Albrechtice (okres Karviná)

Albrechtice
Kostel svatého Petra a Pavla
Znak obce AlbrechticeVlajka obce Albrechtice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHavířov
Obec s rozšířenou působnostíHavířov
(správní obvod)
OkresKarviná
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 826 (2023)[1]
Rozloha12,69 km²[2]
Katastrální územíAlbrechtice u Českého Těšína
Nadmořská výška258 m n. m.
PSČ735 43
Počet domů888 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní 186
735 43 Albrechtice
sekretariat@obecalbrechtice.cz
StarostaIng. Jindřich Feber
Oficiální web: www.obecalbrechtice.cz
Albrechtice
Další údaje
Kód obce598925
Kód části obce124
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrechtice (polsky Olbrachcice, německy Albersdorf) jsou obec, která se nachází v okrese KarvináMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel. V roce 2021 se 15,7 % obyvatel obce hlásilo k polské národnosti. Obec leží asi 8 km jižně od Karviné.

Přírodní poměry

Nejvyšším bodem obce je kopec Pastuchovka s 324 m n. m. Obcí protéká řeka Stonávka s pravým přítokem Chotěbuzkou.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1447, kdy tam již stál farní kostel. Jméno dostala nejpravděpodobněji po Albrechtovi, podkomořím Těšínského knížectví o němž je zmínka z roku 1322. Roku 1693 prodal František Vilém Larisch ze Lhoty Albrechtice Jindřichu Ferdinandu Larischovi a od té doby se staly součásti karvinského panství. Obec přináležela správně až do roku 1952 do okresu Fryštát, pak do roku 1960 do okresu Český Těšín a od té doby je součásti okresu Karviná.

Roku 1828 byla postavená jednotřídní obecná škola s polským vyučovacím jazykem - škola zde stojí do dnes. O 100 let později byla postavena česká škola. Při sčítání lidu v roce 1850 měly Albrechtice 828 obyvatel. V roce 1869 měla obec 1015 obyvatel.[5] Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měly Albrechtice 1 355 obyvatel, z toho 1 322 bylo trvale bydlících, 1 316 (99,5%) bylo polsky a 6 (0,5%) německy mluvících, 899 (67%) bylo katolíků, 424 ( 31,8%) evangelíků 11 (0,8%) Židů a 1 osoba měla jiné vyznání [6]. V roce 1914 byla dobudována jednokolejná železniční trať do Českého Těšína a roku 1957 zdvojkolejněná. Téhož roku bylo náhodně objeveno archeologické naleziště v nivě řeky Stonávky s nálezy sahajícími až do 9. století.

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. září 2005.[7]

Představitelé obce

  • Anton Kijanka, starosta
  • František Głombek, starosta
  • Jan Bartosz, starosta
  • Pavel Michejda, starosta
  • Josef Głombek, starosta, 1894–1918
  • František Głombek, starosta, 1918–1920
  • František Grabowski, vládní komisař, 1920–1921
  • Jindřich Michnik, vládní komisař, 1921–1924
  • František Głombek, starosta, 1924–1928
  • Jan Głombek, starosta, 1928–1932
  • Silvestr Mikula, starosta, 1933–1938
  • Jan Michejda, polský vládní komisař, 1938–1939
  • Rudolf Gross, německý starosta, 1939–1945
  • Václav Hejra, předseda MNV, 1945
  • Jindřich Diviš, předseda MNV, 1945
  • Rudolf Łabudek, předseda MNV, 1945–1946
  • Jan Kuřec, předseda MNV, 1946–1949
  • Rudolf Łabudek, předseda MNV, 1949–1950
  • Josef Łabudek, předseda MNV, 1950–1956
  • Alfons Mikuła, předseda MNV, 1957
  • Jindřich Miczka, předseda MNV, 1957–1971
  • Edmund Tomaszek, předseda MNV, 1971–1979
  • Vladislav Šipula, předseda MNV, 1979–1988
  • Alfréd Smelík, předseda MNV, 1988–1990
  • Jiřina Vízdalová, předsedkyně MNV, 1990
  • Česlav Valošek, starosta, 1990–1994
  • Juraj Legindi, starosta, 1994–2002
  • Vladislav Šipula, starosta, 2002–2014
  • Jindřich Feber, starosta, 2014

Obyvatelstvo

V roce 1930 bylo evidováno 1641 obyvatel a 243 domů. Roku 1980 se počet obyvatel zvýšil na 3617 osob a bylo napočteno 1093 bytů; z toho k české národnosti se hlásilo 58 %, k polské 35,5 % a ke slovenské 6,5 % obyvatel.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel1 0151 0701 1021 1551 3351 3871 6411 6022 1842 5593 6163 9044 0713 7953 742
Počet domů159158148154170179243322453518609713755802888

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Petra a Pavla, dřevěný, z r. 1766
  • Kostel svatého Petra a Pavla, zděný, vystavěn v letech 1935–1938
  • Evangelický kostel, vystavěn v letech 1946–1948, později rozšířen o přístavby
  • Dělnický dům, vystavěn roku 1908
  • Boží muka z 19. století

Náboženský život

V Albrechticích sídlí římskokatolická farnost s farním kostelem sv. Petra a Pavla, farní sbor Slezské církve evang. a. v., založený v roce 1950; od státního uznání Apoštolské církve v roce 1989 sídlí v Albrechticích její ústředí.

Základní sídelní jednotky

Obec je rozdělena do pěti základních sídelních jednotek: Albrechtice, Důlský, Nový Svět II, Pacalůvka I a Pardubice.

Sportovní kluby

  • FK Baník Albrechtice
  • Karviná Miners

Osobnosti

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
  5. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 
  6. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  7. Udělené symboly – Albrechtice [online]. 2005-09-21 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. 
  8. GROBELNÝ, Andělín; KÁŇA, Otakar; PLAČEK, Vilém et al. Okres Karviná. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1984. 135 s. 48-020-84. Kapitola Albrechtice, s. 126. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 

Literatura

  • MATROSZOVÁ, Veronika a kol.: Albrechtice - Olbrachcice. Albrechtice-Karviná 2006.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Albrechtice, Karvina - flag.svg
Albrechtice (okres Karviná) - vlajka
Společenský dům - dělnický dům.jpg
Autor: OtaconCZ, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
PZKO Olbrachcice.jpg
Autor: Nonac71, Licence: CC BY-SA 4.0
PZKO Albrechtice
Znak mesta albrechtice.svg
Autor: Kristýna Žďárská, Licence: CC BY 3.0
znak obce Albrechtice
Důl ČSM.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY 2.5
Důl ČSM ve Stonavě
Albrechtice, obecní úřad.JPG
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento obrázek byl nahrán v rámci projektu Wiki miluje památky 2012.
2018 Hřbitov Albrechtice (KA) 01.jpg
Autor: Qasinka, Licence: CC0
Evangelický hřbitov v Albrechticích (okres Karviná)
Albrechtice nakupni stredisko.JPG
Albrechtice (okres Karviná). Nákupní středisko. Vystavěno v roce 1983.