Alena Wagnerová

Alena Wagnerová
Narození18. května 1936 (87 let)
Brno
Povoláníspisovatelka, novinářka, překladatelka a publicistka
StátČeskoČesko Česko
Alma materMasarykova univerzita
TémataMilena Jesenská
OceněníCena Pelikán
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alena Wagnerová (* 18. května 1936 Brno) je česko-německá spisovatelka a publicistka. Ve své práci se věnuje tématům socialismu, feminismu, kulturním dějinám střední Evropy a česko-německým vztahům.[1][2] Žije střídavě v Saarbrückenu a Praze.

Život a dílo

Vystudovala biologii a pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně, kde také promovala. Byla nejprve dramaturgyní a od roku 1966 je činná jako publicistka na volné noze. Od roku 1969 žije v Saarbrückenu a Praze a pracuje jako spisovatelka, překladatelka a vydavatelka. Byla členkou představenstva Nadace Heinricha Bölla a německé Ženské rady; je také členkou Německé sociologické společnosti, sekce pro ženský výzkum. Kromě toho je členkou centra Orální historie Saarbrücken-Praha a Mezinárodního PEN klubu.

Wagnerová sepsala biografii české baronky a mecenášky Sidonie Nádherné (1885–1950), která byla poslední šlechtickou majitelkou zámku Vrchotovy Janovice jižně od Prahy. Na tomto zámku sepsal přítel baronky Nádherné, rakouský spisovatel a novinář Karl Kraus, svoji slavnou práci Poslední dnové lidstva. Kniha Aleny Wagnerové je současně příběhem zámku Vrchotovy Janovice a jeho zámeckého parku, který se v roce 1942 stal proti vůli majitelky součástí cvičiště jednotek Waffen-SS. Zatímco recenzentka švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung, filosofka Ursula Pia Jauch chválila „atmosférickou hustotu“ tohoto díla,[3] postrádala novinářka Elisabeth Wehrmann v hamburském týdeníku Die Zeit „místa zlomu této znamenité ženy“ (Sidonie Nádherné).[4]

Wagnerová se dlouhodobě zabývá osudem publicistky a novinářky Mileny Jesenské, známé především vztahem ke světově proslulému spisovateli Franzi Kafkovi. Sepsala a vydala v roce 1994 její životopis. Publikuje také novinové články o Mileně Jesenské, naposledy o nedávném nálezu jejích 14 dopisů, které napsala v letech 1940 až 1943 z vězení v Drážďanech, v Praze a z koncentračního tábora Ravensbrück mj. svému otci profesoru Jesenskému.[5]

Hodně diskutovaná se stala kniha Aleny Wagnerové Helden der Hoffnung (Hrdinové naděje), v níž v roce 2008 publikovala patnáct rozhovorů, které vedla se sudetskými Němci – odpůrci nacionálního socialismu a Adolfa Hitlera. Byli mezi nimi sociální demokraté, komunisté i katolíci; za nacismu se dočkali pronásledováni, po skončení války pak byli odsunutiČeskoslovenska.[6][7]

Publikace

  • Die Frau im Sozialismus, Beispiel ČSSR. Hoffmann und Campe, Hamburg 1974. 177 s. (Standpunkt). ISBN 3-455-09093-1
  • Mutter - Kind - Beruf. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt Taschenbuchverlag, 1976. ISBN 3-499-16965-7
  • Wir adoptieren ein Kind. Freiburg: Harder, 1981. 159 s. (Rund um die Familie. Herderbücher; Bd. 808). ISBN 3-451-07808-2
  • Die Doppelkapelle. Erzählung. Walter, Olten 1982, ISBN 3-530-91720-6
  • Scheiden aus der Ehe: Anspruch und Scheitern einer Lebensform: Untersuchungen, Erfahrungsberichte, Erkenntnisse. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt Taschenbuch Verlag, 1982. 189 s. (rororo sachbuch; 7302). ISBN 3-499-17302-6
  • 1945 waren sie Kinder. Flucht und Vertreibung im Leben einer Generation. Köln: Kiepenheuer & Witsch, 1990. 154 s. Kiwi; 209. ISBN 3-462-02022-6
  • Milena Jesenská: Biographie. Mannheim: Bollmann, 1994. 205 s. ISBN 3-927901-54-7
  • Prager Frauen: Neun Lebensbilder. Mannheim: Bollmann, 1995. 240 s. (Frei und Frau). ISBN 3-927901-59-8
  • Im Hauptquartier des Lärms: die Familie Kafka aus Prag. Düsseldorf: Bollmann, 1997. 215 s. ISBN 3-927901-91-1
  • „Ich hätte zu antworten tage- und nächtelang“. Die Briefe von Milena. Fischer, Frankfurt/M 1999, ISBN 3-596-13913-9
  • Das Leben der Sidonie Nádherný. Eine Biographie. Europäische Verlags-Anstalt, Hamburg 2003, ISBN 3-434-50543-1
  • Jiří Weil: Das Strassburger Münster a Alena Wagnerová: Was hat ein Tscheche im Elsass zu suchen. Gollenstein-Verlag, Merzig 2007, ISBN 978-3-938823-25-5
  • Helden der Hoffnung: die anderen Deutschen aus den Sudeten. 1935–1989. 1. vyd. Berlin: Aufbau, 2008. 272 s. ISBN 978-3-351-02657-8
  • WAGNEROVÁ, Alena. Sidonie Nádherná a konec střední Evropy. Překlad Vratislav Slezák, verše přeložila: Michaela Jacobsenová. 1. vyd. Praha: Argo, 2010. 214 s. Dostupné online. ISBN 978-80-257-0329-8. 
  • WAGNEROVÁ, Alena. Bol lásky prodejné: ze života Johannese Nádherného a jeho milostných družek. Překlad z francouzštiny Milena Lenderová, z němčiny Alena Wagnerová. 1. vyd. Praha: Argo, 2013. 175 s. ISBN 978-80-257-0829-3. 
  • WAGNEROVÁ, Alena. Literární reportáže. 1. vyd. Praha: Maraton, 2022. 254 s. ISBN 978-80-88411-12-3. [8]

Odkazy

Reference

  1. ZLAMALOVÁ, Erika. Potřebujeme víc živé kulturní elity a pocit, že nejsme jednotlivci. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. 
  2. Radikální a podnětná. Česko-německá spisovatelka Alena Wagnerová slaví 85. narozeniny [online]. A2larm, 2021-05-18 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. 
  3. Ursula Pia Jauch: Schönheit am Abgrund. Alena Wagnerová über das Leben der Sidonie Nadherny. Neue Zürcher Zeitung, 27. prosince 2003.
  4. Elisabeth Wehrmann v Die Zeit ze 13. listopadu 2003.
  5. Alena Wagnerová: Bitte schicke mir bald wieder zärtliche Worte (Prosím pošli mi brzy opět něžná slova), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 11. června 2013, str. 27.
  6. Kniha byla diskutovaná mimo jiné v Berlínském deníku Der Tagesspiegel z 29. září 2008, z týdeníku Die Zeit z 25. září 2008; dále komentář Ulrich Miksch: Die vergessenen Sudetendeutschen (Zapomenutí sudetští Němci) v deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. listopadu 2008.
  7. Viz také „Správná soudružka se nemohla zamilovat do západního Němce, říká literátka Alena Wagnerová“, Idnes.cz, 6. prosinec 2008, Dostupné online.
  8. RYCHLÍKOVÁ, Apolena. Bez komfortní zóny. Fotografie David Konečný. Salon, příloha Práva. Borgis, 26. leden 2023, roč. 33, čís. 1312, s. 16. Dostupné online. ISSN 1211-2119.

Literatura

  • Wagnerová, Alena, P.E.N. Zentrum Deutschland. Autorenlexikon. Hammer, Darmstadt 2000, ISBN 3-87294-854-7
  • Raimund Paleczek: Alena Wagnerová: Helden der Hoffnung - die anderen Deutschen aus den Sudeten 1938–1989 (Alena Wagnerová: Hrdinové naděje - Ti druzí Němci ze Sudet 1938–1989) Dostupné online. Archivováno 30. 8. 2011 na Wayback Machine. V publikaci Sehepunkte, Rezensionsjournal für Geschichtswissenschaften (Recenzní časopis pro dějinné vědy), část Zeitgeschichte (Soudobé dějiny), Mnichov, č. 10/2009.online]. ISSN 1211-2119.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“