Aleš Balcárek

Aleš Balcárek
básník Aleš Balcárek
básník Aleš Balcárek
Narození21. února 1840
Šumvald
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. května 1862 (ve věku 22 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtípád
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníkorektor, prodejce knih, student techniky
Vzdělánínedokončené střední
Období1859–1860
Žánrpoezie
VlivyJán Kollár, Vincenc Furch, Jan Neruda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aleš Balcárek, též Alexandr (21. února 1840, Šumvald[1] – 1. května 1862, Praha[2][p 1]) byl moravský básník 19. století.

Život

Pokřtěn byl jako Alexandr, narodil se v rodině mydláře Antona Balcárka (1809–1855) a jeho manželky Barbory, rozené Kouřilové (1815–??).[1] Matka mu zemřela o rok později (25. 9. 1841)[3] a otec se znovu oženil. Celkem se Anonínu Balcárkovi narodily dvě děti z prvního a osm dětí z druhého manželství.[4]

Jako osmiletý byl poslán na výměnu („na handl“) do německy mluvící oblasti, školu absolvoval v Uničově. Postoupil do latinského gymnázia v Olomouci, kde byl také zpěvákem v kostele svatého Mořice. Po konfliktu s vedením školy kvůli účasti na zakázané večerní slavnosti („Vínku“) se neodvážil absolvovat maturitu v Olomouci a odjel do Vídně. Ani zde maturitu nesložil a živil se opisováním not a prodejem knih. Poté, co dostal nabídku na místo korektora v pražských Humoristických listech, přesídlil do Prahy.[5]

Koňská brána (Světozor, 1876)

30. dubna 1862 utrpěl vážné zranění po pádu (možná úmyslném skoku) z Koňské brány[6] a ještě téže noci zemřel v nemocnici.[2]

Byl pohřben na IV. Olšanském hřbitově,[7] obřad vedl vyšehradský děkan Václav Štulc.[8] Jeho hrob je označen slovy „Zhynula naděje“ a „Moravan“.[9]

Tvorba

Ve své době byl považován za nejpopulárnějšího básníka Moravy.[zdroj?] Kvůli brzkému skonu však nemohl svou tvorbu plně rozvinout. Byl ovlivněn dobovým romantismem, historismem a panslavismem. Ve svých básních se obracel ke slovanství a opěvoval i krásy Moravy a její historii. (Lidové noviny však v roce 1913 zveřejnily recenzi vydání Balcárkova díla, ve kterém anonymní kritik dovozuje, že Balcárek byl epigonem obrozeneckých básníků i svých současníků (Nerudy a Hálka.[10] Moderní kritika naopak oceňuje, že Balcárek ve svém vývoji překonával idealizování charakteristické pro Jána Kollára a že směřoval k modernějšímu básnickému projevu představovanému májovci.[11])

Knižní vydání

  • Aleksandra Balcárka Pozůstalé básně, věnované od zvěčnělého spisovatele čackému, vlastimilovanému študentstvu moravskému (vydali přátelé jeho v Praze žijící; Praha, J. Grégr a Fr. Šimáček, 1862)[12]
  • Moravana Aleše Balcárka Zůstalé básně věnované od zvěčnělého básníka čackému, vlastimilovnému študentstvu moravskému (Praha, Fr. A. Urbánek, 1874)
  • Básně Moravana Alše Balcárka se zbytky jeho denníku a korrespondence (vydání uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil Miloslav Hýsek; V Praze, Fr. A. Urbánek, 1913)
  • Z díla Alše Balcárka (výbor uspořádal a úvodem opatřil Bedřich Slavík; V Uničově, Okresní osvětový sbor, 1937)[13]

Ukázka

Znáš, ty světe, ony vábné kraje,
kdežto znějí staré slávy báje,
Velehrad kde někdy stál,
Svatopluk král panoval.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V matrice narozených uvedena chybná poznámka, že zemřel 8. května 1862. V době již byl čtyři dny pohřben.

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b Alexandr Balcárek †. Národní listy. 1862-05-03, roč. 2, čís. 104, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-04-30]. 
  3. ↑ Matrika zemřelých, Šumvald, 1835-1883, snímek 19
  4. ↑ ŠULA, Jan. Aleš Balcárek - rodokmen. In: ČAJOVÁ, Jaroslava. Naděje nezhynula. Praha: Janua, 2002. ISBN 80-902622-7-9.
  5. ↑ PRAVDĚPODOB. BRZOBOHATÝ, František. Ze života Alexandra Balšánka. In: ČAJOVÁ, Jaroslava. Naděje nezhynula. Praha: Janua, 2002. ISBN 80-902622-7-9. S. 14–19.
  6. ↑ Včera večer. Národní listy. 1862-05-01, roč. 2, čís. 102, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-04-30]. 
  7. ↑ Josef Polák: Aleš Balcárek - básník, Moravan, Čech, bojovník. In: Zprávy Svatoboru, Číslo 3, červen 2000. [cit. 2018-02-14]. Dostupné online
  8. ↑ Pohřeb Alexandra Balcárka. Národní listy. 1862-05-04, roč. 2, čís. 105, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-04-30]. 
  9. ↑ Spolek Svatobor: Fotografie hrobu Aleše Balcárka
  10. ↑ Básně Alše Balcárka. Lidové noviny. 14. 9. 1913, s. 2. Dostupné online. 
  11. ↑ LANTOVÁ, Ludmila. Aleš Balcárek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 1. A–G. S. 123–124.
  12. ↑ Alexandra Balcárka Pozůstalé básně. Praha: Grégr a Šimáček, 1862. Dostupné online. S. 52. 
  13. ↑ BALCÁREK, Aleš. Z díla Alše Balcárka. Uničov: Okresní osvětový sbor, 1932. 32 s. Dostupné online. Dostupné online po registraci. 

Literatura

  • HÝSEK, Miloslav Dr.: Básně Moravana Alše Balcárka se zbytky jeho denníku a korespondence. Praha: Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec, 1913.
  • ŘEPA, Milan.: Moravané nebo Češi?, Brno 2001.
  • LANTOVÁ, Ludmila. Aleš Balcárek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 1. A–G. S. 123–124.
  • Společnost Alše Balcárka: Aleš Balcárek

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Konska brana.jpg
Vyobrazení Koňské brány v časopise Světozor v roce 1874, číslo 38, strana 449. Nakreslil F. Biza.
Aleš Balcárek (1840-1862).jpg
Aleš Balcárek (1840 - 1862), Moravský básník.