Aldila Sutjiadiová
Aldila Sutjiadiová | |
---|---|
Aldila Sutjiadiová (2019) | |
Stát | Indonésie |
Datum narození | 2. května 1995 (28 let) |
Místo narození | Jakarta, Indonésie |
Výška | 169 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 536 460 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 136–90 |
Tituly | 0 WTA, 1 ITF |
Nejvyšší umístění | 344. místo (24. května 2021) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 206–104 |
Tituly | 5 WTA, 2 WTA 125, 15 ITF |
Nejvyšší umístění | 26. místo (23. října 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2023) |
French Open | 3. kolo (2023) |
Wimbledon | 3. kolo (2023) |
US Open | 3. kolo (2023) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2024) |
French Open | semifinále (2023) |
Wimbledon | semifinále (2023) |
US Open | 2. kolo (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 6. února 2024
Aldila Sutjiadiová (* 2. května 1995 Jakarta) je indonéská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála pět deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře. V sérii WTA 125 přidala dvě deblové trofeje.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2021 na 344. místě a ve čtyřhře v říjnu 2023 na 26. místě.[1]
V indonéském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2013 astanským základním blokem 2. skupiny asijsko-pacifické zóny proti Filipínám, v němž vyhrála s Lavinií Tanantovou čtyřhru. Indonésanky zvítězily 3:0 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 14–9 ve dvouhře a 7–4 ve čtyřhře.[3]
Zlatou medaili ze smíšené čtyřhry si odvezla s krajanem Christopherem Rungkatem z Asijských her 2018 v Palembangu.[4]
Tenisová kariéra
V juniorské kategorii si zahrála semifinále čtyřhry na Australian Open 2012, v níž startovala po boku Indky Rutudži Bhosaleové. V letech 2013–2017 vystudovala matematickou ekonomii a statistiku na Kentucké univerzitě v Lexingtonu, kde hrála tenis za akademický klub Wildcats.[5][6]
V rámci okruhu ITF debutovala v červenci 2010, když na turnaji v rodné Jakartě dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. V úvodním kole přehrála Japonku Juku Moriovou, než podlehla nejvýše nasazené Rakušance Tině Schiechtlové ze čtvrté světové stovky.[7][2] První kvalifikaci na okruhu WTA Tour odehrála na zářijovém Jiangxi Open 2019 v Nan-čchangu. Po výhře nad Jaimee Fourlisovou ji do hlavní soutěže nepustila Chorvatka Jana Fettová. Dvouhru si premiérově zahrála na srpnovém Chicago Women's Open 2021 po zvládnutí kvalifikačního síta. Na úvod prohrála s Francouzkou Fionou Ferrovou, přestože získala úvodní sadu. Ve čtyřhře debutovala již o tři týdny dříve na Silicon Valley Classic 2021 v kalifornském San José. V prvním utkání však s Erin Routliffeovou nestačily na americký pár Caty McNallyová a Coco Vandewegheová.[7]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu Australian Open 2022 po zisku divoké karty. S Thajkou Peangtarn Plipuečovou nenašly recept na turnajové pětky Alexu Guarachiovou s Nicole Melicharovou-Martinezovou a soutěž opustily v prvním kole.[7] Do premiérového finále na túře WTA postoupila v dubnové čtyřhře Copa Colsanitas 2022 na antukových dvorcích v Bogotě. S Australankou Astrou Sharmaovou ve finále zdolaly americko-britskou dvojici Emina Bektasová a Tara Mooreová. Stala tak první indonéskou vítězkou turnaje WTA od trofeje Angelique Widjajaové na Bali Open 2003.[8]
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 7 (5–2)
Legenda |
---|
Grand Slam (0) |
Turnaj mistryň (0) |
WTA Elite Trophy (0–1) |
WTA 1000 (0) |
WTA 500 (0) |
WTA 250 (5–1) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | duben 2022 | Bogota, Kolumbie | antuka | Astra Sharmaová | Emina Bektasová Tara Mooreová | 4–6, 6–4, [11–9] |
Finalistka | 1. | červenec 2022 | Hamburk, Německo | antuka | Miju Katová | Sophie Changová Angela Kulikovová | 3–6, 6–4, [6–10] |
Vítězka | 2. | leden 2023 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Miju Katová | Leylah Fernandezová Bethanie Mattek-Sandsová | 1–6, 7–5, [10–4] |
Vítězka | 3. | březen 2023 | Austin, Spojené státy | tvrdý | Erin Routliffeová | Nicole Melichar-Martinezová Ellen Perezová | 6–4, 3–6, [10–8] |
Vítězka | 4. | srpen 2023 | Cleveland, Spojené státy | tvrdý | Miju Katová | Nicole Melichar-Martinezová Ellen Perezová | 6–4, 6–7(4–7), [10–8] |
Finalistka | 2. | 29. října 2023 | Ču-chaj, Čína | tvrdý | Miju Katová | Beatriz Haddad Maiová Veronika Kuděrmetovová | 3–6, 3–6 |
Vítězka | 5. | únor 2024 | Hua Hin, Thajsko | tvrdý | Miju Katová | Kuo Chan-jü Ťiang Sin-jü | 6–4, 1–6, [10–7] |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (2–2 Č) |
Čtyřhra: 4 (2–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | červenec 2021 | Charleston, Spojené státy | antuka | Erin Routliffeová | Liang En-šuo Rebecca Marinová | 7–5, 5–7, [7–10] |
Finalistka | 2. | listopad 2021 | Midland, Spojené státy | tvrdý (h) | Peangtarn Plipuečová | Harriet Dartová Asia Muhammadová | 3–6, 6–2, [7–10] |
Vítězka | 1. | říjen 2022 | Tampico, Mexiko | tvrdý | Tereza Mihalíková | Ashlyn Kruegerová Elizabeth Mandliková | 7–5, 6–2 |
Vítězka | 2. | listopad 2022 | Colina, Chile | antuka | Jana Sizikovová | Majar Šarífová Tamara Zidanšeková | 6–1, 3–6, [10–7] |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (1 titul)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | červen 2018 | Solo, Indonésie | tvrdý | Tu Č'-ma | 6–2, 6–0 |
Čtyřhra (15 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | červen 2014 | Solo, Indonésie | tvrdý | Nadia Ravitaová | Beatrice Gumulyová Jessy Rompiesová | 6–2, 7–6(3) |
2. | červenec 2018 | Jakarta, Indonésie | tvrdý | Arianne Hartonová | Mana Ajukawová Zeel Desaiová | 6–1, 6–2 |
3. | listopad 2018 | Muzaffarnagar, Indie | tráva | Wang Tan-ni | Kjóka Okamurová Mičika Ozekiová | 7–6(6), 7–5 |
4. | prosinec 2018 | Hua Hin, Thajsko | tvrdý | Nadia Ravitaová | Joanna Garlandová Manančaja Sawangkaewová | 6–2, 6–4 |
5. | leden 2019 | Singapur | tvrdý | Paige Houriganová | Eudice Chongová Čang Ling | 6–2, 6–3 |
6. | duben 2019 | Hongkong, Čína | tvrdý (h) | Paige Houriganová | Maddison Inglisová Kaylah McPheeová | 6–3, 6–1 |
7. | květen 2019 | Singapur | tvrdý | Paige Houriganová | Emily Appletonová Catherine Harrisonová | 6–1, 7–6(5) |
8. | červenec 2019 | Nonthaburi, Thajsko | tvrdý | Eudice Chongová | Peangtarn Plipuečová Akiko Omaeová | 7–6(2), 6–4 |
9. | srpen 2019 | Nonthaburi, Thajsko | tvrdý | Eudice Chongová | Wu Mej-sü Erika Semaová | 6–2, 6–1 |
10. | říjen 2019 | Makinohara, Japonsko | koberec | Eudice Chongová | Erina Hajašiová Momoko Koboriová | 6–7(5), 7–6(5), [10–4] |
11. | říjen 2019 | Hamamacu, Japonsko | koberec | Eudice Chongová | Sakura Hondová Ramu Uedaová | 6–3, 6–4 |
12. | květen 2021 | Bonita Springs, Spojené státy | antuka | Erin Routliffeová | Eri Hozumiová Miju Katová | 6–3, 4–6, [10–6] |
13. | červen 2021 | Charleston, Spojené státy | antuka | Fanny Stollárová | Rasheeda McAdoová Peyton Stearnsová | 6–0, 6–4 |
14. | duben 2022 | Charleston, Spojené státy | antuka | Katarzyna Kawaová | Sophie Changová Angela Kulikovová | 6–1, 6–4 |
15. | srpen 2022 | Lexington, Spojené státy | tvrdý | Kateryna Voloďková | Jada Hartová Dalayna Hewittová | 7–5, 6–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aldila Sutjiadi na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Aldila Sutjiadiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 6. února 2024
- ↑ a b Aldila Sutjiadiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 6. února 2024
- ↑ Aldila Sutjiadiová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 6. února 2024
- ↑ Asian Games: Indonesia ends title drought, wins gold in tennis mixed doubles. The Jakarta Post [online]. 2018-08-25 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Aldila Sutjiadi Wins NCAA Elite 89 Award [online]. UK Athletics, 2015-05-19 [cit. 2022-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-29. (anglicky)
- ↑ Aldila Sutjiadi - Women's Tennis [online]. UK Athletics [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Aldila Sutjiadi Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mother-of-two Maria outlasts Pigossi in Bogota for second career title. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-10 [cit. 2022-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aldila Sutjiadiová na Wikimedia Commons
- Aldila Sutjiadiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Aldila Sutjiadiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Aldila Sutjiadiová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Aldila Sutjiadiová na X (dříve Twitteru)
- Aldila Sutjiadiová na Instagramu
Média použitá na této stránce
bendera Indonesia
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Autor: Daduschu, Licence: CC BY-SA 4.0
Aldila Sutjiadi at the ITF Women's Circuit in Nonthaburi 2019