Albi

Albi
Katedrála sv. Cecílie
znak
Poloha
Souřadnice	43°55′44″ s. š., 2°8′47″ v. d.
Nadmořská výška	169 m n. m.
Stát	Francie Francie
Region	Midi-Pyrénées
Departement	Tarn
Arrondissement	Albi
Kanton	chef-lieu 6 kantonů
Albi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	44,26 km²
Počet obyvatel	48 916 (2010)
Hustota zalidnění	1 105,2 obyv./km²
Správa
Starostka	Stéphanie Guiraud-Chaumeil
Oficiální web	www.mairie-albi.fr
E-mail	secretariat.general@mairie-albi.fr
PSČ	81000
INSEE	81004
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albi je město na jihu Francie v departementu Tarn a regionu Midi-Pyrénées. Má 48 000 obyvatel. Nachází se na řece Tarn 50 km severozápadně od Toulouse asi ve středu jižní Francie. Je správním městem 6 kantonů, ve kterých se nachází 18 správních obcí.^[1]

Historie

První obyvatelé žili v místě dnešního Albi v době bronzové.

Město samo bylo založeno Římany po jejich dobytí Galie v roce 51 př. n. l. jako osada Civitas Albiensium. Archeologické nálezy však dokládají, že se nejednalo o příliš významné antické město.

V roce 1040 dochází ke stavbě Starého mostu (Pont Vieux), který se stal důležitým faktorem ovlivňujícím obchod. Výstavba nových městských čtvrtí dokládá probíhající hospodářskou konjunkturu města. Vedle tržeb z obchodu a daní bylo zdrojem městských příjmů i mýto za použití mostu.

Ve 12. a 13. století si zde Albigenští neboli Kataři zřídili vlastní formu křesťanství, která byla církví i státem tehdejší doby odsouzena jako kacířská a proti albigenským byla vyhlášena křížová výprava, díky níž bylo toto město mezi lety 1209 a 1229 zcela zničeno, celá oblast vydrancována a obyvatelé drasticky pozabíjeni. Jedním z výsledků křížové výpravě bylo i to, že do té doby prakticky nezávislá oblast byla pevně včleněna pod moc francouzských králů.

Na konci 13. století dokončil v Albi biskup Bernard de Castanet budování biskupského Paláce de la Berbie, který svým zevnějškem připomíná vojenskou pevnost. V roce 1282 pak byla započata výstavba podobně mohutné a dojmem pevnosti působící katedrály Sainte-Cécile.

K novému rozvoji města došlo v období Renesance, kdy zde bylo z rostliny „Isatis Tinctoria“ vyráběno proslavené barvivo. O rozkvětu města v tomto období dodnes vypovídají krásné a luxusní renesanční měšťanské domy vybudované obchodníky s barvivem.

V roce 1678 bylo v Albi zřízeno arcibiskupství.

Město si dodnes zachovalo pozdějšími zásahy dosti nepoškozený charakter historického města, jemuž jako hlavní stavební materiál významně dominuje režné cihelné zdivo, typické pro celou historickou provincii Languedoc.

Památky

Katedrála Sainte-Cécile

Výstavba katedrály započala roku 1282 a byla dokončena roku 1482. Je vybudována z cihel a zvenčí působí dojmem nepřístupné, jednolitě utvářené vojenské pevnosti. Zdi katedrály jsou 6 metrů široké. Jedná se o nejmohutnější stavbu z pálených cihel na světě.

V letech 1515–1540 byla ke katedrále přistavěna 78 m vysoká věž zvaná Baldaquin.

Interiér katedrály je tvořen pouze jedinou lodí a je bohatě vyzdoben freskami italských raně renesančních umělců, z nichž vyniká obzvláště freska Posledního soudu z 15. století.

Nádheru interiéru výrazně dotváří také filigránsky tvořená chórová přepážka ve stylu Flamboyantní gotiky. Kromě gotického ornamentu ji zdobí také přes 200 polychromovaných soch vytesaných příslušníky burgundsky orientované dílny z Cluny. Varhany byly postaveny mezi roky 1734 a 1736.

Pevnostní charakter katedrály odpovídá nejen místnímu pojetí gotické architektury, které je bylo odlišné od „závazné“ podoby gotické architektury budované v Île-de-France, ale je také jasnou deklarací pevnosti a neochvějnosti katolické církve, jako reakce na potlačené Albigenské kacířství.

Palais de la Berbie

Starší než papežský palác v Avignonu je biskupský Palais de la Berbie. Představuje jednu z nejstarších a nejlépe dochovaných hradních staveb ve Francii. Velkolepá pevnost byla dokončena před koncem 13. století. Jméno paláce pochází z okcitánského slova „Bisbia“, které znamená „biskupský palác“.

Pont Vieux

Starý most (Pont Vieux) je používán ještě ticíc let po svém vzniku. Byl vybudován z kamene v roce 1035, je nesen osmi mostními oblouky a měří 151m. Ve 14. století byl most opevněn a doplněn padacím mostem.

Lycée Lapérouse

V Albi sídlí také elitní škola Lycée Lapérouse. Gymnázium s 650 studenty sídlí ve starém klášteře. Pyšní se například několika literárními odděleními nebo hudebním oddělením vybaveným množstvím špičkových hudebních nástrojů.

Musée Toulouse-Lautrec

V bývalém biskupském paláci je umístěno Museum Henriho de Toulouse-Lautrec, které obsahuje nejrozsáhlejší sbírku prací tohoto francouzského malíře a rodáka z Albi. Vedle jeho prací je v muzeu vystaveno také množství děl Edgara Degase, Augusta Rodina a dalších významných umělců.

• 
  Socha před palácem Berbie
• 
  Věž katedrály Sainte-Cécile
• 
  Biskupský palác, dnes museum HTL
• 
  Socha Jeana Francoise Galaupa

Sport

• Město Albi bylo „účastníkem“ 13 etapy Tour de France 2007. Etapa měla délku 54 km a probíhala jako Časovka jednotlivců se startem i cílem ve městě.
• 7. etapa Tour de France 2013 končila v tomto městě.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

• Jean François La Pérouse (1741–1788), mořeplavec
• Henri de Toulouse-Lautrec (1864–1901), malíř
• Gérard Onesta (* 1960), politik a europoslanec
• Cédric Coutouly (* 1980) cyklistický závodník

Partnerská města

• Girona, Španělsko
• Palo Alto, USA

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albi na anglické Wikipedii.

Související články

• Arcidiecéze Albi

Externí odkazy

• Galerie Albi na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Albi na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Albi ve Wikislovníku
• Turistické informační středisko (fr, en, es)
• Oficiální stránky města (fr)
• Oficiální stránky města (en)
• Základní Informace pro návštěvníky (en)
• Turistický průvodce, historie, fotogalerie, etc. Archivováno 8. 10. 2007 na Wayback Machine. (en)
• Stručnější turistický průvodce po Albi: katedrála, Museum Toulouse-Lautrec, Staré město (fr, en)
• Arcidiecéze Albi (Albia) (en, heslo z katolické encyklopediez roku 1908)