Alen (hudebnice)
| Alen | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Alena Karkošková |
| Jinak zvaná | „Alena Pohlová“ |
| Původ |  Česko |
| Žánry | folk |
| Povolání | písničkářka, zpěvačka, klavíristka, textařka, hudební skladatelka a kavárník |
| Vydavatel | Polí5 |
| Významný nástroj | |
| klávesy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alen, vlastním jménem Alena Karkošková,[1] vystupující pod pseudonymem Alena Pohlová, je česká hudebnice, písničkářka a členka doprovodné kapely Lenky Dusilové.
První hudbu skládala při studiu v Olomouci k různým performancím a site-specific představením.[2] V Olomouci se podílela na otevření kavárny Cafe Bar Mezi světy a byla jednou ze tří zakladatelek platformy pro uměleckou, lektorskou a experimentální činnost Still Point Connection.[3] Jako písničkářka poprvé veřejně vystoupila v listopadu 2016.[3] Debutové album nahrála ve studiu Jámor u Ondřeje Ježka.[4] V únoru 2020 se podílela na jednorázové desce 29/2 a seznámila se zde s Martinem Kyšperským, který poté produkoval její druhé album Tma,[2] v roce 2020 také hostovala na albu Kyšperského kapely Květy.
Poté skupina Květy dostala nabídku od Lenky Dusilové, aby dělala její doprovodnou kapelu, a Karkošková byla k této spolupráci také přizvána. Po absolvování turné se cesty Lenky Dusilové a skupiny Květy rozešly, ale Karkošková zůstala u Dusilové jakožto členka nové doprovodné kapely.[2]
Provozuje kavárnu v Boskovicích a má syna jménem Tadeáš (Tashi).[3]
Diskografie
Alba
Singly a videoklipy
- Indigová, 2022
Další projekty
- Květy: Květy Květy, 2020 – zpěv
- 29/2, 2021 – zpěv, flétna, klávesy
Reference
- ↑ HRADECKÁ, Marie Anna. Alen: Tmu vnímám jako metaforu hlubin našeho nevědomí. frontman.cz [online]. 2022-11-07 [cit. 2023-10-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOCÁBEK, Antonín. Sympatický nový hlas Alen: Jako malá jsem často zalézala do skříně. Headliner [online]. 2022-12-31 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c BUKÁČKOVÁ, Hana. Alen – Mé písničky nejsou hopskok pohodička. Musicserver.cz [online]. 2022-11-22 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
- ↑ redakce. Až se řeky vylijí z břehů, Alen. Full Moon [online]. 2020-07-25 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“