. In use 4 July 1891–3 July 1896. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain.
The flag of Brazil from 1968 to 1992 with 23 stars.
Press Photo Cuban athlete Alberto Juantorena is subject of PBS WORLD Series