Alegorie Jara (Lysá nad Labem)

Alegorie Jara
Alegorie Jara
Základní údaje
Autor	dílna Matyáše Bernarda Brauna
Rok vzniku	kolem 1734–1735
Popis
Rozměry	v. 200 cm, š. 71 cm
Materiál	jemnozrnný pískovec
Umístění
Umístění	Lysá nad Labem, zámecký park, jižní strana horní terasy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°12′10,98″ s. š., 14°50′5,89″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alegorie Jara je socha, která je součástí souboru alegorií ročních období v zámeckém parku v Lysé nad Labem. Socha je situována na jižní stranu horní terasy. Je pravděpodobné, že toto místo zaujímala již od doby svého osazení do zámeckého parku v letech 1734 až 1735. Socha je z jemnozrnného pískovce šedobílé barvy s okrovými skvrnami. Socha byla vytesána v dílně Matyáše Bernarda Brauna, konkrétně Sochařem z Benátek, jímž by mohl být snad František Adámek. Socha patří do památkově chráněného zámeckého areálu.

Alegorie jara je vysochána jako římská bohyně květin a zahrad, Flora s květinami. Oblečena je pouze do pláště, který zakrývá její nejintimnější partie a záda. Plášť je členěn množstvím miskovitých záhybů. Socha zaujímá podobně jako alegorie měsíců složitý postoj kombinující taneční nakročení s barokní modifikací kontrapostu. Za její pravou odlehčenou nohou se nachází pařez, na kterém je posazený proutěný koš s květinami. Pravou rukou tento koš přidržuje. Zatímco v levé ruce svírá hrst plnou květů. U jejich nohou, na plintu najdeme také zástupce jara z říše zvířat, a to hlemýždě a zvědavou žábu. Další hlemýžď se plazí po kmeni pařezu na čelní straně.^[1] Kudrnatá žena se usmívá. Lineární členění jejich vlasů, hladká tvář s hladkým nosem a ostře ohraničené nadočnicové oblouky poukazují na klasicizující rysy, jež jsou vzácné ve tvorbě dílny Matyáše Bernarda Brauna.^[2] Vlasy, jenž má sepnuté do drdolu, zdobí ještě květinový věnec, se kterým se v různých variacích často setkáváme v lyském souboru.

• ADAMCOVÁ, Kateřina. Lysá nad Labem, sochařská výzdoba zámeckého parku [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2011 [cit. 2015-09-19]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
• ADAMEC, Vojtěch. Zpráva z restaurátorského průzkumu a restaurátorský záměr. Lysá nad Labem. Alegorická socha Jara v parku zámku. Praha, 2005. nečíslováno.
• BAŠTA, Petr. Sochaři hraběte Františka Antonína Šporka. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2011.
• DÖRFLOVÁ, Jana. Sochařská výzdoba zámecké zahrady v Lysé nad Labem. Praha, 2013 [cit. 19.9.2015]. 134 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Petr Macek. Dostupné online.
• FOJTŮ, Petra. Barokní památky v Lysé nad Labem se zaměřením na architekturu a sochařství. Praha, 2007 [cit. 19.9.2015]. 79 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav dějin křesťanského umění, Katolicko-teologická fakulta. Vedoucí práce Martin Zlatohlávek. Dostupné online.
• HORYNA, Mojmír.; PENNINGER, R. Lysá nad Labem – stavebně historický průzkum historické části, Praha: SÚRPMO, 1977.
• CHMELOVÁ, Božena. Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí. Lysá nad Labem: Alpy, 1999.
• KOŘÁN, Ivo. Braunové. Praha: Akropolis, 1999.
• KOŘÍNKOVÁ, Marie. Barokní Lysá. Nymburk: Vega-L, 2005.
• OTRUBA, František. Paměti města Lysá nad Labem. Jihlava : Město Lysá n.L., 1997.
• PINCOVÁ, Veronika. Historie a současnost zámeckých parků v Lysé nad Labem. Odbor životního prostředí MěÚ Lysá nad Labem, 2007.
• POCHE, Emanuel. Matyáš Bernard Braun: sochař českého baroka a jeho dílna. Vyd. 2. Praha: Odeon, 1986.
• PREISS, Pavel František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003.
• VOJÁČEK, Josef. Lysá nad Labem – grunty,domky a jejich majitelé. Lysá nad Labem: Město Lysá nad Labem, 1936.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alegorie Jara na Wikimedia Commons