Aleko Konstantinov

Aleko Konstantinov
Aleko Konstantinov (1898)
Rodné jméno	Алеко Иваницов Константинов
Narození	13. ledna 1863 Svištov
Úmrtí	23. května 1897 (ve věku 34 let) Radilovo, Bulharsko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Sofii
Pseudonym	Ščastliveca
Povolání	překladatel, advokát, novinář, soudce, spisovatel, prozaik, básník a právník
Alma mater	Oděská univerzita
Žánr	satira, fejeton
Významná díla	Baj Gaňu
Politická příslušnost	Demokratická strana
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aleko Konstantinov (bulharsky Алеко Константинов 13. ledna 1863 Svištov – 23. května 1897 Radilovo, Bulharsko) byl bulharský spisovatel, právník, veřejný činitel a zakladatel organizovaného turistického hnutí.

Aleko Konstantinov se narodil v rodině významného svištovského obchodníka Ivanice Chadžikonstantinova a Tinky roz. Ivanova (1846–1886). Měl tři sestry: Elenu (1865–1889), Ljubu (1867–1885) a Veselinu (1869–1890).

Studoval u soukromých učitelů Emanuela Vaskidoviče a Janka Mustakova, na škole ve Svištově (1872–1874) a na Aprilovském gymnáziu v Gabrovu (1874–1877). Během rusko-turecké osvobozenecké války byl písařem v kanceláři svítovského gubernátora Marka Balabanova (1877), po válce pokračoval ve studiu a jako absolvent Južnoslovanského internátu Todora Minkova absolvoval gymnázium v Nikolajevu v Ruském impériu (1881), v roce 1885 absolvoval práva na Novorossijské univerzitě v Oděse.

Po návratu do Bulharska působil Aleko Konstantinov jako soudce (1885–1886) a prokurátor (1886) u sofijského okresního soudu, asistent prokurátora (1886–1888) a soudce (1890–1892) u sofijského odvolacího soudu a právní poradce sofijské městské vlády (1896). Poté, co byl dvakrát z politických důvodů odvolán, působil do konce života jako svobodný právník v Sofii.

Aleko Konstantinov byl zabit při neúspěšném atentátu na svého stranického kolegu Michaila Takeva 23. května 1897.

Patří mezi klasiky bulharského fejetonu a cestopisu, je autorem jedné z nejpopulárnějších postav bulharské literatury – Baj Gaňu.

• Spolek střídmosti – in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 50, úvod František Sekanina, přeložil Petko Šimanov. Praha: J. R. Vilímek, 1913
• Baj Gaňu a jiné prózy – přeložili Zdenka Hanzová a Zdeněk Urban. Praha: SNKLHU, 1953

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Алеко_Константинов na bulharské Wikipedii.

• Seznam bulharských spisovatelů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aleko Konstantinov na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aleko Konstantinov