Alena Mihulová
Alena Mihulová | |
---|---|
Narození | 4. května 1965 (58 let) Brno Československo |
Aktivní roky | 1983–dosud |
Choť | Karel Kachyňa |
Děti | Karolína Kachyňová |
Významné role | Vlasta v Domácí péči Marie v Sestřičkách |
Český lev | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alena Mihulová (* 4. května 1965 Brno) je česká divadelní a filmová herečka. Její první a zároveň asi nejvýraznější filmovou rolí byla postava Marie z hořké komedie Sestřičky režiséra Karla Kachyni z roku 1983. S Karlem Kachyňou má dceru Karolínu Kachyňovou (* 1994).[1]
Život
Narodila se v roce 1965 v Brně. Její matka, taktéž Alena Mihulová (za svobodna Fussová, poněmčeně Alma Fuss), pracovala na železniční dráze a Alenin otec vychovával její starší nevlastní sestru z matčina předchozího manželství. Kvůli vytíženosti rodičů byla Alena již od 2 let převážně v "internátních" jeslích a školce. Když jí bylo 10 let, její rodiče se rozvedli kvůli otcovu alkoholismu. Po matce má Alena rakouské předky. Po rozvodu se Alenina matka ještě jednou vdala, z tohoto manželství má Alena nevlastního bratra.[2]
Kamarádka ji přivedla na konkurz filmu, který jí změnil jak život, tak odstartoval hereckou kariéru. Při natáčení snímku Sestřičky (1983) se totiž zamilovala do o 41 let staršího režiséra Karla Kachyni. Svůj vztah zprvu tajili, ale v roce 1994 se vzali a o rok později Alena porodila dcera Karolínu. Kachyňovi tehdy bylo už 70 let. Jejich manželství trvalo 10 let, protože v roce 2004 Kachyňa zemřel.[3]
V roce 1992 vystudovala činoherní herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[4]
Kariéra
Její kariéra započala už zmíněným snímkem Sestřičky, kde si pod taktovkou svého budoucího manžela zahrála začínající zdravotní sestru Marii po boku herečky Jiřiny Jiráskové. S Kachyňou natočila celkově čtyři filmy. Následovala adaptace Smrti krásných srnců, film Městem chodí Mikuláš a drama Kráva. To byl dosud nejúspěšnější snímek její kariéry, o němž se psalo i v New York Post. Redaktor Larry White tehdy film přirovnal k tomu, kdyby "Ingmar Bergman natočil Forresta Gumpa."[3]
Hlavně po Kachyňově smrti její kariéra velmi stagnovala. Zlomovým se stal rok 2015, kdy ji Slávek Horák obsadil do snímku Domácí péče. Ironicky si opět zahrála zdravotní sestru, která však tentokrát pečuje o pacienty v jejich domovech a pečuje i o svého manžela, ztvárněného Boleslavem Polívkou, ovšem nepečuje o sebe. Její výkon v roli Vlasty jí vynesl výhru na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, Českých lvech i Cenách české filmové kritiky. A snímek Česko vyslalo na Oscary.[5]
O rok později si zahrála například v koprodukčním Anthropoidu odbojářku Marii Moravcovou, která schovávala parašutisty.[6]
Filmografie
Film
Rok | Název | Role | Poznámka |
---|---|---|---|
1983 | Sestřičky | Marie | |
1984 | Džusový román | Alena | |
1985 | Dobré světlo | ||
1986 | Smrt krásných srnců | služka u Studených, Bláža | |
1988 | Poutníci | Radka | |
1990 | Začátek dlouhého podzimu | Mikuláš | |
1992 | Kráva | Róza | |
2000 | Kytice | dcera | balada Dceřina kletba |
2010 | Mamas & Papas | ||
2011 | Nevinnost | Kamila | |
Lidice | |||
V peřině | pekařka | ||
2012 | Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka | Marie Lunáková | |
2015 | Domácí péče | Vlasta | |
2016 | O otci | matka | krátkometrážní film |
Anděl Páně 2 | |||
Anthropoid | Marie Moravcová | ||
2017 | Bába z ledu | Zuzana | |
Milada | Maruška, služka Horákových | ||
Cizinec | studentský film | ||
Úkryt v zoo | Marysia Aszer | ||
2018 | Zlatý podraz | matka Prokešová | |
Chvilky | matka | ||
2019 | Sněží! | Alena | |
2021 | Matky | Zuzanina matka | |
Atlas ptáků | Marie | ||
2022 | Oběť |
Televize
Rok | Název | Role | Poznámka |
---|---|---|---|
1992 | Městem chodí Mikuláš | Pipka | TV film |
1998 | Listonošky | ||
Tři králové | 7 epizod | ||
2001 | Den dobrých skutků | TV film | |
2002 | Kožené slunce | Rokosová | |
2003 | Pátek čtrnáctého | matka | |
2006 | Boží pole s.r.o. | ||
2008 | 3+1 s Miroslavem Donutilem | Máša | 1 epizoda (Otcové a synové) |
Nemocnice na kraji města – nové osudy | 1 epizoda (Smyčka) | ||
2010 | Okresní přebor | Marie Lunáková | 6 epizod |
2012 | Helena | Jasmína | 2 epizody |
Šťastný smolař | kovářka | TV film | |
2015 | Případ pro exorcistu | Nemravová | 3 epizody |
Stopy života - Na dřeň | TV film | ||
2016 | Já, Mattoni | Knollová | 2 epizody |
2017 | Trapný padesátky | Anča | 12 epizod |
Četníci z Luhačovic | Hana Vaníčková | 1 epizoda (Dopis ze záhrobí) | |
Doktorka Kellerová | 6 epizod | ||
Labyrint | ředitelka nadace | 2 epizody | |
První republika | Kozelková | 6 epizod | |
Život a doba soudce A. K. | Libuše Sochorová | 1 epizoda (Sestřička) | |
2017–2018 | Ohnivý kuře | Dana Janáková | 28 epizod |
2018 | Pouť | Hanka Dresslerová | internetový seriál |
2021 | Zločiny Velké Prahy | manželka ředitele školy | díl: „Loutkohra“ |
Hotel Kokořín | Dáša | internetový seriál | |
Hvězdy nad hlavou | Prokešová | televizní seriál | |
Pan profesor | Tauberová | televizní seriál |
Ocenění
Rok | Film | Cena | Kategorie | Výsledek |
---|---|---|---|---|
2015 | Domácí péče | Český lev | Hlavní herečka | výhra |
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary | Nejlepší ženský herecký výkon | výhra | ||
Ceny české filmové kritiky | Nejlepší herečka | výhra |
Odkazy
Reference
- ↑ »Sestřička« Mihulová vyvedla dceru Karolínu (20): Je to celý táta Kachyňa! - AHA.cz. Ahaonline.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-31].
- ↑ Alena Mihulová: Dětství jsem si dovolila prožít až s Kachyňou. iDNES.cz [online]. 2016-08-22 [cit. 2018-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Alena Mihulová. ČSFD.cz [online]. [cit. 2018-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 159.
- ↑ Domácí péče (2015). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Anthropoid (2016). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Externí odkazy
- Alena Mihulová ve Filmovém přehledu
- Alena Mihulová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Alena Mihulová – video z cyklu České televize 13. komnata
- Alena Mihulová na Kinoboxu
- nejlepší herečka na 50. MFF Karlovy Vary 2015
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“