Aleš Haman

prof. PhDr. Aleš Haman, DrSc.
Narození	26. června 1932 Josefov Československo Československo
Úmrtí	7. prosince 2023 (ve věku 91 let) Praha
Povolání	vysokoškolský učitel, korektor, redaktor, literární kritik, literární historik, bohemista a překladatel
Stát	Česko Česko
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témata	literární kritika, literární historie, bohemistika, překlad a školství
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Aleš Haman (26. června 1932 Josefov u Jaroměře – 7. prosince 2023 Praha^[1]) byl český literární teoretik a historik.

Život

Roku 1951 maturoval na gymnáziu v Hradci Králové. Poté vystudoval češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval roku 1956, jeho diplomová práce nesla titul Vlastenecká lyrika z let 1885–1895. Roku 1965 získal titul CSc. za práci Neruda prozaik. Po studiích krátce působil ve Státním zdravotnickém nakladatelství. V roce 1957 se stal odborným pracovníkem (od roku 1965 vědeckým pracovníkem) v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Stal se zde redakčním tajemníkem kritického vydání Spisů Jana Nerudy. V roce 1972 byl z politických důvodů z ústavu vyhozen. Azyl našel v Národní knihovně, kde pracoval nejprve v oddělení článkové bibliografie, od roku 1982 v oddělení výzkumu a metodiky, od roku 1986 jako vědecký pracovník. Roku 1990 se vrátil do Ústavu pro českou a světovou literaturu. V témže roce začal učit na Západočeské univerzitě v Plzni, v roce 1992 se stal pracovníkem univerzity, roku 1998 tam byl jmenován profesorem. Byl ředitelem ústavu estetiky a dějin umění na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Dílo

Jako literární historik se věnoval zejména 19. století (Neruda prozaik, Česká literatura 19. století a evropský kontext, Trvání v proměně).

Jakožto literární teoretik se hlásí ke strukturalismu, k francouzské naratologii (G. Genette), k Paulu Ricoeurovi a k tzv. kostnické škole recepční estetiky. Své přístupy shrnul především v práci Literatura z pohledu čtenářů. K výzkumům čtenářů a čtení ho přivedla jeho zprvu nedobrovolná práce v Národní knihovně.

Literární kritiku shrnul do výboru Prozaické surfování.^[2]

Bibliografie

• Adolf Branald (1963)
• Neruda prozaik (1968)
• Jan Neruda (1984)
• Obsahová analýza beletrie pomocí obsahových indikátorů (1986)- J. Jílkem
• K funkčnímu modelu estetickovýchovného působení krásné literatury ve fondech veřejných knihoven (1986)
• Česká literatura po roce 1945 z ptačí perspektivy (1990)
• Model základního fondu krásné literatury pro veřejné knihovny (1990) - s J. Jílkem
• Literatura z pohledu čtenářů (1991)
• Česká literatura po roce 1945 (1992)
• Literatura 19. a začátku 20. století (1994)
• Arnošt Lustig (1995)
• Úvod do studia literatury a interpretace díla (1999)
• Česká literatura 19. století a evropský kontext (1999)
• Nástin dějin české literární kritiky (2000)
• Česká literatura 19. století (2002)
• Kritické úvahy o západní literární teorii (2006) - s J. Holým a V. Papouškem
• Trvání v proměně. Česká literatura 19. století (2007)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Osoba Aleš Haman ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aleš Haman
• Aleš Haman v Databázi knih