Albrecht Libštejnský z Kolovrat (1583–1648)

Albrecht Liebsteinský z Kolowrat
Albrecht Liebsteinský z Kolowrat
	Erb Libštejnských z Kolovrat
Německý místokancléř Českého království
	Ve funkci:; 1630 – 12. srpen 1648
Panovník	Ferdinand II., Ferdinand III.
Předchůdce	Otto z Nostitz
Nástupce	František Eusebius z Pöttingu
Královský místodržící v Čechách
	Ve funkci:; 1630 – 12. srpen 1648
Panovník	Ferdinand II., Ferdinand III.
Císařský komorník
	Ve funkci:; 1630 – 1648 ?
Panovník	Ferdinand II., Ferdinand III.
Říšský dvorní rada
	Ve funkci:; 1629 – ?
Panovník	Ferdinand II.
Narození	15. září 1583 ; Innsbruck ; Habsburská monarchie
Úmrtí	12. srpna 1648 (ve věku 54 let) ; Praha ; Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Praha
Choť	(1616) Sabina Viktorie z Wolkenstein-Trostburgu (1596–1684)
Rodiče	Jan Libštejnský z Kolovrat (1550–1616) ; Kateřina Boymund z Payersbergu (1562–1618)
Děti	František Karel I. (1620–1700) ; Ferdinand Ludvík (1621–1701) ; Jan Vilém (1625–1668) ; Leopold Oldřich (1635–1690)
Příbuzní	bratr: Ferdinand Vilém Libštejnský z Kolovrat (1581–1639) ; bratr: Jan Jiří Libštejnský z Kolovrat (1584–?) ; strýc: Jaroslav Libštejnský z Kolovrat (1553–1617) ; strýc: Jindřich Libštejnský z Kolovrat (1570–1646) ; strýc: Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat († 1630) ; strýc: Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640) ; bratranec: Oldřich František Libštejnský z Kolovrat (1607–1650) ; bratranec: Václav Libštejnský z Kolovrat (1634–1659) ; děd: Albrecht VI. Libštejnský z Kolovrat (1539–1586) ; babička: Alžběta Kavková z Říčan († 1585) ; praděd: Jaroslav IV. Libštejnský z Kolovrat (1487–1521) ; prababička: Marie Anna Žďárská z Chrástu († 1581)
Zaměstnání	politik
Náboženství	římskokatolické
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht Libštejnský z Kolovrat, také Albrecht Liebsteinský z Kolowrat (15. září 1583 Innsbruck – 12. srpna 1648 Praha)^[1] byl zakladatel starší (rychnovské) větve českého šlechtického rodu Libštejnských z Kolovrat. Zastával úřad místokancléře Českého království.

Původ a kariéra

Narodil se jako syn Jana Libštejnského z Kolovrat (1550–1616) a jeho manželky Kateřiny svobodné paní Boymund z Payersbergu (Bayersbergu; 1562–1618). Albrecht zahájil kariéru u dvora jako císařský číšník (1605–1612), mezitím se v roce 1607 stal radou apelačního soudu a v roce 1613 byl jmenován císařským radou.^[2] V roce 1622 získal hodnost císařského komořího^[3] a v roce 1629 byl jmenován členem říšské dvorní rady.^[1] Důležitější byl následující rok, kdy se stal německým místokancléřem v Čechách a českým královským místodržícím.^[4] Po vraždě Albrechta z Valdštejna a jeho stoupenců byl v roce 1634 jmenován členem komise zajišťující konfiskovaný majetek Trčků z Lípy.^[5]

Zemřel na konci třicetileté války a byl pohřben v barnabitském kostele sv. Benedikta v Praze na Hradčanech.^[6]^{[pozn. 1]}

Majetek

V roce 1629 si koupil statky Přítoky a Čestín Kostel.^[4] Později je však prodal. V roce 1640 koupil panství Rychnov nad Kněžnou, Zámrsk a Borohrádek za 120 tisíc zlatých od císařovny vdovy Eleonory Mantovské.^[7]^{[pozn. 2]}

Rodina

V Innsbrucku se 2. května 1616 oženil se Sabinou Viktorií svobodnou paní z Wolkenstein-Trostburgu (16. 3. 1596 Hohensaal b.M. – 27. 8. 1684 Chrudim, pohřbena v Chrudimi). Narodilo se jim 11 dětí.^[1] Čtyři synové byli 20. července 1658 povýšeni do říšského hraběcího stavu a 8. listopadu 1660 českého hraběcího stavu.

1. Anna Kateřina (4. 5. 1617 Innsbruck – 12. 4. 1669 Innsbruck), jeptiška v Innsbrucku
2. Johanna Eleonora (14. 12. 1618 Innsbruck – 27. 1. 1702 Chrudim, pohřbena v Chrudimi)
- ∞ (1649) Michael Alvernis-Saluzzo, markýz z Clavesana (19. 8. 1607 – 19. 8. 1678)
3. František Karel I. (13. 5. 1620 Innsbruck – 5. 5. 1700, pohřben v Brně), prezident rady nad apelacemi (1651–1667)
- 1. ∞ Magdalena Ludmila z Oppersdorfu (19. 5. 1625 Častolovice – 13. 4. 1672)
- 2. ∞ (15. 11. 1673) Izabela Klára Cecílie z Nogaroly († 10. 2. 1691, pohřbena v Brně)
4. Ferdinand Ludvík (12. 12. 1621 Innsbruck – 30. 9. 1701 Borohrádek, pohřben v Praze), 42. český velkopřevor maltézského řádu
5. Leopold (18. 5. 1624 Innsbruck – 18. 4. 1630 Innsbruck)
6. Jan Vilém (16. 9. 1625 Innsbruck – 30. 5. 1668 Brno, pohřben v Olomouci), kanovník v Olomouci, Brně a Vratislavi, papežem nepotvrzený 14. arcibiskup pražský (1667–1668)
7. Albrecht (28. 9. 1627 Innsbruck – 1. 5. 1650 Namur)
8. Lucie Viktorie (22. 11. 1630 Jindřichův Hradec – 30. 5. 1631 Jindřichův Hradec)
9. Arnošt (pokřtěn 10. 3. 1632 Vídeň – 15. 6. 1632, pohřben ve Vídni)
10. Marie Viktorie (pokřtěna 4. 5. 1633 Vídeň – 5. 2. 1635)
11. Leopold Oldřich (pokřtěn 2. 2. 1635 Vídeň – 4. 5. 1690, pohřben v Praze)
- ∞ (6.2.1662) Kateřina Barbora Krakovská z Kolovrat (asi 1641 – 19. 9. 1714)

Odkazy

Poznámky

↑ Tischerová však mylně uvádí, že se jednalo o Vojtěcha Libštejnského z Kolovrat.^[6] Místokancléř s takovýmto křestním jménem tehdy v seznamech nefiguruje.
↑ Podle Kolowratové. Věrně a stále, s. 34 zakoupil tyto tři statky až v roce 1647.

Reference

↑ ^a ^b ^c MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-12-21 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
↑ BORŮVKA, Vlastimil. Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat. 2. vyd. Praha: Onyx, 2000. ISBN 80-85228-61-0. S. 53–54.
↑ Kaiser und Höfe: Kolowrat, Albrecht (1583–1648), Reichshofrat [online]. Ludwig-Maximilians-Universität München [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 33–34.
↑ BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. 2. vyd. Brno: PhDr. Ivo Sperát, 2021. ISBN 978-80-87542-36-1. S. 686–687. Reprint vydání Praha, 1882.
↑ ^a ^b TISCHEROVÁ, Jana. Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky. Praha: Jalna, 2023. 880 s. ISBN 978-80-88421-04-7. S. 147.
↑ ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (6): Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 49, 431.

Literatura

JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 33–34.

Externí odkazy

Rodokmen

[7] Tischerová však mylně uvádí, že se jednalo o Vojtěcha Libštejnského z Kolovrat.^[6] Místokancléř s takovýmto křestním jménem tehdy v seznamech nefiguruje.

[9] Podle Kolowratové. Věrně a stále, s. 34 zakoupil tyto tři statky až v roce 1647.

[genealogy-1] MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-12-21 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.

[Borůvka-2] BORŮVKA, Vlastimil. Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat. 2. vyd. Praha: Onyx, 2000. ISBN 80-85228-61-0. S. 53–54.

[Kaiserhof-3] Kaiser und Höfe: Kolowrat, Albrecht (1583–1648), Reichshofrat [online]. Ludwig-Maximilians-Universität München [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. (německy)

[Juřík-4] JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 33–34.

[Bílek-5] BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. 2. vyd. Brno: PhDr. Ivo Sperát, 2021. ISBN 978-80-87542-36-1. S. 686–687. Reprint vydání Praha, 1882.

[Tischerová-6] TISCHEROVÁ, Jana. Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky. Praha: Jalna, 2023. 880 s. ISBN 978-80-88421-04-7. S. 147.

[HZT-8] ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (6): Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 49, 431.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[pozn. 1]

[7]

[pozn. 2]

Navigation

Navigace

Tématické portály