Albrecht Pruský (1809–1872)

Albrecht Pruský
princ Albrecht, asi 1860
Úplné jméno	Fridrich Jindřich Albrecht
Narození	4. října 1809 Königsberg
Úmrtí	14. října 1872 Berlín
Manželky	Marianna Oranžská Rosalie von Rauch
Potomci	Šarlota Pruská Albrecht Pruský Alžběta Pruská Alexandrina Pruská
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Fridrich Vilém III.
Matka	Luisa Meklenbursko-Střelická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht Pruský (Fridrich Jindřich Albrecht; 4. října 1809, Königsberg – 14. října 1872, Berlín) byl pátým synem a nejmladším dítětem pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. Jeho rodiče museli prchnout před Napoleonem u Berlína do Východního Pruska, a tak se Albrecht narodil v Königsbergu. Jeho staršími bratry byli Fridrich Vilém IV., pruský král v letech 1840 až 1861 a Vilém I., pruský král v letech 1861 až 1888 a první německý císař v letech 1871 až 1888.

Kariéra

V roce 1819 vstoupil do pruské armády jako poručík a v roce 1852 byl povýšen na generála jezdectva. V roce 1866 se účastnil prusko-rakouské války jako velitel armádního sboru jezdectva v bitvách u Jičína a u Hradce Králové. V prusko-francouzské válce v letech 1870/71 vedl jezdeckou divizi v bitvách u Wissembourg, Wörthu a Sedanu. Později se přidal k silám svého synovce Fridricha Karla a velkovévody Bedřicha Františka II. Meklenbursko-Zvěřínského v tažení proti Armée de la Loire (francouzské armádě).

Po válce byl Albrecht jmenován generálplukovníkem. Zemřel v Berlíně 14. října 1872 ve věku 63 let a byl pohřben v parku Mausoleum na zámku Charlottenburg.

Byl mimo jiné 74. nositelem velkokříže portugalského řádu věže a meče.

Manželství a potomci

14. září 1830 se dvacetiletý Albrecht v Haagu oženil se svou sestřenicí Mariannou Oranžskou, dcerou nizozemského krále Viléma I. a Vilemíny Pruské. Manželství bylo 28. března 1849 rozpuštěno. Za osmnáct let manželství se jim narodilo pět dětí:

• 1. Šarlota (21. 6. 1831 Berlín – 30. 3. 1855 Meiningen)^[1]

  ⚭ 1850 Jiří II. Sasko-Meiningenský (2. 4. 1826 Meiningen – 25. 6. 1914 Bad Wildungen), vévoda sasko-meiningenský od roku 1866 až do své smrti^[2]

• 2. mrtvě narozený syn (*/† 4. 12. 1832 Berlín)^[3]
• 3. Albrecht (8. 5. 1837 Berlín – 13. 9. 1906 Kamieniec Ząbkowicki), polní maršál, regent brunšvického vévodství od roku 1885 až do své smrti^[4]

  ⚭ 1873 Marie Sasko-Altenburská (2. 8. 1854 Eisenberg – 8. 10. 1898 Kamieniec Ząbkowicki)^[5]

• 4. Alžběta (27. 8. 1840 Kamieniec Ząbkowicki – 9. 10. 1840 tamtéž)^[6]
• 5. Alexandrina (1. 2. 1842 Berlín – 26. 3. 1906 Postupim)^[7]

  ⚭ 1865 Vilém Meklenbursko-Zvěřínský (5. 3. 1827 Ludwigslust – 28. 7. 1879 Heidelberg)^[8]

V Berlíně se 13. června 1853 se Albrecht podruhé oženil s Rosalií von Rauch, dcerou Gustava von Rauch, velitele velkého generálního štábu v letech 1812–1813 a pruský ministr války v letech 1837 až 1841. 28. května 1853 byla Rosalie jmenována hraběnkou z Hohenau. Měli spolu dva syny:

• 1. Vilém z Hohenau (25. 4. 1854 Drážďany – 28. 10. 1930 Świeradów-Zdrój)

  I. ⚭ 1878 Laura von Saurma Jeltsch-Lorzendorf (6. 10. 1857 – 24. 2. 1884)^[9]

  II. ⚭ 1887 Margarethe zu Hohenlohe-Oehringen (27. 12. 1865 – 13. 6. 1940)^[10]

• 2. Fridrich z Hohenau (21. 5. 1857 Drážďany – 15. 4. 1914)^[11]

  ⚭ 1881 Charlotte von der Decken (21. 4. 1863 Vellahn – 30. 1. 1933 Berlín)^[12]

Protože bylo jeho manželství považováno za morganatické, vyhýbal se pár dočasně pruskému dvoru. Albrecht získal vinici v Loschwitz u Drážďan v Sasku, kde měl sídlo, palác Albrechtsberg, postavený v roce 1854.

Princ Albrecht zemřel 14. října 1872 ve věku 63 let v Berlíně.

Vyznamenání

Německá vyznamenání

• Pruské království:
  • Řád černé orlice, 4. října 1819
  • Řád červené orlice
  • Pour le Mérite, 31. července 1866
  • Řád koruny
  • Královský hohenzollernský domácí řád
  • Kříž služebního vyznamenání
• Hohenzollernové: Čestný kříž královského hohenzollernského domácího řádu
• Hannoverské království:
  • Řád Guelfů, 1838
  • Řád sv. Jiří, 1840
• Hesenské kurfiřtství: Řád zlatého lva, 5. září 1841
• Askánci: Domácí řád Albrechta Medvěda, 12. září 1864
• Bádenské velkovévodství:
  • Domácí řád věrnosti, 1856
  • Řád zähringenského lva, 1856
• Brunšvické vévodství: Řád Jindřicha Lva
• Hesenské velkovévodství: Řád Ludvíkův, 6. července 1851
• Meklenbursko: Řád vendické koruny
• Oldenburské velkovévodství, Domácí a záslužný řád vévody Petra Fridricha Ludvíka, 18. září 1861
• Saské království: Řád routové koruny, 1854
• Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství: Řád bílého sokola, 11. listopadu 1842
• Ernestinská vévodství: Vévodský sasko-ernestinský domácí řád, 1850
• Württemberské království: Řád württemberské koruny, 1841

Zahraniční vyznamenání

• Rakouské císařství:
  • Královský uherský řád sv. Štěpána, 1835
  • Vojenský záslužný kříž
• Druhé Francouzské císařství: Řád čestné legie, 1858
• Řecké království: Řád Spasitele
• Nizozemsko: Řád nizozemského lva
• Osmanská říše: Čestný meč
• Portugalské království: Řád věže a meče
• Království obojí Sicílie: Záslužný řád svatého Ferdinanda
• Ruské impérium:
  • Řád sv. Ondřeje
  • Řád sv. Alexandra Něvského
  • Řád Bílého orla
  • Řád sv. Anny
  • Řád svatého Stanislava
  • Řád sv. Jiří

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Albert of Prussia (1809–1872) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht Pruský na Wikimedia Commons