Albrecht II. Saský
Albrecht II. Saský | |
---|---|
Narození | 1250 |
Úmrtí | 25. srpna 1298 (ve věku 47–48 let) Aken |
Pohřben | Lutherstadt Wittenberg |
Potomci | Rudolf I. Saský, Albrecht II. Sasko-Wittenberský a Anna Sasko-Wittenberská |
Otec | Albrecht I. Saský |
Matka | Helena Brunšvicko-Lüneburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Albrecht I. Saský |
---|---|
matka | Helena Brunšvická |
manželka | Anežka Habsburská |
syn | Rudolf I. Saský |
syn | Ota |
syn | Albrecht |
syn | Václav |
dcera | Alžběta |
dcera | Anna |
Albrecht II. Saský (1250? – 25. srpna 1298)[1] byl saský vévoda a jeden ze světských kurfiřtů.
Život
Albrecht byl mladším synem Albrechta I. a jeho třetí manželky Heleny, dcery Oty Brunšvického. 24. října 1273[2] byl za podporu volby Rudolfa Habsburského novopečeným římským králem odměněn – uzavřel sňatek s jeho dcerou Anežkou. Svého tchána podporoval[3] až do jeho smrti roku 1291, v pozici mluvčího se za Rudolfa Habsburského zúčastnil smlouvání s Přemyslem Otakarem II.,[4] roku 1280 se podílel na tažení do Čech,[5] což mu vyneslo dočasné svěření správy Moravy společně s titulem tutor Moraviae.[6] Na Moravě skutečně Albrecht pobýval a to i s manželkou. Dostal se zde do sporu s Milotou z Dědic a Gerhardem z Obřan, který vedl k jejich zatčení králem Rudolfem.[7] Po návratu mladého krále Václava II. z braniborské internace se zúčastnil tzv. chebské svatby.[8]
Na podzim 1291 vstoupil do jednání s Václavem II.[pozn. 1] a přislíbil mu za úplatu podpořit jím zvoleného kandidáta na tchánovou smrtí uvolněný post římského krále.[10] Na trůn se tak díky Václavovi a jeho společníkům dostal Adolf Nasavský. V únoru 1298 se Albrecht společně s Václavem II. a dalšími kurfiřty pohyboval na dvoře svého švagra Albrechta Habsburského,[11] nového pretendenta římského trůnu. Dočkal se Albrechtovy volby i vítězství v bitvě u Göllhaimu a v srpnu 1298 zemřel. Byl pohřben ve františkánském klášteře ve Wittenbergu, který byl časem zrušen a během vykopávek v roce 1883 byly nalezené kosterní pozůstatky příslušníků askánské dynastie přesunuty do místního zámeckého kostela.[12]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-18.
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 41.
- ↑ Václav II., str. 45
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 182. Dále jen Velké dějiny.
- ↑ Václav II., str. 65
- ↑ Velké dějiny, str. 376
- ↑ Velké dějiny, str. 381
- ↑ Velké dějiny, str. 393
- ↑ Václav II., str. 1545
- ↑ ANTONÍN, Robert. Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283-1300. Praha: Matice moravská, 2009. ISBN 978-80-86488-63-9. S. 165. Dále jen Zahraniční politika krále Václava II..
- ↑ Václav II., str. 165
- ↑ www.mz-web.de
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht II. Saský na Wikimedia Commons
- (německy) Genealogie
Předchůdce: Albrecht I. | Saský vévoda Albrecht II. Saský 1260–1298 | Nástupce: Rudolf I. Saský |
Média použitá na této stránce
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.
Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.
Obrázek jako takový jsem dělal já sám.Albrecht II von Sachsen-Wittenberg, Holzschnitt nach Vorlagen der Ahnengalerie des Kurfürsten Friedrichs des Weisen im Schloss Wittenberg aus dem Jahre 1596 von Balthasar Mencius /Menz erstellt.