Albion (planetka)

Albion
Snímek Albionu (zakroužkovaný) s dlouhou expozicí pořízený ESO v září 1992
Snímek Albionu (zakroužkovaný) s dlouhou expozicí pořízený ESO v září 1992
Identifikátory
Typplanetka
Označení(15760) Albion
Předběžné označení1992 QB1
Katalogové číslo15760
Objeveno
Datum30. srpna 1992
MístoMauna Kea Observatories
ObjevitelDavid C. Jewitt
Jane X. Luuová
Jméno poAlbion
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha2010-07-23
00:00:00,0 UTC
2455400,55 JD
Velká poloosa6 611 141 210 km
44,19 au
Výstřednost0,075
Perihel6 116 104 907 km
40,88 au
Afel7 106 177 514 km
47,50 au
Perioda (oběžná doba)107 306,37 d
(293,79 a)
Střední denní pohyb0,00335°/den
Sklon dráhy 
- k ekliptice2,18°
Délka vzestupného uzlu359,35°
Argument šířky perihelu3,75°
Střední anomálie19,04°
Průchod perihelem1995-01-06
09:15:18,89 UTC
2449723,8856353 JD
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost7,2
Rovníkový průměr167 km

(15760) Albion, dříve provizorně označen 1992 QB1, je první objevené transneptunické těleso po Plutu a Charonu. Roku 1992 ho na observatoři Mauna Kea na Havaji objevili američtí astronomové Davidem Jewittem z Havajské univerzity a Jane Luuová z Kalifornské univerzityBerkeley.[1] Nyní je řazeno mezi tzv. klasická tělesa Kuiperova pásu, kterým se také podle jeho označení (QB1, anglická výslovnost [kjuː biː wʌn]IPA) přezdívá kubewana.[2]

Objevitelé původně zamýšleli těleso pojmenovat Smiley jako humornou narážku na George Smileyho, fiktivního hrdinu ze špionážních románů Johna le Carré, z nichž jeden v té době Jane Luuová četla. Tento nápad byl však záhy opuštěn, neboť se ukázalo, že stejné jméno již nese planetka (1613) Smiley, pojmenovaná po americkém astronomovi Charlesi Smileym.[3] Těleso nakonec zůstalo až do roku 2018 nepojmenované. V lednu 2018 bylo pojmenované Albion podle mytologické postavy z díla Williama Blakea.

Odkazy

Reference

  1. JEWITT, David C.; LUU, Jane X.; MARSDEN, Brian G. 1992 QB1 [online]. International Astronomical Union, 1992-9-14 [cit. 2010-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. SCHEIRICH, Petr. Drobky ve vzdálených končinách -- díl druhý. Instantní astronomické noviny [online]. 2002-9-20 [cit. 2010-5-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-10. ISSN 1212-6691. 
  3. SCHILLING, Govert. The Hunt for Planet X: New Worlds and the Fate of Pluto. Překlad z nizozemštiny Andy Brown. New York: Springer, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-387-77804-4. DOI 10.1007/978-0-387-77805-1. Kapitola Smiley, s. 145–154. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

1992 QB1 crop.jpg
This is a 5-min exposure photo of the probably most distant object known in the solar system. It was made on September 27, 1992, with the ESO 3.5 m New Technology Telescope at La Silla. These images were obtained by astronomers Alain Smette (ESO) and Christian Vanderriest (Observatorie de Meudon, Paris). The new object was discovered by American astronomers in late August 1992 and has been given the provisional designation 1992 QB1. The faint image of the 23-magnitude object is indicated by circles. The diameter is estimated as about 200 km. The very slow motion (about 75 arcseconds/day) corresponds to a distance of more than 6000 million km from the Sun. This places it just outside the orbit of the planet Pluto.
Solar System Template Final.png
Major Solar System objects. Sizes of planets and Sun are roughly to scale, but distances are not. This is not a diagram of all known moons – small gas giants' moons and Pluto's S/2011 P 1 moon are not shown.