Aldrovandka měchýřkatá
Aldrovandka měchýřkatá | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
ohrožený druh[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | rosnatkovité (Droseraceae) |
Rod | aldrovandka (Aldrovanda) |
Binomické jméno | |
Aldrovanda vesiculosa L., 1753 | |
Areál rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa L., 1753), též zvaná aldrovanda měchýřkatá, je jediný zástupce botanického rodu aldrovandka z čeledi rosnatkovitých. Patří mezi vodní masožravé rostliny. Loví drobný vodní hmyz a korýše, podobně jako bublinatka, do smršťujících se listů.
Nomenklatura
Aldrovanda vesiculosa L., 1753
Taxonomická synonyma: | =Aldrovanda verticillata Roxb., 1824 =Aldrovanda vesiculosa L. var. verticillata (Roxb.) Darwin, 1876 =Aldrovanda vesiculosa L. var. duriaei Casp., 1859 =Aldrovanda vesiculosa L. var. australis Darwin, 1876 =Drosera aldrovanda F.Muell., 1877 (nom. illeg.) =Aldrovanda generalis E.H.L.Krause, 1902 =Aldrovanda vesiculosa L. var. aquitanica Dur. ex Diels, 1906 (nom. illeg.) |
Popis
Článkovaný tenký stonek hnědozelené barvy, bez kořenového systému, dorůstá délky 6–15 cm. Žlutozelené až světle zelené, při dlouhodobém intenzivním osvětlení sluncem načervenalé listy v počtu 6 až 9 s řapíky do 2 mm vytvářejí přesleny o průměru 1–2 cm, Čepel listů je konkávní, tvaru škeble, obvejčitá, na krajích mírně zubatá, o rozměrech 2–6 × 6–10 mm, při podráždění citlivých chloupků se zavírá a vytváří tak past na kořist. Přitom se smršťuje do elipsoidního tvaru o rozměru 3–4 mm. Na lícové straně listu jsou žlázy, vylučující sliz a trávicí enzymy. Korunní lístky v počtu 3 až 4 jsou oblé, přibližně 2,5 mm dlouhé, květ má v průměru asi 5 mm. Semeník v průměru 2–2,5 mm obsahuje 6 až 8 drobných černých lesklých vejčitých semen.
Celá rostlina je ponořena pod vodu, pouze zelenobílé květy vyčnívají nad hladinu, ale po odkvětu se semeník opět ponořuje pod vodu, kde plody rostliny dozrávají. K opylení květů a vývoji semen však dochází zřídka.
Rozmnožuje se především vegetativně, odlamováním bočních lodyh nebo výjimečně i semeny.
Stanoviště
Roste v mělkých čistých stojatých vodách (jezera a tůně) nebo klidnějších proudících vodách (vedlejší nebo slepá ramena toků) ve společenství s rákosem, orobincem a ostřicemi a s optimální teplotou mezi 23 až 30 °C. Vyhovují ji vyšší koncentrace oxidu uhličitého a nižší pH mezi 3,5 až 5,5, ale snáší i vody s vyšším obsahem vápníku o kyselosti do 6,8. Částečné zastínění vody snáší, ale při pěstování v akváriích vyžaduje dodatečné osvětlování, zejména v zimě.
Areál rozšíření
Vyskytuje se roztroušeně až vzácně od tropů po mírné pásmo ve čtyřech světadílech: Asii, Austrálii, Evropě a Africe. Jednotlivé populace se od sebe liší velikostí, zbarvením a nároky na prostředí. V tropech roste celoročně, v mírném pásmu na zimu zatahuje. Všeobecně patří mezi silně až kriticky ohrožené druhy vodních rostlin.
V ČR se vyskytuje na některých místech na Ostravsku a na Třeboňsku, na nichž byla uměle vysazena.
Ochrana
Vyhláškou č. 175/2006 Sb. platnou od 8. 5. 2006 byla aldrovandka měchýřkatá v ČR zařazena do kategorie silně ohrožených druhů.
Taxonomická poznámka
Britský přírodovědec Charles Darwin ve svém díle o masožravých rostlinách Insectivorous Plants (1876) odlišoval formy, rostoucí na jedné straně v oblasti tropů a subtropů a na druhé straně rostliny mírného pásma a označil je za variety pod jmény A. vesiculosa var. australis resp. A. vesiculosa var. verticillata. Současní botanici je však nerozlišují a přes jejich různý habitus je považují za jediný taxon.
Vzhledem ke specifičnosti tohoto rodu, zejména okolnosti, že na rozdíl od ostatních rodů čeledi Droseraceae, rostou tyto rostliny ponořeny ve vodě, v roce 1949 vytvořil japonský botanik T. Nakai pro tento rod samostatnou čeleď Aldrovandaceae. Toto systematické zařazení však není dnes akceptováno.
Historie
Aldrovandku měchýřkatou objevil v roce 1699 botanik Leonard Plukenet v Indii a pojmenoval ji Lenticula palustris Indica. V roce 1747 popsal exempláře rostoucí v Itálii italský botanik a ředitel botanické zahrady v Bologni Giuseppe Monti, který ji pojmenoval na počest významného italského přírodovědce Ulisse Aldrovandiho (1522–1605) Aldrovandia vesiculosa. Když tuto rostlinu zahrnoval Linné do svého základního díla Species plantarum, dopustil se omylu a v rodovém jménu vynechal písmeno „I“, čímž vzniklo dnes platné jméno Aldrovanda vesiculosa.
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-06]
Literatura
- Květena České republiky, díl 5. B. Slavík (Ed.). Praha : Academia, 1997. S. 47–48. ISBN 80-200-0590-0
- ŠTORCHOVÁ, Helena; P. MALDONADO SAN MARTÍN, Andrea. Aldrovandka měchýřkatá – jeden klon na třech kontinentech. Živa 40, č. 5, s. 197 (2002).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu aldrovandka měchýřkatá na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo aldrovandka měchýřkatá ve Wikislovníku
- Druh Aldrovandka měchýřkatá. – BioLib
- Aldrovanda vesiculosa. – Flora of China, vol. 8, p. 201. – (angl.)
- Galerie aldrovandka měchýřkatá na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
World distribution of Aldrovanda