Alena Scheinostová

Alena Scheinostová
Narození10. prosince 1977 (47 let)
Československo Praha
Povolánínovinářka, publicistka
Alma materUniverzita Karlova
Manžel(ka)Daniel Soukup[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alena Scheinostová (* 10. prosince 1977, Praha) je česká novinářka, publicistka a moderátorka.[2]

Vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Během studia se začala učit romštinu a zabývat romskou literaturou, které se věnovala i ve své diplomové práci.[2] Z ní vycházela i její první publikace Romipen: literaturou k moderní identitě o romském písemnictví v Česku s důrazem na tvorbu Ilony Ferkové ve vztahu k celosvětové emancipační snaze Romů.[2][3][4] Romskou literaturou se zabývá jako překladatelka, editorka a recenzentka.[2][5][6][7] O romské literatuře pravidelně publikuje v literárních a romistických časopisech (např. Host, Romano voďi aj.)[1] [2]. Od roku 2009 pracuje jako redaktorka zahraničního a kulturního zpravodajství v Katolickém týdeníku[2][8] a přispívá do dalších periodik. Spolupracuje s Českým rozhlasem Plus a Vltava na pořadech Glosa a Ranní úvaha.[3]

Knihy

Společně s Vojtěchem Bílým napsala knihu Když padají manga: dobrovolníkem uprostřed válečného konfliktu [4] o jeho pobytu na misii ve Středoafrické republice, během kterého vypukla občanská válka.

S Pavlou Horákovou a Zuzanou Dostálovou napsaly knihu Johana, která vyšla v dubnu 2018.[9] Hlavní hrdinku románu provedla každá z autorek jednou dekádou jejího života, který hrdinka nemá tak úplně ve vlastních rukou. Monika Zavřelová ve své recenzi uvedla, že kniha je tak výborně napsaná, že čtenáře neodradí ani protivná hrdinka, či že autorky napsaly pro dospívající dívky jednu z nejlepších životních antikoncepcí.[10] Naopak Marek Jančík knihu označil za literární experiment, ve kterém kompromis převažuje nad uměleckým vyjádřením.[11]

Se spisovatelkou Alenou Gajduškovou vydala knihy o lidových obyčejích a liturgických zvyklostech Vánoce našich babiček (2021) a Velikonoce našich babiček (2022).

Pro nakladatelství Cesta domů připravila roku 2023 publikaci Sebevražda... a jak dál?!. Shromáždila v ní příběhy pozůstalých a vyjádření odborníků. [5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://mobile.twitter.com/ff_cuni/status/1123510264782041088
  2. ↑ a b c d e ROZSYPAL, Michael. Host Studia Leonardo: literární vědkyně a novinářka Alena Scheinostová. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 2014-05-23 [cit. 2015-08-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ MYŠKOVÁ, Ivana. Alena Scheinostová: Romipen, literaturou k moderní identitě. Český rozhlas Vltava [online]. Český rozhlas, 2007-02-15 [cit. 2015-08-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ České obrození? Romské obrození? Odpověď hledejte v MeetFactory. Romové v České republice [online]. Český rozhlas, 2014-01-17 [cit. 2015-08-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Khamutno kamiben [online]. Městská knihovna v Praze [cit. 2015-08-19]. Z romštiny přel. Alena Scheinostová. Dostupné online. 
  6. ↑ SCHEINOSTOVÁ, Alena. Andrej Giňa: Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Recenze Aleny Scheinostové. Romano voďi [online]. ROMEA, o. p. s., 2014-03-15 [cit. 2015-08-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ SCHEINOSTOVÁ, Alena. Liberatura: Romská literatura je snaha o záchranu rozpadající se komunity. Radio Wave [online]. Český rozhlas, 2016-04-27 [cit. 2015-08-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ Katolický týdeník: Autoři [online]. KATOLICKÝ TÝDENÍK, s.r.o. [cit. 2015-08-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Dostálová, Zuzana - Horáková, Pavla - Scheinostová, Alena: Johana. Nakladatelství Paseka. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-27.  Archivováno 27. 10. 2018 na Wayback Machine.
  10. ↑ RECENZE: Díky, že Johana jde proti proudu. Feministkám vstup zakázán. iDNES.cz [online]. 2018-05-10 [cit. 2018-10-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ Dostálová, Zuzana; Horáková, Pavla; Scheinostová, Alena: Johana. www.iliteratura.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-26]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Alena Scheinostova 2015.jpg
Autor: PetrS., Licence: CC BY-SA 4.0
Alena Scheinostová