Albrecht III. z Bogenu

Albrecht III. z Bogenu
Narození11. července 1165
Úmrtí20. prosince 1197 (ve věku 32 let)
ManželkaLudmila Přemyslovna
PotomciBertold III. z Bogenu
Luitpold z Bogenu
Albrecht IV. z Bogenu
OtecBertold II. z Bogenu
MatkaLiutgarda z Burghausenu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht III. z Bogenu (11. července 1165 – 20. prosince 1197) byl hrabě z Bogenu, držitel fojtství v Prüfeningu, Oberaltaichu a Winbergu. Páni z Bogenu byli mladší větví Babenberků, patřili mezi významnou bavorskou šlechtu a zároveň měli ve 12. a 13. století úzké politické vazby k Čechám.[1]

Život

Albrecht se před rokem 1189 se oženil s Ludmilou, dcerou Přemyslovce Bedřicha. Ludmila mu porodila tři syny.[2] Roku 1192 hrabě rozpoutal spor ve východním Bavorsku, když se nepohodl s Ludvíkem Bavorským a s bratry Rapotem a Jindřichem z Ortenburgu o majetek. Bogen požádal o pomoc meránské vévody a Přemysla Otakara I., strýce své ženy. Přemysl žádost o pomoc vyslyšel a vpadl do Bavorska.[3] Svým ničivým vpádem se dotkl štaufské územní politiky v Podunají[4] a vzniklý konflikt uhasil až císař. Albrecht se Přemyslovi pravděpodobně odvděčil během let, které musel Přemyslovec strávit v exilu. Po smrti švagra Albrechta Míšeňského se zřejmě přesunul na bogenský dvůr a po Bogenově smíření s císařem se změnil i postoj císaře k Přemyslovi.[5] V každém případě je pravděpodobné, že právě Albrecht z Bogenu podpořil Přemysla při jeho neúspěšném pokusu získat český trůn v květnu roku 1197.[6]

Albrecht z Bogenu zemřel koncem téhož roku. Vdova Ludmila se roku 1204 provdala za Ludvíka Bavorského a nadále výrazně ovlivňovala bavorskou politiku ve prospěch svého strýce Přemysla.[7]

Počátkem 21. století se Albrecht z Bogenu stal jednou z postav historického románu spisovatelky Ludmily Vaňkové Kdo na kamenný trůn.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KUBŮ, František. Hrabata z Bogenu v Čechách. [s.l.]: pratelemourence.cz, 18. srpna 2013. Dostupné online. 
  2. ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-18. 
  3. ↑ WIHODA, Martin. Vladislav Jindřich. Brno: Matice moravská, 2007. 412 s. ISBN 978-80-86488-00-4. S. 75. 
  4. ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 368. 
  5. ↑ Čechy v době knížecí, str. 372
  6. ↑ Vladislav Jindřich, s. 83–84
  7. ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci : jak žili, vládli a umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-759-8. S. 115. 

Literatura

  • MARTÍNEK, Jiří. Sušicko – bylo či nebylo. In: Historická geografie. 30. Pocta Jaroslavu Kašparovi. Sborník k 70. narozeninám Doc. PhDr. Jaroslava Kašpara, Csc.. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 1999. ISBN 80-85268-97-3. S. 85–100.
  • WIHODA, Martin. Vladislav Jindřich. Brno: Matice moravská, 2007. 412 s. ISBN 978-80-86488-00-4. 
  • ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci : jak žili, vládli a umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8. 

Externí odkazy