Alena Scheinostová
| Alena Scheinostová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. prosince 1977 (46 let)  Praha |
| Povolání | novinářka, publicistka, překladatelka a literární teoretička |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Významná díla | Když padají manga: dobrovolníkem uprostřed válečného konfliktu |
| Manžel(ka) | Daniel Soukup[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alena Scheinostová (* 10. prosince 1977, Praha) je česká novinářka, publicistka, překladatelka a literární teoretička.[2]
Vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během studia se začala učit romštinu a zabývat romskou literaturou, které se věnovala i ve své diplomové práci.[2] Z ní vycházela i její první publikace Romipen: literaturou k moderní identitě o romském písemnictví v Česku s důrazem na tvorbu Ilony Ferkové ve vztahu k celosvětové emancipační snaze Romů.[2][3][4] Romskou literaturou se zabývá jako překladatelka, editorka a recenzentka.[2][5][6][7] Od roku 2009 pracuje jako redaktorka v Katolickém týdeníku[2][8] a přispívá do dalších periodik. Jako novinářka se zaměřuje na témata rodiny, náboženství, společnosti, menšin, lidských práv a umění.[2]
Knihy
Společně s Vojtěchem Bílým napsala knihu Když padají manga: dobrovolníkem uprostřed válečného konfliktu o jeho pobytu na misii ve Středoafrické republice, během kterého vypukla občanská válka.
S Pavlou Horákovou a Zuzanou Dostálovou napsaly knihu Johana, která vyšla v dubnu 2018.[9] Hlavní hrdinku románu provedla každá z autorek jednou dekádou jejího života, který hrdinka nemá tak úplně ve vlastních rukou. Monika Zavřelová ve své recenzi uvedla, že kniha je tak výborně napsaná, že čtenáře neodradí ani protivná hrdinka, či že autorky napsaly pro dospívající dívky jednu z nejlepších životních antikoncepcí.[10] Naopak Marek Jančík knihu označil za literární experiment, ve kterém kompromis převažuje nad uměleckým vyjádřením.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ https://mobile.twitter.com/ff_cuni/status/1123510264782041088
- ↑ a b c d e f ROZSYPAL, Michael. Host Studia Leonardo: literární vědkyně a novinářka Alena Scheinostová. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 2014-05-23 [cit. 2015-08-19]. Dostupné online.
- ↑ MYŠKOVÁ, Ivana. Alena Scheinostová: Romipen, literaturou k moderní identitě. Český rozhlas Vltava [online]. Český rozhlas, 2007-02-15 [cit. 2015-08-19]. Dostupné online.
- ↑ České obrození? Romské obrození? Odpověď hledejte v MeetFactory. Romové v České republice [online]. Český rozhlas, 2014-01-17 [cit. 2015-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Khamutno kamiben [online]. Městská knihovna v Praze [cit. 2015-08-19]. Z romštiny přel. Alena Scheinostová. Dostupné online.
- ↑ SCHEINOSTOVÁ, Alena. Andrej Giňa: Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Recenze Aleny Scheinostové. Romano voďi [online]. ROMEA, o. p. s., 2014-03-15 [cit. 2015-08-19]. Dostupné online.
- ↑ SCHEINOSTOVÁ, Alena. Liberatura: Romská literatura je snaha o záchranu rozpadající se komunity. [Wave] [online]. Český rozhlas, 2016-04-27 [cit. 2015-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Katolický týdeník: Autoři [online]. KATOLICKÝ TÝDENÍK, s.r.o. [cit. 2015-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Dostálová, Zuzana - Horáková, Pavla - Scheinostová, Alena: Johana. Nakladatelství Paseka. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-27. Archivováno 27. 10. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ RECENZE: Díky, že Johana jde proti proudu. Feministkám vstup zakázán. iDNES.cz [online]. 2018-05-10 [cit. 2018-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Dostálová, Zuzana; Horáková, Pavla; Scheinostová, Alena: Johana. www.iliteratura.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-26].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alena Scheinostová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alena Scheinostová
- Host Studia Leonardo: literární vědkyně a novinářka Alena Scheinostová (Český rozhlas)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“