Albrecht Aleš ze Šternberka

Albrecht Aleš ze Šternberka
Albrecht Aleš ze Šternberka. Portrét od Jana Kryštofa Handkeho v klášteře augustiniánů ve Šternberku.
(c) Michal Maňas, CC BY 4.0
Albrecht Aleš ze Šternberka. Portrét od Jana Kryštofa Handkeho v klášteře augustiniánů ve Šternberku.
Osobní údaje
Datum narození1322
Datum úmrtí14. ledna 1380 (ve věku 57–58 let)
Místo úmrtíLitomyšl
RodičeŠtěpán ze Šternberka
Povoláníarcibiskup a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Znak biskupa Albrechta Aleše ze Šternberka

Albrecht Aleš ze Šternberka, častěji Albert ze Šternberka[1] (asi 1322[2]14. ledna 1380 v Litomyšli) byl biskupem ve Zvěříně, Litomyšli a arcibiskupem magdeburským. Byl nejvýznamnějším členem moravské větve rodu Šternberků.[2]

Život

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Šternberků, z moravské větve rodu Šternberků. Jeho otcem byl významný šlechtic Štěpán ze Šternberka.

První písemná zmínka o Albrechtovi pochází z roku 1352, kdy byl jmenován děkanem olomoucké kapituly. V roce 1356 se stal biskupem ve Zvěříně. Když v roce 1357 zemřel jeho otec, zdědil se svým bratrem Zdeňkem rodový majetek. V roce 1360 však zemřel i tento jeho bratr a Albrecht se tak dělil nad správou rodového majetku s jeho synem Petrem ze Šternberka.

Albrecht se pohyboval ve vysokých politických kruzích a jednal s mnoha představiteli té doby. V roce 1364 se stal biskupem v Litomyšli, o rok později se stal důvěrným rádcem císaře Karla IV. Roku 1368 provázel Karla IV. na cestě do Říma, díky panovníkově podpoře byl počátkem června 1368 povýšen na arcibiskupský stolec v Magdeburku.

V roce 1371 založil ve Šternberku klášter augustiniánů kanovníků.[3] Tentýž rok rezignoval na svůj post magdeburského arcibiskupa a nadále působil jako biskup litomyšlský.

V roce 1375 uzavřel se svým synovcem Petrem ze Šternberka majetkovou smlouvu za účasti širokého příbuzenstva. Roku 1378 přivedl do blízkosti biskupského hrádku a obory v Tržku u Litomyšle třináct kartuziánských mnichů a založil klášter zvaný Hájek Panny Marie (Rubus Mariae), kterému roku 1379 věnoval čtyři vsi severně od Olomouce včetně Dolan.[4]

V říjnu 1379 byl pověřen papežem Urbanem VI., aby vyšetřil spor mezi moravským markrabětem Joštem a olomouckými kanovníky. Dne 12. ledna 1380 Albrecht rozhodl o uvalení klatby na Jošta i olomouckou městskou radu a v Moravském markrabství vyhlásil interdikt.[5]

Albrecht Aleš ze Šternberka zemřel 14. ledna 1380.

Odkazy

Reference

  1. Pod tímto jménem vydával listiny[1]
  2. a b Encyklopedie šlechtických rodů. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-242-4573-7. S. strana 135. 
  3. MEZNÍK, Jaroslav. Lucemburská Morava 1310-1423. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. 562 s. ISBN 80-7106-363-0. S. 382. 
  4. Lucemburská Morava, s. 383.
  5. Lucemburská Morava, s. 221.

Literatura

  • Clemens Brodkorb, Zdeňka Hledíková, Michael Scholz. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches. ISBN 3-428-10303-3, S. 346–348 (hier als Albert von Sternberg bezeichnet).
  • DROZDOVÁ, Eva: Antropologický rozbor kosterních pozůstatků připisovaných biskupovi Albertu II. ze Šternberka, jeho synovci Petrovi ze Šternberka a jeho ženě Anně Rebece rozené z Kravař. In: Ve službách archeologie 2. Přírodovědné metody v archeologii a antropologii. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2001 s. 37-44.
  • PAPAJÍK, David - SOMER, Tomáš: Albert ze Šternberka: arcibiskup, zakladatel, mecenáš a diplomat doby Karla IV. Praha 2021. ISBN 978-80-7601-541-8.
  • PÄTZOLD, Stefan. Erzbischof Albrecht von Sternberg – ein Mährer in Magdeburg (1368–1371). In: Mitteldeutsche Lebensbilder./hrsg. von Werner Freitag. Köln, 2002, S. 11–26
  • POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové : panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 354 s. ISBN 978-80-7422-181-1. 
  • ŘEZANINA, Dušan. Karlův diplomat biskup Albert ze Šternberka. Duchovní pastýř 29 (1980), 134–136, 150–152, 166–167.
  • VEČEŘE, Vojtěch. Litomyšl Alberta ze Šternberka. Bakalářská práce Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2014. Dostupné online.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 52–53. 
  • SCHMUGGE, Ludwig: Das Pontifikale des Bischofs Albert von Sternberg. In: Mediaevalia Bohemica, Historický ústav ČSAV č. 3, 1970, s. 49-86.

Externí odkazy

Předchůdce:
Ondřej z Wislice
Znak z doby nástupubiskup zvěřínský
13561364
Znak z doby konce vládyNástupce:
Rudolf II. Anhaltský

Média použitá na této stránce

Wappen Bistum Leitomischl.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Bistums

Leitomischl
Albrecht II von Sternberg.jpg
(c) Michal Maňas, CC BY 4.0
Malba Albrecht II. von Sternberk v augustiniánském klášteře ve Šternberku. Portrét vytvořil Jan Kryštof Handke (1694-1774) v roce 17??.
Wappen Bistum Schwerin.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution
(Ursprüngliches) Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes Schwerin
Wappen Erzbistum Magdeburg.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Erzstiftes und Fürsterzbistums

Magdeburg
B 03 Albert ze Sternbergu.png
Autor: Bk.patriarcha, Licence: CC BY-SA 3.0
Znak 3. biskupa litomyšlského